Evropská komise chce zavést nové způsoby, jak ochránit rozpočet EU před střetem zájmů. Ve středeční debatě Evropského parlamentu o výsledcích auditu ke konfliktu zájmů českého premiéra Andreje Babiše to prohlásil komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Podle něho by mohlo být využito pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Pomoci by mohla i další chystaná úprava. Většina poslanců vyzvala komisi k větší aktivitě, někteří mluvili také o pozastavení zemědělských dotací, které holding Agrofert nadále dostává.
V Česku se rozmáhají oligarchické struktury, řekla Hohlmeierová. Střet zájmů podrývá důvěru, míní Hahn
Události: Europoslanci řešili střet zájmů (zdroj: ČT24)
Europoslanci iniciovali středeční debatu v reakci na dubnové zveřejnění auditu Evropské komise, podle jehož závěrů je předseda české vlády ve střetu zájmů, protože i nadále přes svěřenské fondy ovládá holding Agrofert. Firmy s ním spojené proto podle Bruselu nemají nárok na dotace ze strukturálních fondů. Babiš to ale navzdory zjištěním auditu odmítá a tvrdí, že převedením majetku do svěřenských fondů vyhověl českému právu. Podobný postoj má i jeho vláda.
„Střet zájmů a evropský rozpočet jsou velmi seriózní témata, protože každý střet zájmů podkopává důvěryhodnost našich politik. Právě proto jsme také naplánovali další opatření,“ prohlásil na plénu eurokomisař Hahn. „Nejvyšší prioritou Evropské komise je ochránit peníze daňových poplatníků. Podnikne všechny dostupné kroky, aby tak učinila,“ dodal.
Zdůraznil, že orgán v případech, jichž se audit týkal, neproplatil Česku žádné peníze a rozpočet EU tedy nebyl zneužit. Připustil, že tuzemské úřady akceptovaly většinu z návrhů, které audit obsahoval. „Zlepšily kontrolní mechanismus v souvislosti se střetem zájmů,“ pronesl před europoslanci.
Unijní exekutiva by podle Hahna v novém sedmiletém rozpočtovém období mohla využívat k ochraně společných fondů nové nástroje. Jedním z nich je loni schválené spojení peněz z rozpočtu a vlády práva v přijímající zemi. Evropská komise to podle komisaře pro rozpočet doporučí využívat v případech, kdy nebudou vůči střetu zájmů dostatečně efektivní současné nástroje.
Oligarchové se drze obohacují, řekla Hohlmeierová
Právě důsledné uplatnění nového pravidla požaduje část europoslanců v čele se šéfkou výboru pro rozpočtovou kontrolu Monikou Hohlmeierovou. „Je naprosto nepřijatelné, jak silně se v Česku rozmáhají oligarchické struktury, jak se upevnily. S jak velkou drzostí a neomaleností pracují na tom se nadále obohacovat na evropských či národních dotacích,“ upozornila německá členka nejpočetnější lidovecké frakce v EP, která loni vedla kontrolní poslaneckou misi do Česka.
Komise i členské státy by podle ní měly najít účinnější způsob, jak chránit rozpočet a předejít tomu, aby dotace v případě jejich odebrání Bruselem hradili daňoví poplatníci v jednotlivých zemích. Hohlmeierová zdůraznila, že v oblasti chybí jasná pravidla. „Aby nebylo možné, že ti, kteří sami vyjednávají, byli ti, kteří dostávají nejvíc peněz, protože oni sami, jejich rodina či přátelé vlastní největší podniky,“ řekla europoslancům.
Studio ČT24: Sestřih jednání Evropského parlamentu o střetu zájmů (zdroj: ČT)
„Tahle liknavost a spolupráce s oligarchou má vyšší cenu než jen peníze. Kromě peněz přišla Unie i o tu nejcennější měnu: důvěru,“ kritizoval pirátský europoslanec Mikuláš Peksa fakt, že auditní zprávu komise zveřejnila rok a půl po jejím dokončení a prodlevu zdůvodnila probíhajícím vyjednáváním s českými úřady.
Podle člena Babišova hnutí ANO Ondřeje Knotka však není současná kritika na adresu Česka na místě, neboť situace již není tak problematická, jako když ji zkoumali auditoři. „Česká republika implementuje doporučená opatření z auditní zprávy, posiluje mechanismus prevence střetu zájmů,“ prohlásil český člen liberální frakce. Podobné pochopení pro dotační poměry v Česku však dalo najevo jen několik málo zákonodárců.
Zpravodaj ČT Dolanský a europoslanec Knotek (ANO) k bruselskému jednání o střetu zájmů (zdroj: ČT24)
„Česko samozřejmě musí respektovat evropskou legislativu a předpisy, považuji ale za krajně nešťastné, že někteří kolegové vyzývají ke spuštění mechanismu, který by v důsledku vedl až k zastavení čerpání veškerých evropských peněz pro celé Česko. V politické hře by se tak stali rukojmími všichni příjemci,“ upozornila europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).
Přímé dotace stále proudí, upozornil německý europoslanec
Většina europoslanců v diskusi naproti tomu vyzývala Komisi, aby neváhala v českém případě využít nové pravidlo o právním státě. Aktivnější by ale podle nich měly být i české úřady, které efektivně možnosti střetu zájmů nepředcházejí. K těmto krokům chtějí poslanci vyzvat v rezoluci, jejíž text budou schvalovat na červnové schůzi.
Někteří politici při středeční debatě podotýkali, že zatímco dotace ze strukturálních fondů Agrofert z EU v současnosti nedostává, přímé zemědělské platby stále ano. Audit zemědělských dotací Agrofertu zatím Komise nedokončila.
Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa k jednání Evropského parlamentu o střetu zájmů (zdroj: ČT24)
„Odřízli jste několik milionů na financování projektů, ale všechny přímé dotace stále proudí. Takže je (Babiš) s nevyřešeným střetem zájmů stále jedním z největších příjemců z unijních fondů, to je nepřijatelné,“ prohlásil německý zelený europoslanec Daniel Freund. Podle jeho lidovecké kolegyně Michaely Šojdrové by bylo na místě, aby členské státy rozhodly o zastropování zemědělských dotací, aby z nich netěžily především velké podniky.
Bruselský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský upozorňuje, že pro řadu zemí je střet zájmů nepřijatelný, protože do společného evropského rozpočtu platí více, než z něj dostávají. „Vědí, že ty peníze nakonec skončí v zemích střední a východní Evropy. A chtějí, aby ty peníze pomáhaly, aby šly na projekty, aby nekončily v kapsách jednotlivých politiků,“ vysvětluje zpravodaj.