Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. Evropská komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. V pátek to po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.
Orbán blokuje pomoc Ukrajině. Unie se východisko pokusí najít v lednu
Události: Závěry summitu EU (zdroj: ČT24)
Lídři se v Bruselu během čtvrtku shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Druhý zásadní bod programu, tedy navýšení víceletého rozpočtu EU včetně uvolnění dalších padesáti miliard eur (v přepočtu zhruba 1,2 bilionu korun) pro Kyjev, však maďarský premiér Viktor Orbán během dlouhého nočního jednání zablokoval. Michel poté oznámil, že začátkem příštího roku uspořádá k tomuto tématu nový summit.
„My jako Komise využijeme čas, který do této doby zbývá, abychom zajistili, že ať se stane na tomto dalším summitu cokoliv, budeme mít funkční řešení,“ prohlásila v pátek von der Leyenová. Dodala, že Komise již v příštích dnech uvolní další 1,5 miliardy eur z osmnáctimiliardového balíčku, který Ukrajině poskytuje letos.
Komise již dříve naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Potřebné peníze by Ukrajina mohla dostat například prostřednictvím mezivládní dohody zbylých 26 zemí. To je však podle diplomatů administrativně složitější a časově náročnější řešení. Využití této možnosti dříve připustil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
Kyjev doufá v lednové schválení pomoci
Kyjev v době pokračující ruské invaze a komplikujícího se schvalování další pomoci od Spojených států žádá Evropu o nové peníze. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v pátek podle agentury AFP uvedlo, že doufá v lednové schválení padesáti miliard eur.
Částka, určená na období 2024 až 2027, se skládá ze sedmnácti miliard eur nevratných grantů a 33 miliard eur úvěrů, na které EU poskytuje záruky. Víceletý rozpočet by měl být navýšen také o 9,4 miliardy eur věnovaných na zvládání migrace a o menší částky na další výdaje, včetně umořování společného dluhu.
Evropská komise původně požadovala od členských států do rozpočtu nové příspěvky 66 miliard eur (asi 1,6 bilionu korun). Po výrazném nesouhlasu řady zemí se však tato částka snížila na 22,5 miliardy. Michel po tlaku některých států přišel na summitu s poslední redukcí na 21 miliard eur, s čímž souhlasilo 26 zemí. Proti bylo jen Maďarsko, jemuž vadí peníze určené pro Ukrajinu.
Scholz vyzdvihl podporu Ukrajině
Německý kancléř Olaf Scholz na závěr summitu prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin se mýlí, když si myslí, že podpora Ukrajině slábne. Podle něho je rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem silným signálem pro Kreml.
Orbán přitom během hlasování o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou opustil sál. Návrh, aby tak učinil, byl „přátelský unijní návrh“, řekl v pátek Scholz. Německý kancléř rovněž vyjádřil přesvědčení, že formální dohody o pomoci Ukrajině bude dosaženo v lednu, uvedla agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron připustil, že rozšíření EU o Ukrajinu je ještě daleko. Zároveň ocenil, že se Maďarsko rozhodlo neblokovat jednotu unijních zemí ohledně členství Ukrajiny. Podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že Orbán zanechá póz a prokáže odpovědnost.
Francouzský prezident Emmanuel Macron
Maďarský premiér je podle Macrona v těchto jednáních respektován, ale za to on musí respektovat Evropskou unii a nemůže si ji brát jako „rukojmí“. Francouzský prezident také připustil, že rozšíření EU o Ukrajinu je ještě daleko. „Jsme velmi vzdáleni skutečnému rozšíření,“ citovala Macrona agentura AFP.
Zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský také podotkl, že Kyjev je plnohodnotnému členství v EU velmi vzdálený. „Než přístupové rozhovory s Ukrajinou, Moldavskem nebo Bosnou a Hercegovinou začnou, tak to ještě chvíli potrvá,“ zdůraznil.
Komise má podle něho v březnu příštího roku vyhodnotit, zda země splnily všechny potřebné podmínky. Současně má vznikat plán určující vyjednávací rámec, podle něhož se rozhovory budou uskutečňovat. „Až poté bude možné formálně zahájit rozhovory a otevřít jednotlivá témata, jako třeba dopravu, zemědělství, vnitřní trh nebo životní prostředí. K tomu by mohlo dojít v příštím roce, ale i v roce 2025,“ dodal Obrovský.
Fiala ocenil, že EU ukázala jednotu
Český premiér Petr Fiala (ODS) po skončení summitu označil za důležité, že Evropská unie ukázala jednotu tváří v tvář Putinovu režimu. „Schválili jsme otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Samozřejmě, že cesta ke členství bude ještě dlouhá, ale jde o historický krok. Jasně říkáme, že počítáme s Ukrajinou, která statečně odolává ruské agresi,“ prohlásil český předseda vlády.
Hlavy států a vlád na dvoudenním jednání podle Fialy potvrdily i to, že by na obnovu Ukrajiny měly být využity i příjmy ze zmrazených aktiv Putinova režimu v Evropě. Návrh ohledně dalšího postupu představila Evropská komise tento týden, jeho podrobnosti ale zatím známy nejsou.
Summit rovněž vyjádřil politickou podporu obsahu dvanáctého balíčku sankcí proti Rusku. Český premiér zdůraznil, že samotný proces schvalování sankcí ještě nebyl dokončen. „Balíček rozšiřuje platnost současných sankcí o další firmy a osoby. Dále omezuje příjmy ruského režimu, a to například z obchodu s diamanty,“ přiblížil šéf české vlády.
Zahájení rozhovorů dává Ukrajině vizi, tvrdí expert
Zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum Viktor Daněk, který v minulosti působil i jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu, ohodnotil summit jako úspěšný. V pořadu 90'ČT24 Zdůraznil, že pokud by evropské státy neodsouhlasily začátek přístupových jednání s Ukrajinou, znamenalo by to pro východoevropskou zemi „extrémně negativní zprávu“.
„Ukrajina, která se brání plnohodnotné ruské invazi, letos neprovedla tak úspěšnou vojenskou protiofenzivu, jakou si představovala. Další negativní zpráva by tak mohla výrazně zkomplikovat situaci v zemi, podlomit třeba i morálku,“ podotkl Daněk.
Evropská komise podle něho již dříve vydala „entuziastické“ stanovisko, že ukrajinským zákonodárcům se daří schvalovat reformy, které jsou potřeba ke splnění požadavků pro vstup jejich země do EU. „Je třeba dodat, že samotné otevření rozhovorů nedává garanci, že se Ukrajina nebo Moldavsko stanou členy Evropské unie. Bude trvat dlouhou dobu, než dospějí do finále. Ukrajina potřebuje nakopnout a vzpruhu, že to, za co tamní lidé pokládají životy, má smysl,“ dodal Daněk.
90′ ČT24: Bývalý novinář Viktor Daněk a analytik Pavel Havlíček o evropském summitu (zdroj: ČT24)
Analytik výzkumného centra AMO Pavel Havlíček zdůraznil, že schválení přístupových rozhovorů je pro Ukrajinu „velkým milníkem“. „Je to historické rozhodnutí, že došlo k zahájení přístupových rozhovorů. Kyjev se snaží tento krok interpretovat jako výrazný posun k EU. Ukrajina je zemí ve válce, potřebuje vnitřní perspektivu a vizi toho, co se stane, až ten konflikt jednou skončí,“ uvedl Havlíček.
Podle něho jsou evropské země, alespoň co se týče výrazných rozhodnutí, ve svých společných stanoviscích jednotné. Jako příklady jmenoval právě otevření přístupových rozhovorů nebo schválení evropských sankcí vůči Rusku. „Na druhou stranu je zde otázka financí, na jejímž základě probíhala diskuze. Je vidět, že tady je to kámen úrazu, a v tomto případě nejsou evropské země na jedné lodi. Na druhou stranu je zde vidina lednového setkání, které by to mohlo dořešit,“ dodal analytik.