Na linku pro výrobu toustového chleba inkasoval koncern Agrofert dotaci sto milionů korun. Auditoři Evropské komise zjistili, že dotaci firma získala neprávem, Brusel ji tedy neproplatí a sto milionů, které zaplatili čeští daňoví poplatníci, by Agrofert měl vrátit. V Česku vzniká už sedmý posudek, který má nárok Agrofertu na dotaci obhájit. Kauzu v reportáži 168 hodin shrnuje Václav Crhonek.
168 hodin: Ministerstva brání Agrofert před vrácením toustové dotace. Vzniká už sedmý posudek
8 minut
168 hodin: Za Agrofert
Za údajně inovativní výrobní linku na toustový chleba Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) inkasoval dotaci sto milionů korun. Brusel na ni ale definitivně nepošle ani euro, protože podle auditorů Evropské komise dostal Agrofert dotaci neoprávněně. Linku tedy zadotovali čeští daňoví poplatníci.
Agrofert trvá na tom, že v souvislosti s dotací bylo vše v pořádku. „Dodrželi jsme a splnili veškeré podmínky spojené s dotačním titulem. Dotace byla odsouhlasena a v různých fázích průběžně kontrolována pracovníky ministerstva průmyslu a obchodu,“ podotýká mluvčí společnosti Karel Hanzelka.
Dle dotačního experta z Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně Lubora Laciny by za běžných okolností dotaci „žádný expert neposunul do hodnotícího procesu“. Bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka upozorňuje, že linka na toustový chléb nesplňovala základní podmínku dotace, tedy inovativnost. „Myslím, že i ti žadatelé, kteří to za Agrofert podepsali, se mohli dopustit i dotačního podvodu, protože věděli, že uvádějí informace, které nesedí a nesplňují podmínky dotace,“ míní.
Sedm českých posudků
V čase, kdy Agrofert o dotaci na linku žádal, už podobný toustový chleba pekl v jedné ze svých pekáren v Německu, o inovaci tedy nešlo. Sto milionů korun by se tak mělo vrátit do české státní kasy. „V případě, kdy dojde k takovémuto problému, který má finanční dopad – stoprocentní vratku –, tak je povinnost státu přes finanční úřady tyto prostředky vymáhat. Není východiska,“ upozorňuje bývalý úředník dotačního úřadu ROP Severozápad Leo Steiner.
K vymáhání dotace Česko vyzývá i Brusel, který své stanovisko podporuje třemi znaleckými posudky. Ministerstvu průmyslu, které by po Agrofertu mělo žádat peníze zpět, to ale nestačí, chce dokázat opak a pomoci mu mají vlastní posudky. Těch na resortu vzniklo už šest, v současnosti se zpracovává sedmý.
„Obvykle se dělají dva posudky. V případě, že je jeden pozitivní a jeden negativní, by měl žadatel nárok na třetí nezávislý posudek, ale i toho se někdy domoci je problém,“ shrnuje Lacina. Podle Ondráčky česká administrativa strká hlavu do písku kvůli obřímu střetu zájmů. „Dále se vyhazují české veřejné peníze,“ říká.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), která rozdělování dotací v Česku koordinuje, se pro ČT odmítla k věci vyjádřit. „Ptejte se řídícího orgánu, já o této žádosti opravdu nevím skoro vůbec nic,“ tvrdí.
Podle redaktorky serveru iRozhlas.cz Kristýny Guryčové, která se záležitosti věnuje, české posudky ohodnotily dotaci na šestašedesát nebo pětašedesát bodů. Minimální hranice pro udělení dotace je šedesát bodů. „Oproti tomu posudky, které si zadal Brusel, daly projektu sotva poloviční skóre,“ popisuje.
Ministři brzdí a matou Brusel, míní bývalý náměstek
Závěry všech tří hodnocení Brusel shrnul v auditní zprávě, vicepremiéru Havlíčkovi to ale nestačí. Zdůrazňuje, že jeho kolegové potřebují vidět nejen závěry auditu, ale i posudky. Přímo z metodiky ministerstva financí však vyplývá, že k zahájení procesu odebrání neoprávněně udělené dotace závěry auditní zprávy stačí.
„Všechny ty kroky jednotlivých ministrů – paní ministryně Schillerové, Dostálové nebo pana ministra Havlíčka – mají jediný účel, čili tu bruselskou mašinerii zbrzdit, případně nějakým způsobem zmást jednotlivými kroky,“ je přesvědčen někdejší náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský.
Finální audit Evropská komise zveřejnila před dvěma týdny. Dospěla k závěru, že Babiš stále ovládá Agrofert, a je tedy v nepřípustném střetu zájmů. Ministři jeho vlády od té doby tvrdí, že Česko se bude pro Agrofert i soudit. „My teď hledáme, analyzujeme cestu, jakým způsobem bychom se mohli jako Česká republika bránit u Evropského soudního dvora,“ konstatuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Česko zvažuje žalobu, ta může dopadnout na další projekty
Takový postup s sebou ale nese i rizika. V případě žaloby se ve stejný moment mohou preventivně pozastavit i všechny ostatní dotace, které do Česka plynou z evropských strukturálních fondů. Ministryně pro místní rozvoj Dostálová připouští, že pokud právníci vyhodnotí, že by se do žaloby Česko mělo pouštět, tak je to možné.
„V tom případě by si premiér kvůli své vlastní kapse a svému byznysu vzal jako rukojmí stovky a tisíce projektů samospráv, obcí, měst, firem,“ varuje Ondráčka.
Finální audit Evropské komise hovoří jasně. Agrofert neoprávněně čerpal dotace ve výši minimálně 155 milionů korun. Zaplatili je čeští daňoví poplatníci a koncern by je měl vrátit. Vláda místo toho plánuje soudní spor s Evropskou komisí a zadává další znalecké posudky, které by právo Agrofertu na dotace z peněz daňových poplatníků obhájily.
„Jenom to udělá takovou hořkost, že se dotace dostávají někomu, komu nepatří,“ míní dotační expert Lacina. Ministryně Dostálová ale trvá na tom, že úřady postupují férově vůči všem firmám.
