Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.
Vládní PiS a její spojenci, sdružení v alianci Sjednocená pravice (ZP), vládnou v Polsku už osm let. V roce 2015 vystřídali taktéž po osmi letech kabinety vedené nyní opoziční Občanskou platformou (PO). Tehdy dokázala Sjednocená pravice vytvořit většinovou vládu.
V říjnu 2019 Sjednocená pravice podruhé s velkým náskokem zvítězila a obhájila absolutní většinu v Sejmu. Zároveň ale ztratila většinu v Senátu, který se v Polsku volí vždy společně s dolní parlamentní komorou.
Také v letošních volbách je Sjednocená pravice, kterou kromě vůdčího PiS tvoří ještě několik menších konzervativních uskupení, favoritem voleb a usiluje o třetí funkční období v řadě. Pokud by se jí to povedlo, jednalo by se v Polsku o bezprecedentní úspěch.
Právo a spravedlnost
V čele ZP stojí nejsilnější polská politická strana Právo a spravedlnost. V roce 2001 ji založil současný předseda Jaroslaw Kaczyński spolu se svým bratrem – dvojčetem Lechem, který byl od roku 2005 polským prezidentem a v roce 2010 zahynul při leteckém neštěstí u Smolenska. Strana vzešla z okruhu někdejšího odborového hnutí Solidarita. Ve vládě byla i v letech 2005 až 2007, a opět od roku 2015.
Předseda PiS Kaczyński je označován za jednoho z nejmocnějších mužů dnešního Polska, přestože byl donedávna „jen“ řadovým poslancem. Do vlády se vrátil letos v červnu jako vicepremiér. Vždy ale prostřednictvím své strany ovlivňoval politický vývoj v zemi.
Jeho stoupenci ho velebí jako obhájce národních zájmů Polska, oponenti ho viní z populismu, z vedení země k autoritářskému režimu, ze vzdalování se od Evropské unie a z rozdělování Poláků.
PiS prosazuje konzervativní hodnoty, klade důraz na tradice a podporuje silnou roli katolické církve. Velké podpoře se těší především v menších městech a na venkově. Za své vlády zpřísnila pravidla pro potraty, vystupuje proti registrovanému partnerství a eutanazii.
Kvůli některým kroků vlády PiS vede s Varšavou Evropská komise několik sporů o porušování unijních hodnot. Kromě například politizace práv skupiny LGBT+ se tak děje především kvůli rozsáhlým změnám v justici, které podle kritiků zvýšily vliv politiků na soudy a ohrožují jejich nezávislost. Polsko kvůli tomu nemůže čerpat peníze z unijního fondu obnovy.
Suverénní Polsko
Za transformací justice stojí hlavní představitel jedné z menších stran v rámci Sjednocené pravice, předseda národně-konzervativní strany Suverénní Polsko Zbigniew Ziobro, který je ministrem spravedlnosti a polským generálním prokurátorem.
Ziobro patří k „jestřábům“ současné polské vlády, vyslovoval se třeba také pro zostření už beztak přísných předpisů týkajících se potratů. Podepsaný je i pod dopisem, v němž zástupci této silně konzervativní a euroskeptické strany před volbami prosí faráře, aby se s věřícími při mších modlili za vlast. Tvrdí, že část opozice touží vymazat boha a katolickou církev ze života v Polsku.
Vedení polské katolické církve, které má dlouhodobě dobré vztahy s vládnoucími stranami, už předtím vydalo volební příručku pro katolíky, v níž vyjmenovalo, čím se mají řídit při svém rozhodování, a že mají podpořit kandidáty, kteří jsou pro ochranu života od okamžiku početí do smrti nebo pro rodinu založenou výlučně na manželství ženy a muže. Doporučení vyvolalo kvůli vměšování církve do politiky kritiku nejen světských publicistů, ale i některých duchovních.
Vedle Suverénního Polska jsou součástí Sjednocené pravice ještě další formace, jejichž počet a složení se v čase mění. Před dvěma lety ji například opustila strana Dohoda, která byla považována za jejího nejumírněnějšího člena. Část někdejších poslanců Dohody ale ve Sjednocené pravici zůstala, a to v rámci subjektů Republikáni a Obnova Polské republiky. Některá další menší uskupení Sjednocenou pravici podporují, ale nejsou přímo jejími členy, třeba protisystémové hnutí Kukiz'15.
Pokračování v započatém kurzu a sociální opatření
Dokončení změn, které vláda PiS započala v předchozích letech, je jedním z témat kampaně vládnoucí strany. „Tentokrát nás nikdo nezastaví,“ prohlásil předseda PiS Kaczyński na jednom z předvolebních mítinků koncem srpna.
Měl tím konkrétně na mysli, že po volbách jeho koalice dotáhne změny v justici, neboť právě soudy podle něj pošlapávají právní stát v zemi. Kritici interpretují jeho výrok tak, že PiS v případě své pokračující vlády hodlá provést konečný zásah proti nezávislým soudům v zemi.
Podobně jako jiné vládnoucí strany se také PiS uchyluje před volbami k výrazným sociálním opatřením. V polovině září vláda oznámila, že se od ledna zvedne o osmnáct procent minimální mzda v zemi, a to na 4242 zlotých (22 423 korun) měsíčně, v červenci pak na 4300 zlotých. Od roku 2015, kdy je PiS u moci, to znamená růst o 146 procent, uvedla agentura Reuters.
Strana PiS už také dříve ohlásila, že přídavky na děti se od začátku příštího roku z nynějších pěti set zlotých měsíčně zvýší na osm set zlotých. Vláda dále vyplácí mimořádné třinácté a tři týdny před volbami i čtrnácté důchody.
Podle polských médií se snaží voliče nalákat i na levné pohonné hmoty. Gazeta Wyborcza koncem září napsala, že od začátku měsíce snížila státní petrochemická společnost Orlen, která má asi 65procentní podíl na polském velkoobchodním trhu, velkoobchodní ceny benzinu patnáctkrát a přibližně tolikrát i cenu nafty, což se samozřejmě projevilo i na čerpacích stanicích.
Kampaň útočí na Německo i Ukrajinu
Část vládní předvolební kampaně se dotýká Německa, které Kaczyński loni obvinil ze snahy ovládat Evropu jako za války. Polsko se také rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války.
„Poláci stojí před volbou mezi Polskem skutečně nezávislým, bezpečným, vojensky silným, ambiciózním, rozvíjejícím se a Polskem zbaveným nezávislosti, využívaným… podřízeným Německu,“ řekl předseda PiS, který mimo jiné tvrdí, že Německo úkoluje předsedu opoziční Občanské platformy Donalda Tuska.
Terčem předvolební kampaně se stala i Ruskem napadená Ukrajina, jejímž je Polsko jedním z nejbližších spojenců. Varšava odmítla zrušit embargo na dovoz ukrajinského obilí a oznámila, že přinejmenším nyní nedodává Kyjevu zbraně. O finanční podporu by mohli přijít i ukrajinští uprchlíci v zemi.
Hlavní téma: Migrace
Právě migrace je vůbec nejdůležitější téma vlády před volbami. Kaczyński obviňuje Evropskou unii ze snahy umístit tisíce běženců v Polsku a v rámci kampaně razí tvrdou protiimigrační politiku. Vláda přitom čelí skandálu ohledně podezření, že polské konzuláty v Africe a Asii vydávaly za úplatu migrantům urychleně víza bez náležitých prověrek.
Polsko dále odmítlo na summitu EU podpořit reformu migračních pravidel a premiér Mateusz Morawiecki obvinil v této souvislosti opozičního vůdce Tuska a předsedu Evropské lidové strany Manfreda Webera, jejímž členem je Tuskova PO, že „chtějí Polsko přinutit k přijímání nelegálních migrantů“.
Vláda také prosadila, aby se spolu s volbami konalo referendum, v němž voliči budou mimo jiné odpovídat na otázku, zda „souhlasí s přijetím tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky podle mechanismu povinné relokace vnucovaným (Polsku) unijní byrokracií“.
Otázky referenda oživují téma, kolem něhož PiS úspěšně mobilizovala voliče před parlamentními volbami v roce 2015, které se konaly na vrcholu tehdejší migrační krize, podotýká Aleks Szczerbiak z University of Sussex. „Tehdy PiS, v té době hlavní opoziční strana, kritizovala vládu vedenou PO za souhlas s přijetím 6200 migrantů v rámci podobného celoevropského schématu povinného přerozdělení převážně muslimských migrantů z Blízkého východu a severní Afriky.“
O vládě možná rozhodne krajní pravice
Sjednocená pravice v čele s PiS volby dle průzkumů zřejmě vyhraje, není však jisté, zda se jí podaří získat vládní většinu. Průzkumy naznačují, že by dostatečný počet mandátů mohla dát dohromady Občanská koalice, jejíž hlavní silou je Tuskova Občanská platforma, společně s centristickou Třetí cestou a Levicí. Může se ale také stát, že ani tato tři opoziční uskupení potřebný počet hlasů nedostanou, a výsledkem voleb tak bude pat.
V takovém případě by zřejmě sehrálo rozhodující roli poslední z pěti uskupení, která mají šanci dostat se do Sejmu, a to sdružení krajně pravicových a nacionalistických stran Konfederace. Tato aliance ostře vystupuje proti EU a sociálnímu státu, navrhuje třeba zrušení daně z příjmu a snížení dalších daní. V ekonomické politice je ultraliberální, hlásá volný trh a minimální stát. Navrhuje úlevy pro podnikatele i zrušení povinnosti platit zdravotní a důchodové pojištění.
Požaduje také zákaz potratů a obnovení trestu smrti, prohlášení jejích představitelů jsou často nacionalistická a nenávistná vůči vybraným národům či menšinám. Konfederace ostře kritizuje polskou pomoc Ukrajině a uprchlíkům i ekonomické dopady ekologické politiky EU na život občanů. Někteří její činitelé mají proruské postoje a netají se obdivem k šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi.
Podpoří Konfederace menšinovou vládu PiS?
Konfederace veřejně odmítá povolební koalici jak s konzervativci, tak s opozicí. Jasný příklon na jednu či druhou stranu by podle Szczerbiaka podkopal její image antisystémové strany.
„Atraktivnějším scénářem pro stranu proto může být podpora menšinové vlády prostřednictvím neformálního vládního paktu, nikoli formální koalice. PiS se ale také může pokusit přesvědčit poslance Konfederace (i ty z jiných stran) k přeběhnutí, aby získalo hlasy potřebné k zajištění parlamentní většiny i bez takové dohody,“ míní politolog.
„Čím větší bude parlamentní frakce Konfederace, tím je pravděpodobnější, že její poslanci budou mít slabé ideologické základy a odpadnou, zvlášť pokud PiS nedosáhne většiny jen těsně,“ uzavřel Szczerbiak.
