Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů EU, důvodem je korupce v zemi

Nahrávám video

Evropská komise (EK) navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět.

Unijní instituce dlouhodobě kritizují přístup vlády premiéra Viktora Orbána k justici, maďarské omezování plurality médií a práv menšin či omezování činnosti nevládních organizací a akademických svobod. Europoslanci se v usnesení schváleném ve čtvrtek shodli, že Maďarsko již není plnohodnotnou demokracií, a vyzvali komisi k rychlým krokům. Jedním z nich je zabavení peněz kvůli problematickému rozdělování unijních prostředků, které podle kritiků putují k lidem napojeným na Orbána.

„Nemůžeme dospět k závěru, že rozpočet EU je dostatečně ochráněn,“ prohlásil v neděli Hahn. Vedle korupce a veřejných zakázek jsou nedostatky také v nezávislé práci vyšetřovacích či justičních orgánů nebo v řešení možných střetů zájmů, doplnil. Maďarsko se podle něj sice v poslední době snaží navrhovat změny svých zákonů, které mají vyhovět námitkám komise, zatím však opatření nepřevedlo do praxe.

Návrh na zabavení fondů dostanou nyní členské země vedené českým předsednictvím. Podle Hahna budou mít nejvýše tři měsíce na rozhodnutí. Maďarsko se zároveň zavázalo do 19. listopadu komisi doložit, jak plní své závazky. Unijní exekutiva hodlá výsledky zhodnotit a stanovit další postup.

Jourová: Částka by měla přimět Maďarsko problémy řešit

Na nařízení podmiňujícím čerpání z rozpočtu mimo jiné nezávislostí justičních orgánů se Evropská unie přes odpor Maďarska a Polska shodla předloni; po podnětu Budapešti a Varšavy loni Soudní dvůr EU potvrdil soulad takového postupu s unijním právem. Komise krátce po dubnových maďarských volbách formálně proces vedoucí k odebrání peněz zahájila odesláním dopisu upozorňujícího na nedostatky. V neděli podnikla druhý krok.

„Myslím si, že to může být dostatečný motiv k tomu, aby se děly věci,“ řekla v neděli novinářům místopředsedkyně EK Věra Jourová, která se dlouhodobě zabývá hodnocením právního státu v členských zemích. Částka 7,5 miliardy eur, která odpovídá téměř pěti procentům odhadovaného letošního hrubého domácího produktu Maďarska, by podle ní mohla maďarskou vládu přimět, aby po letech sporů začala problémy řešit.

Budapešť donedávna většinu námitek EU odmítala a Orbán na kritice Bruselu stavěl svou domácí politickou kampaň. V posledních týdnech však maďarská vláda přišla s několika ústupky a slíbila například zřídit protikorupční orgán. Příští týden se navíc chystá předložit několik zákonů, které by měly požadavky Bruselu dále uspokojit. Podle Jourové čítá celkový seznam 17 opatření s konkrétními termíny, do kdy je maďarská vláda splní. Maďarsko se tím zejména snaží dosáhnout odblokování zhruba šesti miliard eur, které má vyhrazeny v mimořádném fondu EU na obnovu po covidové pandemii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 10 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 4 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 5 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 7 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled