Makedonie oficiálně změnila název, stala se z ní Republika Severní Makedonie

Makedonie v úterý večer oficiálně změnila svůj název na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Stalo se tak poté, co Řecko oficiálně informovalo o tom, že ratifikovalo protokol o přistoupení sousedního státu do NATO. V platnost tím vstoupila takzvaná prespanská dohoda, která změnou názvu bývalé jugoslávské republiky ukončila letitý spor obou států.

Řekové název Makedonie, používaný sousední zemí od jejího odtržení od Jugoslávie v roce 1991, považovali za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Fakta Spory s Řeckem o název vedla Makedonie od nezávislosti v roce 1991

Spory s Řeckem o název vedla Makedonie od nezávislosti v roce 1991

- Spor o název republiky, která začátkem 90. let vyhlásila nezávislost na Jugoslávii, trval více než čtvrtstoletí, Řecko totiž proti používání názvu Makedonie protestovalo od počátku. Atény si pojmenování bez přívlastku vyhrazují pro část svého území, protože se považují za dědice antické Makedonie. Ta víceméně zabírala území, jež dnes připadá Řecku, v pozdějších staletích však oblast nazývaná Makedonie zasahovala na území bývalé jugoslávské republiky, ale i do Bulharska, Albánie a Srbska.
- Makedonie byla (vedle Černé Hory, která opustila svazek se Srbskem v roce 2006) jedinou zemí bývalé Jugoslávie, která získala nezávislost bez válečného konfliktu. Stalo se tak již v závěru roku 1991, když se v zářijovém referendu Makedonci vyslovili pro nezávislost, která byla slavnostně vyhlášena 15. září. Svrchovanou a samostatnou republikou byla vyhlášena 17. listopadu 1991, kdy parlament ve Skopje přijal novou ústavu.
- Mezinárodní společenství ovšem přijímalo nový stát váhavě, právě kvůli postoji Řecka, které nakonec dosáhlo toho, že do Organizace spojených národů byla Makedonie přijata až 8. dubna 1993, a to pod prozatímním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia, FYROM). Ten se začal oficiálně používat i v řadě dalších organizací včetně EU nebo NATO. Více než 120 zemí, včetně Ruska, USA i ČR, ale zemi uznalo pod názvem Makedonská republika.
- Atény také obvinily Skopje z územních nároků, jež podle nich vyplývaly z některých článků ústavy. Protestovaly také proti vyobrazení šestnácticípého slunce, které jako emblém používal Filip Makedonský (otec Alexandra Velikého), ve státním znaku a na vlajce. Makedonie už v lednu 1992 pozměnila ústavu tak, aby dala najevo, že nemá žádné územní nároky vůči sousedním státům. Další změny potvrdily, že se Makedonie nehodlá vměšovat do práv a vnitřních záležitostí sousedů.
- Ostřejší spor vypukl kolem používání takzvaného verginského slunce, které Makedonie používala na vlajce (oficiální státní znak vycházel nakonec z původního jugoslávského, později ještě zbaveného rudé hvězdy). Atény dokonce v únoru 1994 uzavřely konzulát ve Skopji, uvalily na Makedonii obchodní embargo a zablokovaly soluňský přístav pro dopravu makedonského zboží. Makedonie nakonec i v tomto případě ustoupila a v roce 1995 přijala novou, dodnes používanou vlajku.
- Spor s Řeckem o název ale trval i poté a výrazně komplikoval cestu Makedonie do mezinárodních institucí, Atény zablokovaly zahájení rozhovorů o přistoupení bývalé jugoslávské republiky k EU i její členství v NATO. Vztahy obou zemí se začaly zlepšovat v létě 2017 po nástupu nové makedonské vlády vedené sociálním demokratem Zoranem Zaevem, začátkem loňského roku se objevily zprávy o tom, že by konečně mohl být vyřešen i letitý spor o pojmenování dvoumilionové balkánské země.
- Atény byly totiž ochotné přistoupit na jméno sousedního státu s použitím Makedonie, ale doplněné přívlastkem. Objevily se přitom různé varianty, například jméno Republika Ilindenská Makedonie ale narazilo mezi samotnými Makedonci na tvrdý odpor. Více šancí mělo pojmenování Horní nebo Severní Makedonie. Loni 12. června se pak oba státy dohodly na názvu Republika Severní Makedonie, dohodu oznámili současně ve Skopji makedonský premiér Zoran Zaev a v Aténách jeho řecký protějšek Alexis Tsipras.
- Dohoda ovšem v obou zemích vzbudila vášně, odmítá ji třeba makedonský prezident Ďorge Ivanov, parlament ale jeho veto přehlasoval. Zatím posledním krokem se na makedonské straně stalo přijetí změn ústavy a dalších zákonů, které parlamentem prošly minulý týden. Dohoda s Řeckem již otevřela Makedonii cestu do NATO, které zemi pozvalo do svých řad na summitu konaném 12. července v Bruselu. Rozhovory o vstupu do Evropské unie by podle očekávání měly začít letos na jaře.
- Potíže přinesla dohoda se sousedem také vládě Alexise Tsiprase, která již krátce po podpisu dokumentu čelila 16. června opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, který ale přestála. Krátce po přijetí ústavních změn v Makedonii opustili řeckou vládní koalici pravicoví Nezávislí Řekové, přes odchod menšího partnera však Tsiprasova strana získala v následném hlasování o důvěře podporu dostatečného množství poslanců, nyní pak parlament schválil i řecko-makedonskou dohodu.

Atény proto blokovaly snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Loni premiéři obou zemí Zoran Zaev a Alexis Tsipras dojednali dohodu s kompromisním řešením, která byla podepsána v červnu v řecké Prespě.

Tato dohoda měla silné odpůrce mezi nacionalisty v obou zemích a nebylo zcela jisté, zda se ji Zaevovi a Tsiprasovi podaří doma potvrdit. Nicméně makedonský parlament tento mezinárodněprávní akt již loni přece jen schválil a následně přijal i předpokládané změny ústavy.

Na základě toho v lednu s dohodou souhlasil i řecký parlament, který pak minulý týden také ratifikoval protokol o přistoupení Severní Makedonie do NATO.

Oblast současné a starověké Makedonie (BJRM - Bývalá jugoslávská republika Makedonie, bývalý kompromisní název země)

Po splnění řeckého závazku plynoucího z dohody vstoupily v platnost také změny v nyní už severomakedonské ústavě související s naplněním prespanského dokumentu. Definitivním stvrzujícím aktem byla úterní výměna diplomatických nót mezi oběma zeměmi.

V mezinárodním styku používala země doposud název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

Fakta Proměny geografického vymezení Makedonie

Proměny geografického vymezení Makedonie

Ve starověku byla oblast mezi Olympem a řekou Strymón osídlena Makedonci, pravděpodobně příbuznými Řeků. Od nich oblast získala své jméno. V polovině 1. tisíciletí př. n. l. tam vznikl stát, který hraničil s Épeirem, Ilýrií, Thesálií a Thrákií.
Na počátku 5. stol. př. n. l. sjednotil Dolní Makedonii (rovinatá část sahající k západnímu pobřeží Egejského moře) Alexandr(os) I. Do popředí se Makedonie dostala ve 4. stol. př. n. l. za vlády Filipa II. Ten po roce 338 dosáhl hegemonie nad celým Řeckem.
Alexandr(os) II. Veliký (Makedonský) pozici Makedonie upevnil a zaměřil své výboje mimo Evropu. Jeho říše zahrnovala vedle vlastní Makedonie, jejíž hranice posunul až k Dunaji, a Řecka i Egypt, Malou Asii a oblast Předního východu až po Indii.
Po Alexandrově smrti zůstalo pod makednoskou nadvládou jen Řecko, které proti ní bojovalo. Po roce 197 př. n. l. se musela Makedonie vzdát Řecka, Thesálie a Korinthu ve prospěch Říma. Tomu sama podlehla a v roce 148 př. n. l. byla s Řeckem a Ilýrií přeměněna v římskou provincii Macedonia.
Po neúspěšném protiřímském povstání bylo území Makedonie rozděleno do čtyř administrativních celků bez ohledu na územní tradice, a tak pojmenování jako správní celek na několik století fakticky zmizelo. Roku 395 se území Makedonie stalo součástí Byzance.
V 6.–7. stol. byla Makedonie osídlena Slovany, kteří se tam stali základním etnikem a později převzali původní název oblasti pro svůj jazyk, národnost i stát.
Od 9. stol. byla Makedonie součástí první Bulharské říše, pak patřila znovu Byzanci a pak znovu Bulharsku. Od poloviny 13. stol. patřila západní část Épeirskému despotátu a východní Byzanci. Na čas oblast ovládlo Srbsko.
Od roku 1389 do 19. stol. byla Makedonie součástí Osmanské říše. Tehdy bylo označení Makedonie zakázáno užívat a vytrácelo se i z obecného povědomí. Znovu se název oživil až v 19. stol. V maximálním pojetí zahrnoval území Černé Hory, Albánie, Thrákie a Dacie. V poslední čtvrtině 19. stol. se označení Makedonie používalo jako synonymum pro většinu tureckého panství v Evropě.
Po Balkánských válkách z let 1912–1913 bylo makedonské území rozděleno mezi Řecko (Egejská Makedonie), Bulharsko (Pirinská Makedonie) a Srbsko (Vardarská Makedonie). Posledně jmenovanému státu připadlo území zhruba odpovídající dnešní Republice Makedonie.
Za 2. světové války byla část srbské i řecké Makedonie obsazena Bulharskem a část Albánií pod italskou mocí. Po válce se navrátily meziválečné hranice. V roce 1991 vyhlásila jugoslávská Makedonie nezávislost.
Zdroj: Pečenka a kol.: Evropa v proměnách staletí

Severní Makedonie se účastní zasedání NATO

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal v alianční centrále v Bruselu ministryni obrany Severní Makedonie Radmilu Šekerinskou.

„Pro nás pro všechny je tohle velká chvíle. Oceňujeme pokrok, kterého jste dosáhli,“ prohlásil Stoltenberg. Podotkl, že v úterý byla vlajka NATO vztyčena na budovách makedonských úřadů a nyní se ocitne společně s vlajkami členů Aliance před moderní bruselskou centrálou NATO.

Severomakedonská ministryně Šekerinská míní, že vývoj kolem nadcházejícího členství její země v Alianci je důkazem, že změna je možná, pokud k ní existuje politická odvaha. „Je to také důkaz, že neexistují zmrazené problémy, ale problémy, které pouze mají zmrazená řešení,“ poznamenala.

Fakta

Výběr zemí, které také v minulosti změnily název:

Barma/Myanmar – Někdejší britská kolonie v jihovýchodní Asii získala nezávislost v roce 1948, kdy byla vyhlášena federativní republika Barmský svaz. Vojenská junta změnila název země v roce 1989 s odůvodněním, že anglický výraz Myanmar lépe odráží etnickou rozmanitost země. Výraz „Barma“ podle ní evokuje „Barmánce“, tedy dominantní etnickou skupinu v zemi, a etnické menšiny by se tak podle názoru junty mohly cítit vyloučené.
V barmštině jsou pro název země vžitá dvě slova: oficiální „Myanmar“ a „Barma“ pro neformální použití. Oponenti režimu a exilové skupiny z celé řady etnik, stejně jako mnohé zahraniční vlády včetně České republiky, nadále používají výraz Barma.
Belize – Bývalá britská kolonie ve Střední Americe se v roce 1973 přejmenovala z Britského Hondurasu na Belize. V roce 1981 získala nezávislost na Británii, oficiální hlavou státu je ale britská královna, protože Belize zůstalo členem Britského společenství.
Benin – Bývalá francouzská kolonie v západní Africe vyhlásila nezávislost na Francii v roce 1960 jako Dahomská republika. V roce 1975 změnila název na Benin.
Burkina Faso – Někdejší francouzská kolonie v západní Africe vyhlásila v roce 1960 nezávislost na Francii jako Hornovoltská republika. Od roku 1984 se země jmenuje Burkina Faso, což znamená „země poctivých lidí“.
Írán – Persii, kterou založil už v polovině šestého století před Kristem Kýros II. z dynastie Achajmenovců, přejmenoval v roce 1935 na Írán šáh Reza Pahlaví.
Kongo – Bývalá belgická kolonie získala nezávislost v roce 1960, kdy byla vyhlášena Republika Kongo a diktátor Mobutu Sese Seko v roce 1971 zemi přejmenoval na Zair. Povstání vedené Laurentem-Désirém Kabilou, kterého podporovaly Rwanda, Uganda či Burundi, svrhlo v roce 1997 Mobutův režim a země se přejmenovala na Konžskou demokratickou republiku. Zemi zasáhly dvě občanské války (1996 až 1997 a 1998 až 2003), které si vyžádaly na 3,8 milionu obětí.
Království eSwatini – Král Mswati III. v dubnu 2018 během oslav 50. výročí nezávislosti Svazijska nečekaně změnil název této malé africké země, která má být nadále známá pod svým historickým názvem jako Království eSwatini. Jako důvod král uvedl, že anglická podoba názvu země – Swaziland – je příliš podobná anglickému názvu Švýcarska – Switzerland. Název eSwatini znamená v místním jazyce „místo, kde žijí Svazijci“.
Srí Lanka – V dávných dobách byl tento ostrov v Indickém oceánu nazýván mnoha jmény. Řečtí zeměpisci mu říkali Taprobané a Arabové Serendib. Portugalci, první evropští koloniální vládci ostrova, ho nazývali Ceilão a transliterací tohoto názvu, k níž přikročili Britové, kteří převzali v roce 1815 vládu nad ostrovem, vznikl Cejlon. Někdejší Cejlon získal nezávislost na Velké Británii v roce 1948 a změnil si název na Srí Lanku, když se v roce 1972 stal republikou.
Mnohé státní instituce ovšem nadále používaly původní název, včetně například Bank of Ceylon, Ceylon Electricity Board, Ceylon Petroleum Corporation či Ceylon Fisheries Corporation. Všechny zbývající připomínky svého anglického názvu se z těchto institucí Srí Lanka rozhodla odstranit v roce 2011. K běžnému používání název zůstal jen v čajovém průmyslu.

Živě

Makedonie oficiálně změnila název, stala se z ní Republika Severní Makedonie

Severní Makedonie se účastní zasedání NATO

Hlavní zprávy

Živě

Severní Makedonie se účastní zasedání NATO

Další z rubriky: Svět

Úmrtí ženy ve vazbě bude prošetřeno, slíbil íránský prezident

Hlavní zprávy