Česko podle mluvčího Evropské komise nebude vracet do Bruselu žádné peníze v souvislosti s auditem dotací pro Agrofert. Žádné totiž nedostalo. Komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle níž je premiér Andrej Babiš (ANO) i po převedení Agrofertu do svěřenských fondů ve střetu zájmů. Agrofert proto nemá od února 2017, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů, nárok na evropské dotace. Babiš závěry auditorů odmítl, zároveň ujistil, že Česko nebude žádné peníze vracet.
Agrofert sice od účinnosti novely zákona o střetu zájmů podle Komise žádal o stovky milionů z evropských programů, podle mluvčího Evropské komise Balázse Ujvariho je ale Brusel nikdy neproplatil, protože o to české úřady nepožádaly.
„České úřady nedeklarovaly žádné výdaje pro jakoukoli z operací, jimiž se zpráva zabývala. Proto není nutná žádná finanční oprava,“ řekl mluvčí Komise. Evropské financování funguje tak, že příjemce dotace dostává peníze od státu, který teprve dodatečně dostává peníze z Bruselu.
Ministryně financí a vícepremiérka Alena Schillerová (za ANO) vysvětlila, že Česko prostředky nečerpalo proto, že na možnost problematického vracení bylo upozorněno dopisem z Bruselu při zahájení auditu.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) některé dotace vyplatil stát. „Je teď na České republice, aby peníze vymáhala po firmách pana premiéra zpět,“ uvedl. Domnívá se, že Agrofert v době, kdy byl Andrej Babiš členem vlády, dostal až šest milionů eur.
Komise nicméně bude podle Ujvariho dále řešit pouze některá z doporučení auditu, která zatím české úřady nevzaly v potaz. Bude se ovšem muset vypořádat i s výzvou klubu Evropské lidové strany, aby Unie Česku neproplácela žádné peníze z nového evropského rozpočtu. Šlo by o aplikaci spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu.
„Tím, že Česko nepředchází a nepostihuje střet zájmů českého premiéra, nedodržuje legislativu EU a režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. S cílem ochránit rozpočet by Komise nyní měla tento mechanismus spustit,“ uvedla europoslankyně Monika Hohlmeierová, která loni vedla misi kontrolního výboru Evropského parlamentu do Česka. Delegace se zabývala údajným střetem zájmů.
Andrej Babiš po zveřejnění závěrů auditu jejich obsah odmítl, označil je za účelové a zmanipulované. V neděli zopakoval, že nemá kontakt se svou bývalou firmou Agrofert a navíc jako premiér nemá vliv na poskytování dotací. Již dříve řekl, že Česko nebude žádné peníze do Bruselu vracet. Nesouhlas se závěry auditu dalo najevo i ministerstvo pro místní rozvoj.
Mluvčí českého Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Lenka Rezková připomněla, že zatím se jedná o výsledky nezemědělské části auditu. „Kde se také uplatňují zcela odlišné finanční postupy, než které má SZIF jakožto certifikovaná platební agentura v rámci Společné zemědělské politiky ve vztahu s Evropskou komisí. Auditní šetření týkající se zemědělských dotací nebylo doposud ukončeno,“ dodala.
Podle údajů ministerstva zatím Česko dostalo 59 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020, ale smluvně zajištěno již je 99,3 procenta z celkově přidělených 622,8 miliardy korun.
Argument pro nedůvěru vládě
Závěr evropského auditu se také stává dalším argumentem pro zpochybnění pozice české vlády. „Změnila se situace ve vztahu k poslednímu jasnému oznámení Evropské komise, že premiér České republiky je ve střetu zájmů, pro mě ty argumenty na misky vah pro vyjádření nedůvěry přibývají,“ reagoval místopředseda ODS Martin Kupka.
O dalším postupu a krocích s ohledem na vyjádření nedůvěry vládě debatovala opozice celý víkend a jednání pokračovala i v pondělí. Konkrétní ale strany být nechtějí, třeba volební koalice Spolu chce výsledek oznámit v úterý na speciální tiskové konferenci.
„V této chvíli, kdy naše vláda přistoupila k silnému diplomatickému kroku, bohužel s celkem velkorysou lhůtou na odchod ruských diplomatů z Česka, nepovažujeme vyslovení prosté nedůvěry této vládě za šťastný krok,“ řekl v pondělí odpoledne s odkazem na kauzu Vrbětice předseda STAN Vít Rakušan.
Zatím nemá ani jedna z koalic dost hlasů. Pro svolání mimořádné schůze, kde by mohli poslanci vládě vyslovit nedůvěru, je potřeba 50 podpisů, a pro rozpuštění sněmovny a tedy i předčasné volby 120 hlasů. „Jsme připraveni hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě, a to, jak se zachová pan prezident, je jeho záležitost,“ myslí si předseda KSČM Vojtěch Filip.
Menšinová vláda se snahou opozice nesouhlasí. Nepodporuje ani předčasné volby, ani schůzi pro vyslovení nedůvěry. „Máme tolik nedodělané práce, rozpuštění sněmovny by vlastně shodilo pod stůl celou řadu důležitých norem, tak z toho důvodu bych nesouhlasil,“ uvádí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) je koordinace na straně opozice stále dost nejasná.
Jak by se mohl vývoj na politické scéně dál vyvíjet, zřejmě ukáže až středa. To se má šéf Pirátů setkat s prezidentem a Senát čeká schvalování volebního zákona. Právě ten určí, jak budou letošní volby do sněmovny vypadat.
