Atény a Skopje podepsaly dohodu o novém názvu makedonského státu

Nahrávám video

Ministři zahraničí Řecka a Makedonie podepsali dohodu o názvu makedonského státu. Obě země kvůli tomu spolu vedly dlouhá léta spor a Řecko blokovalo zahájení přístupových rozhovorů Skopje s Evropskou unií a pozvání Makedonců do Severoatlantické aliance. Makedonie, která byla součástí někdejší Jugoslávie, by měla nově používat název Republika Severní Makedonie.

Dohoda ještě musí projít schvalováním v parlamentech obou zemí, což má trvat několik měsíců. V obou zemích bude mít vládní strana problémy ji v parlamentu prosadit. Voliči v Makedonii o ní navíc budou rozhodovat v referendu.

Podpisu dohody přihlíželi šéfové vlád obou zemí. Politici se sešli na řeckém břehu Prespanského jezera, kterým prochází hranice mezi Řeckem a Makedonií i mezi Albánií. Makedonský premiér Zoran Zaev na schůzku doplul na motorovém člunu. Na břehu ho vřele přivítal jeho řecký protějšek Alexis Tsipras.

„Naše země se musejí odvrátit od minulosti a dívat se do budoucnosti,“ řekl makedonský premiér. „Měli jsme odvahu udělat krok vpřed,“ prohlásil také Zaev.

Policie uzavřela všechny příjezdy do vesnice, aby zabránila demonstrantům, aby vtrhli na místo, kde se slavnostní podpis konal. Protest pořádaný nacionalisty se odehrává na místě vzdáleném téměř 40 kilometrů.

Dohoda vyvolává nesouhlas v obou státech

Kvůli dohodě čelila už v neděli vláda řeckého premiéra Tsiprase pokusu o vyslovení nedůvěry. Hlasování, které vyvolala opozice, ale ustála. Před budovou parlamentu demonstrovalo mezitím několik tisíc lidí, kteří s dohodou taktéž nesouhlasí.

Podle kritiků učinila řecká vláda v jednání o novém názvu makedonského státu příliš mnoho ústupků, řečtí neonacisté dokonce vyzvali k vojenskému převratu. Podle průzkumu, který v sobotu zveřejnil řecký list Proto Thema, má k dohodě výhrady 70 procent dotázaných, napsala agentura Reuters.

S nadšením se nesetkala dohoda ani v Makedonii. Staví se proti ní prezident Ďorge Ivanov a nejsilnější parlamentní strana VMRO-DPMNE, která je v opozici.

  • O název Makedonie, který Skopje přijalo po rozpadu Jugoslávie v roce 1991, se obě země sváří léta a Atény kvůli sporu blokují přístupové rozhovory Makedonie s EU i její vstup do NATO. Řekové totiž považují název sousední země za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmenné řecké provincie.
  • V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (někdy také zkráceně FYROM). Atény a Skopje vedly spor také ohledně symbolů, jež se objevily na makedonském státním znaku a vlajce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 7 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...