Protestům i opozici navzdory. Řecký parlament schválil dohodu o názvu sousední Makedonie

2 minuty
Události: Řecký parlament uzavřel letitý spor o název sousední Makedonie
Zdroj: ČT24

Řecký parlament po několikadenní debatě schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Nové oficiální pojmenování státu bude Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecká opozice a nacionalisté toto řešení odmítali, v parlamentu ale neměli dostatek hlasů, aby dokázali ratifikaci zvrátit. Za historické označil hlasování řecký premiér Alexis Tsipras i předseda makedonské vlády Zoran Zaev. Schválení dohody uvítala Evropská unie i Severoatlantická aliance.

„Po roce vyjednávání, debat a vyčerpávajícím dialogu se blížíme ke konci tohoto náročného a bolestivého procesu,“ řekl řecký premiér poslancům v předvečer hlasování a vyzval je, aby dokument schválili. Dohodu nakonec podpořilo v 300členném sboru 153 poslanců, proti se jich vyslovilo 146, jeden zákonodárce se zdržel.

Premiér Tsipras označil hlasování za „historické“. Dohoda podle něj otevírá na Balkánu „novou kapitolu“. Předseda makedonské vlády Zaev považuje schválení dokumentu za „historické vítězství“, kterého se mu podařilo dosáhnout s „přítelem Tsiprasem“ a jejich národy.

Podobně se k hlasování vyjádřil i předseda řeckého parlamentu Nikos Vutsis. Schůze sněmovny vedoucí ke schválení dohody, která trvala celkem více než 38 hodin, byla podle Vutsise nejdelší v moderních dějinách Řecka. Svou délkou předčila i bouřlivá parlamentní zasedání v době dluhové krize.

Dohodu dojednali premiéři obou zemí Alexis Tsipras a Zoran Zaev. Loni na podzim ji ratifikoval makedonský parlament, letos v lednu schválil i nezbytné změny ústavy. Řecký parlament o uzavřeném kompromisu debatoval od pondělí.

Spor obou zemí trval 27 let. Řekové považují název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

10 minut
Spolupracovník ČT pro Balkán Thomas Kulidakis: Vláda zanedbala vysvětlení dohody lidem
Zdroj: ČT24

Řekům a Makedoncům se scházejí gratulace

„Měli představivost, podstoupili riziko, byli připraveni obětovat své vlastní zájmy pro vyšší dobro. Zorane, Alexisi – dobrá práce!“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk, který gratulaci připojil i v řečtině a makedonštině.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení ratifikaci „historické dohody“ rovněž uvítali. Také podle nich bylo třeba k řešení dlouhého sporu „politické odvahy, schopnosti vést a zodpovědnosti“. „Atény a Skopje společně napsaly novou stránku naší společné budoucnosti v EU,“ dodali unijní představitelé.

Také podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je dnešní den „důležitým příspěvkem ke stabilitě a prosperitě celého regionu“. „Těším se na to, až se budoucí Republika Severní Makedonie připojí k NATO,“ dodal.

„Skvělá zpráva z Atén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Schválení dohody podle něj „umožní mimo jiné přistoupení Severní Makedonie k NATO“. „Hned v pondělí bude vládě předložen návrh na podpis přístupového protokolu,“ dodal šéf české diplomacie.

Odpor vůči dohodě dávaly v ulicích najevo desetitisíce Řeků

Proti zachování jména Makedonie v názvu sousední země protestovali především řečtí nacionalisté, ale i konzervativní opozice. Tsipras kvůli podpoře dohody před časem přišel o koaličního partnera, pravicovou stranu Nezávislí Řekové (ANEL).

O víkendu proti dohodě protestovaly v Aténách také desetitisíce Řeků. Manifestace proběhly na řadě míst Řecka i ve čtvrtek, kdy měl původně parlament o dohodě hlasovat. Kvůli velkému zájmu poslanců o vystoupení v parlamentní debatě bylo ale hlasování odloženo na pátek.

„Dnes byly před parlamentem už jen desítky lidí. Možná kvůli špatnému počasí,“ uvedl spolupracovník ČT pro Balkán Thomas Kulisakis.

V debatě opozice podle řeckých médií volila záměrně zdržovací taktiku a spekulovalo se i o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. „Konzervativci nakonec od vyslovení nedůvěry z taktických důvodů ustoupili, přestože dohodu zpochybňují a považují ji za národní prohru,“ uvedla spolupracovnice ČT v Řecku Soňa Dorňáková Stamu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25AktualizovánoPrávě teď

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...