Ukrajinští uprchlíci by mohli v Polsku přijít o finanční podporu

3 minuty
Události: Napjaté vztahy Varšavy a Kyjeva
Zdroj: ČT24

Varšava odmítla v Radě EU prodloužit ochranu uprchlíkům z Ukrajiny. Směrnice nakonec prošla i proti vůli polské vlády. Ta v předvolební kampani nasadila vůči Kyjevu ostrý tón. Oznámila také, že od nového roku zřejmě přestane uprchlíkům vyplácet finanční podporu. To může jejich život v zemi zkomplikovat, soudí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Ukrajinská uprchlice Katia Škurativská si po několika měsících v Polsku našla práci. Pomáhá v charitě, v provizorní škole pro ukrajinské děti. Na začátku jí finančně vypomohl stát. „Bylo to 300 zlotých (1500 korun) jednorázově a později jsem dostávala i přes 500 zlotých (2500 korun) na dítě,“ vypočítává. 

Dokud neměla práci, mohla jako matka čerpat v přepočtu asi 200 korun denně na bydlení. Polská vláda nyní dala najevo, že tyto dávky neprodlouží. „Pomoc měla dočasný charakter. Skončí zřejmě na počátku příštího roku,“ uvedl mluvčí polské vlády Piotr Müller.

Tlak na přijetí práce

Vládní příspěvky už nehrají tak výraznou roli a podle šéfa organizace Inteuro Kryziska Kality docházelo k jejich zneužívání, i samotnými Poláky. „Ten systém měl své vady. Chceme-li jim pomoci, sežeňme jim práci,“ říká Kalita. 

V Polsku zůstává zhruba jeden milion ukrajinských uprchlíků. Na sedmdesát procent z nich práci už má a bez finanční pomoci se obejde, uvádí zpravodaj ČT. „Ale podle nás je tady odhadem dalších asi 300 tisíc lidí z kategorie těch nejohroženějších. A právě oni ukončením finanční pomoci utrpí. Jde o matky s dětmi do sedmi let, starší a invalidy,“ říká vedoucí projektů Polského centra mezinárodní pomoci Zofia Kwoleková.

Protiukrajinská rétorika je vyhrocená

Experti upozorňují na vyhrocenou protiukrajinskou rétoriku před volbami. Vláda ještě může otočit. „Vždyť ani nevíme, kdo bude po 15. říjnu vládnout. Všechny scénáře jsou otevřené,“ podotýká expert na migraci a profesor Varšavské univerzity Maciej Duszczyk. 

Problém s neochotou financovat pomoc Ukrajincům se nyní týká i různých sbírek a charit, včetně té, ve které pracuje Škurativská. Z roku na rok jim ubyly skoro tři čtvrtiny dřívějších soukromých dárců, doplňuje zpravodaj Papadopulos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 31 mminutami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 4 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 6 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...