Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.
EU rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Peníze pro ni však Orbán zablokoval
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na zahájení summitu prohlásil, že je velmi důležité, aby Evropa neupadla zpět do své nerozhodnosti. Rozhodnutí summitu EU zahájit přístupové rozhovory označil za vítězství Ukrajiny a celé Evropy, které motivuje, inspiruje a posiluje.
„Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Rada udělila kandidátský status Gruzii. A EU otevře vyjednávání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo potřebného stupně plnění kritérií pro členství, a vyzvala Komisi, aby do března předložila zprávu s cílem přijmout takové rozhodnutí,“ napsal Michel. Jak dodal, jde o „jasný signál naděje“ pro tamní obyvatele a celou Evropu.
Podle serveru Politico i informací listu The Guardian Orbán při rozhodování prezidentů a premiérů o startu přístupových rozhovorů s Kyjevem opustil místnost. Agentura Reuters pak uvedla, že maďarský premiér se nechtěl podílet na podle něj špatném rozhodnutí o ukrajinském členství v Unii.
Server The Kyiv Independent uvedl, že podle jeho zdrojů byla absence Orbána v sále předem domluvená a „konstruktivní“. To potvrdil také irský premiér Leo Varadkar. „Nesouhlasí s tím rozhodnutím, nemění svůj názor, ale v zásadě se rozhodl nevyužít svého práva veta,“ řekl Varadkar podle Reuters v Bruselu novinářům.
Orbán na sociálních sítích poté zveřejnil video, ve kterém označil rozhodnutí Unie za špatné a Maďarsko od něj distancoval. „Postoj Maďarska je jasný: Ukrajina není připravena na start vyjednávání o členství v EU. Je zcela nesmyslné, iracionální a nesprávné rozhodnutí začínat za těchto okolností rozhovory s Ukrajinou a Maďarsko svou pozici nezmění,“ prohlásil.
Podle agentury Reuters Orbán pak v pátek v rozhovoru s maďarským rozhlasem upozornil, že Budapešť může zastavit proces vstupu Ukrajiny do EU později. „Na konci procesu může členství Ukrajiny v EU zabránit maďarský parlament,“ řekl. Rozšíření EU o další zemi musejí vždy schválit parlamenty všech stávajících členských zemí bloku.
EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země čtyři měsíce po ruské invazi. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ty Kyjev podle listopadového hodnocení Evropské komise všechny nesplnil. EK tehdy Ukrajinu vyzvala, aby v reformách pokračovala. Některé potřebné zákony Ukrajinci nicméně schválili v uplynulých dnech.
Reakce ze světa
Moldavská prezidentka Maia Sanduová rozhodnutí summitu zahájit s Kišiněvem přístupová jednání ocenila, Moldavsko je podle ní odhodlané tvrdě pracovat.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že dnešní den „zůstane vrytý do dějin naší Unie“.
Německý kancléř Olaf Scholz v reakci na rozhodnutí prohlásil, že Ukrajina a Moldavsko patří do evropské rodiny. „Silný signál o podpoře a perspektivě pro Ukrajinu,“ dodal.
Španělský premiér Pedro Sanchez ve čtvrtek prohlásil: „Dnešek je pro Evropu historickým dnem. (...) Rád bych poblahopřál Ukrajině a Moldavsku k rozhodnutí Evropské rady zahájit jednání o jejich vstupu do EU.“
Finský premiér Petteri Orpo zase hovořil o historickém momentu a naději pro občany Ukrajiny a Moldavska, podle švédského šéfa vlády Ulfa Kristerssona jim šéfové států a vlád zemí Unie vyslali „jasný signál, že vaše budoucnost je v EU“. Podobně promluvila premiérka Estonska Kaja Kallasová. „Ukrajina i Moldavsko splnily své domácí úkoly a jsou připraveny podniknout další kroky ke vstupu do naší evropské rodiny,“ napsala na síti X.
Rozhodnutí je důležitým signálem, Unie dává najevo, že má zájem o budoucnost této země, uvedl český premiér Petr Fiala (ODS). Čtvrteční Evropská rada je podle něj jednou z nejtěžších, které dosud absolvoval. Přijatá rozhodnutí označil Fiala za „velký krok kupředu a úspěch pro Evropu i státy EU“.
90' ČT24: Brífink premiéra Petra Fialy (zdroj: ČT24)
Připravenost Ukrajiny
Rozhodnutí o zahájení jednání má podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného jak symbolickou, tak praktickou hodnotu. V pořadu Interview ČT24 uvedl, že se mezi diplomaty myslelo, že vyjednávání bude náročné a zdlouhavé, členské státy ho prý čekaly minimálně do soboty.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný byl hostem v pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Kopečný si nemyslí, že by Ukrajina byla „nejzkorumpovanější zemí Evropy“, jak prohlašuje například Orbán nebo slovenský premiér Robert Fico. Tento argument používali k odmítání zahájení přístupových jednání. Podle Kopečného má ukrajinská populace v tomto ohledu přísnější názor na to, co vnímá jako korupci, než mnozí občané Evropy. Uznal ale, že korupce je v zemi „endemickým problémem“.
„Ve všech nových členských státech Evropské unie i těch, které se snaží o to, aby se členy staly, jsme mohli pozorovat, že reformy na poli vlády, práva a potírání korupce jsou vidět, jsou znatelné a přináší výsledky,“ dodal ale.
Nerozhodnosti Evropy by využil Putin, řekl Zelenskyj
Dosažení shody ohledně Ukrajiny vypadalo na začátku summitu přinejlepším nejistě, především kvůli silnému odporu Viktora Orbána. Na začátku jednání Zelenskyj řekl, že nikdo nechce, aby byla Evropa považována za nedůvěryhodnou nebo za neschopnou přijímat rozhodnutí, které sama připravila. „Letos jsme neudělali žádnou chybu. Ani jednu,“ dodal na úvod.
Evropa podle něj prošla tímto rokem důstojně, neukázala žádnou zbabělost nebo nerozhodnost. „A Putin během tohoto roku nezískal nic. Ani v bojích na Ukrajině, ani v pokusech rozdělit a ponížit Evropany,“ doplnil. Podle Zelenského je zásadní, že Putin ztrácel nejen na Ukrajině, ale i ve všech aspektech evropského života.
V loňském roce Ukrajina získala jasná doporučení, jak se posunout kupředu, uvedl. „Schválili jsme klíčové zákony. Vy všichni, zdůrazňuji, vy všichni dobře víte, že jsme splnili všechny povinnosti,“ apeloval na vůdce sedmadvacítky. Uvedl, že by Ukrajina měla být oceněna za to, čeho dosáhla. „Není to o tom, co potřebují politici. Jde o to, co potřebují lidé. Všichni ti lidé v zákopech, kteří každou noc sestřelují drony a rakety... A všichni ti, kteří dělají vše pro to, aby se děti mohly učit i pod neustálým ruským terorem a lékaři mohli zachraňovat životy, i když se Rusko snaží zničit naše energetické nebo komunikační systémy.“
Summit se neshodl na rozpočtu
Šéfům států a vlád zemí EU se v noci ze čtvrtka na pátek nepodařilo najít shodu na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory bránící se Ukrajiny a další aktuální potřeby. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil na sociální síti X i maďarský premiér Orbán.
Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že se revizí unijního rozpočtu bude znovu zabývat summit na začátku příštího roku. Diplomatické zdroje se domnívají, že jednání se uskuteční v lednu. „Shrnutí noční směny: veto na peníze navíc pro Ukrajinu, veto revize unijního rozpočtu. K tématu se vrátíme v Evropské radě příští rok po náležité přípravě,“ napsal Orbán na síti X.
Podle nizozemského premiéra se na revizi shodlo 26 členských států a nepodařilo se přesvědčit pouze Maďarsko. „Jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří nalézt dohodu na začátku příštího roku, uvažujeme o konci ledna,“ řekl Rutte. Podle něj by to nemělo ohrozit Ukrajinu, protože ta ještě má prostředky, aby se mohla financovat několik příštích týdnů.
„Nechci příliš zacházet do detailů, v příštích dnech a týdnech budu pracovat s kolegy na přípravě summitu na začátku příštího roku,“ poznamenal Michel po konci jednání.
Dvoudenní summit Evropské unie začal ve čtvrtek. Jeho hlavními tématy jsou Ukrajina, revize víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, rozšiřování Evropské unie a situace na Blízkém východě.
Unijní představitelé se snažili maďarského premiéra přesvědčit ke změně názorů ještě před zahájením summitu a ráno se s ním setkali předseda Evropské rady Charles Michel, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.
S předsedou Evropské rady si ještě ve středu večer telefonoval i prezident Zelenskyj. „Před summitem EU jsme diskutovali o jeho očekávaných výsledcích v souvislosti s Ukrajinou, které musí ukázat neochvějnou podporu (Kyjevu) a jednotu EU,“ napsal na sociální síti X Zelenskyj. „Obojí je potřeba k posílení odolnosti Ukrajiny v boji proti ruské agresi a na cestě ke členství v EU,“ dodal.
Česko na summitu zastupuje premiér Fiala. Ten se před zahájením jednání poprvé setkal s novým šéfem polské vlády Donaldem Tuskem. „Shodli jsme se, že máme společný zájem v pokračování výborných česko-polských vztahů,“ uvedl Fiala na sociální síti X. Tuska rovněž pozval na návštěvu Prahy.