Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů EU, důvodem je korupce v zemi

Nahrávám video
Události: Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů Evropské unie
Zdroj: ČT24

Evropská komise (EK) navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět.

Unijní instituce dlouhodobě kritizují přístup vlády premiéra Viktora Orbána k justici, maďarské omezování plurality médií a práv menšin či omezování činnosti nevládních organizací a akademických svobod. Europoslanci se v usnesení schváleném ve čtvrtek shodli, že Maďarsko již není plnohodnotnou demokracií, a vyzvali komisi k rychlým krokům. Jedním z nich je zabavení peněz kvůli problematickému rozdělování unijních prostředků, které podle kritiků putují k lidem napojeným na Orbána.

„Nemůžeme dospět k závěru, že rozpočet EU je dostatečně ochráněn,“ prohlásil v neděli Hahn. Vedle korupce a veřejných zakázek jsou nedostatky také v nezávislé práci vyšetřovacích či justičních orgánů nebo v řešení možných střetů zájmů, doplnil. Maďarsko se podle něj sice v poslední době snaží navrhovat změny svých zákonů, které mají vyhovět námitkám komise, zatím však opatření nepřevedlo do praxe.

Návrh na zabavení fondů dostanou nyní členské země vedené českým předsednictvím. Podle Hahna budou mít nejvýše tři měsíce na rozhodnutí. Maďarsko se zároveň zavázalo do 19. listopadu komisi doložit, jak plní své závazky. Unijní exekutiva hodlá výsledky zhodnotit a stanovit další postup.

Jourová: Částka by měla přimět Maďarsko problémy řešit

Na nařízení podmiňujícím čerpání z rozpočtu mimo jiné nezávislostí justičních orgánů se Evropská unie přes odpor Maďarska a Polska shodla předloni; po podnětu Budapešti a Varšavy loni Soudní dvůr EU potvrdil soulad takového postupu s unijním právem. Komise krátce po dubnových maďarských volbách formálně proces vedoucí k odebrání peněz zahájila odesláním dopisu upozorňujícího na nedostatky. V neděli podnikla druhý krok.

„Myslím si, že to může být dostatečný motiv k tomu, aby se děly věci,“ řekla v neděli novinářům místopředsedkyně EK Věra Jourová, která se dlouhodobě zabývá hodnocením právního státu v členských zemích. Částka 7,5 miliardy eur, která odpovídá téměř pěti procentům odhadovaného letošního hrubého domácího produktu Maďarska, by podle ní mohla maďarskou vládu přimět, aby po letech sporů začala problémy řešit.

Budapešť donedávna většinu námitek EU odmítala a Orbán na kritice Bruselu stavěl svou domácí politickou kampaň. V posledních týdnech však maďarská vláda přišla s několika ústupky a slíbila například zřídit protikorupční orgán. Příští týden se navíc chystá předložit několik zákonů, které by měly požadavky Bruselu dále uspokojit. Podle Jourové čítá celkový seznam 17 opatření s konkrétními termíny, do kdy je maďarská vláda splní. Maďarsko se tím zejména snaží dosáhnout odblokování zhruba šesti miliard eur, které má vyhrazeny v mimořádném fondu EU na obnovu po covidové pandemii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 19 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...