Jednotky vládních vojsk syrského prezidenta Bašára Asada se přesouvají do kurdských oblastí na severu země. Mají zde čelit ofenzivě, kterou proti zdejším Kurdům vede turecká armáda. Uvedla to syrská vládní agentura SANA. Syrští Kurdové večer podle agentury AFP potvrdili dohodu s Damaškem, podle níž budou armádní síly rozmístěny poblíž syrsko-turecké hranice.
Asad přesouvá vojska na sever Sýrie. Mají bránit protikurdské ofenzivě Turků
Agentura Reuters s odvoláním na předního kurdského politika Ahmeda Sulejmana uvedla, že na ruské letecké základně Hmímím se v neděli mezi vládními a kurdskými představiteli uskutečnila jednání s cílem zastavit tureckou ofenzivu na severu Sýrie.
Zdroj blízký syrské vládě potvrdil, že schůzky mezi Damaškem a arabsko-kurdskými milicemi Syrské demokratické síly (SDF) se také uskutečnily už před zahájením turecké ofenzivy i v jejím průběhu.
„Abychom čelili turecké agresi a zabránili jejímu pokračování, dosáhli jsme dohody se syrskou vládou o rozmístění armády podél syrsko-turecké hranice s cílem podpořit SDF,“ uvádí se v prohlášení kurdského vedení, z něhož citovala agentura AFP. Arabsko-kurdská koalice rovněž vyzvala syrskou armádu, aby „osvobodila všechna území okupovaná tureckou armádou a jejích syrskými spojenci“.
Velitel SDF: Volíme přežití našeho národa
„Víme, že budeme muset učinit bolestné kompromisy s Moskvou a Bašárem Asadem, pokud se vydáme cestou spolupráce s nimi. Pokud si ale budeme muset vybrat mezi kompromisy a genocidou našeho národa, určitě si zvolíme přežití našeho národa,“ vysvětlil v článku v časopise Foreign Policy pohnutky kurdského vedení pro změnu klíčového spojence vrchní velitel SDF Mazlum Kobani.
Podle zpravodaje ČT na Blízkém východě Davida Borka mají Kurdové na výběr jen z několika špatných variant. „Cenou za případnou dohodu s Asadem by byla jen omezená autonomie. Zároveň z Damašku zní, že Kurdové udělali historický omyl, když spojili své síly s Amerikou,“ přibližuje Borek.
„Jinými slovy – případné mírové, dojednané inkorporování zbytku syrského Kurdistánu pod damašskou suverenitu by také znamenalo faktické trvalé, totální přerušení politické a vojenské aliance, kterou Kurdové uzavřeli se Západem,“ vysvětlil zpravodaj ČT.
Ankara zahájila operaci ve středu
Turecko zahájilo intervenci na severovýchodě Sýrie ve středu. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
Ofenzivě předcházelo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o stažení vojáků ze severní Sýrie, kteří se zde po boku Kurdů podíleli na bojích proti teroristickému Islámskému státu. Podle kritiků dal Trump tímto krokem svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi de facto zelenou pro jeho zamýšlený zásah v Sýrii.
Kurdové žádali Damašek o pomoc už loni
Možnost spolupráce mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a Kurdy, kteří ovládají rozsáhlá území v severovýchodní Sýrii, v průběhu neděle naznačil americký ministr obrany Mark Esper. Libanonská televize al-Majádín později uvedla, že rozmístění vládních jednotek do severosyrských měst Manbidž a Kobani se uskuteční do 48 hodin.
Arabsko-kurdské milice SDF, jejichž nejvýznamnější část tvoří YPG, požádaly Damašek o pomoc i koncem loňského roku, kdy Turecko hrozilo zaútočit na město Manbidž a oblast západně od řeky Eufrat. Syrská armáda skutečně rozmístila své jednotky poblíž Manbidže, do samotného města však nevstoupila. Když se tehdy předpokládaný turecký útok neodehrál, sama se odtud stáhla.
Za občanské války v Sýrii, jež trvá od roku 2011, vznikla na severovýchodě země faktická kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává a kurdské bojovníky místy označoval za „zrádce“ kvůli jejich spojenectví s Washingtonem.