České orgány nesouhlasí se závěrem unijního auditu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v pondělí řekla, že proti sobě stojí dva právní názory, mezi kterými by měl rozhodnout jedině nezávislý soud. Úřady podle ní analyzují možné kroky, které by k získání soudního rozhodnutí vedly. Audit jako takový u Soudního dvora Evropské unie podle kabinetu napadnout nelze.
Stojí proti sobě dva právní názory, mezi kterými by měl rozhodnout soud, řekla Dostálová k unijnímu auditu
Brífink po jednání vlády z 26. dubna (zdroj: ČT24)
Evropská komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, která konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů, protože spolurozhoduje o směřování unijních peněz a současně ovládá Agrofert. Dostálová pak v pondělí řekla, že Komise se v auditu opřela zejména o český zákon a dospěla k výkladu, s kterým české orgány nesouhlasí. „Zastávají právní názor opřený o argumenty zaslané Evropské komisi, že k porušení předpisů nedošlo,“ konstatovala Dostálová.
Mluvčí Evropské komise novinářům řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet Evropské unii žádné peníze, jelikož české úřady nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu. „Závěrečná zpráva ani navazující korespondence neobsahuje žádné korekce. Tedy Česká republika nemusí vracet žádné dotace zpět do Bruselu. Kdo tvrdí opak, tak se mýlí,“ uvedla Dostálová.
„Pokud Česká republika platila tyto peníze z národních zdrojů, to znamená, že je nechtěla ani po Evropské unii, stále to je zcela jasné – peníze, které načerpaly firmy v holdingu neoprávněně v rozporu se zákonem, zaplatí čeští daňoví poplatníci,“ uvedl v pondělí předseda Pirátů Ivan Bartoš. Situace by v takovém případě z pohledu Česka byla podle šéfa STAN Víta Rakušana možná ještě závažnější.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že podle jejích informací české řídicí orgány od chvíle účinnosti zákona o střetu zájmů neposkytly žádnou dotaci firmám Agrofertu. Zdůraznila, že hovoří o kohezních dotacích, nikoliv zemědělských, o kterých EK ještě rozhoduje. „Chtěla bych říct, že v naší zemi se postupuje podle zákona. Postup je dán konkrétními předpisy,“ uvedla. Politici podle ní do úřednického rozhodování o dotacích nevstupují.
Spor o výklad českého zákona
Ze závěrečných dokumentů si podle Dostálové každý může o odlišných právních pozicích obou stran „udělat obrázek“. „Česká argumentace vychází z odborně právní argumentace bez ohledu na to, koho se podstata právního sporu týká. Reakce připravují odborníci několika resortů, kteří se zaměřují na odbornou, primárně právní stránku věci,“ uvedla Dostálová.
Komise by měla posuzovat fungování českých řídicích a kontrolních systémů dotací podle evropského právního rámce. „To je finanční nařízení EU, to však definuje střet zájmů velmi obecně,“ dodala Dostálová. EK se opřela o svůj výklad českého zákona o střetu zájmů, se kterým však české orgány nesouhlasí. „K porušení předpisů nedošlo, což je také důvod, proč analyzují možné právní kroky, které by vedly k získání soudního rozhodnutí,“ uvedla.
Z judikatury evropského soudu však vyplývá, že audit napadnout žalobou pro neplatnost není možné. „Neboť sám o sobě nezakládá právní účinky a nelze ho považovat za konečný,“ uvedla Dostálová. Schillerová dodala, že úřady proto hledají jinou cestu, jak se u soudu bránit. „Základem je, že musí existovat nějaké rozhodnutí EK nebo evropských orgánů, které bychom mohli napadnout,“ vysvětlila.
Podstatou sporu by podle ní mělo být, že EK vykládala české právo. „Vůbec nezáleží, jestli se jedná o Agrofert. Auditoři vyložili český zákon o střetu zájmů, vyložit český zákon může český soud, případně evropský, kdybychom se dostali do jiné fáze řízení,“ řekla Schillerová.