Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů EU, důvodem je korupce v zemi

Nahrávám video

Evropská komise (EK) navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět.

Unijní instituce dlouhodobě kritizují přístup vlády premiéra Viktora Orbána k justici, maďarské omezování plurality médií a práv menšin či omezování činnosti nevládních organizací a akademických svobod. Europoslanci se v usnesení schváleném ve čtvrtek shodli, že Maďarsko již není plnohodnotnou demokracií, a vyzvali komisi k rychlým krokům. Jedním z nich je zabavení peněz kvůli problematickému rozdělování unijních prostředků, které podle kritiků putují k lidem napojeným na Orbána.

„Nemůžeme dospět k závěru, že rozpočet EU je dostatečně ochráněn,“ prohlásil v neděli Hahn. Vedle korupce a veřejných zakázek jsou nedostatky také v nezávislé práci vyšetřovacích či justičních orgánů nebo v řešení možných střetů zájmů, doplnil. Maďarsko se podle něj sice v poslední době snaží navrhovat změny svých zákonů, které mají vyhovět námitkám komise, zatím však opatření nepřevedlo do praxe.

Návrh na zabavení fondů dostanou nyní členské země vedené českým předsednictvím. Podle Hahna budou mít nejvýše tři měsíce na rozhodnutí. Maďarsko se zároveň zavázalo do 19. listopadu komisi doložit, jak plní své závazky. Unijní exekutiva hodlá výsledky zhodnotit a stanovit další postup.

Jourová: Částka by měla přimět Maďarsko problémy řešit

Na nařízení podmiňujícím čerpání z rozpočtu mimo jiné nezávislostí justičních orgánů se Evropská unie přes odpor Maďarska a Polska shodla předloni; po podnětu Budapešti a Varšavy loni Soudní dvůr EU potvrdil soulad takového postupu s unijním právem. Komise krátce po dubnových maďarských volbách formálně proces vedoucí k odebrání peněz zahájila odesláním dopisu upozorňujícího na nedostatky. V neděli podnikla druhý krok.

„Myslím si, že to může být dostatečný motiv k tomu, aby se děly věci,“ řekla v neděli novinářům místopředsedkyně EK Věra Jourová, která se dlouhodobě zabývá hodnocením právního státu v členských zemích. Částka 7,5 miliardy eur, která odpovídá téměř pěti procentům odhadovaného letošního hrubého domácího produktu Maďarska, by podle ní mohla maďarskou vládu přimět, aby po letech sporů začala problémy řešit.

Budapešť donedávna většinu námitek EU odmítala a Orbán na kritice Bruselu stavěl svou domácí politickou kampaň. V posledních týdnech však maďarská vláda přišla s několika ústupky a slíbila například zřídit protikorupční orgán. Příští týden se navíc chystá předložit několik zákonů, které by měly požadavky Bruselu dále uspokojit. Podle Jourové čítá celkový seznam 17 opatření s konkrétními termíny, do kdy je maďarská vláda splní. Maďarsko se tím zejména snaží dosáhnout odblokování zhruba šesti miliard eur, které má vyhrazeny v mimořádném fondu EU na obnovu po covidové pandemii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 4 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami
Načítání...