Ukrajinští uprchlíci by mohli v Polsku přijít o finanční podporu

3 minuty
Události: Napjaté vztahy Varšavy a Kyjeva
Zdroj: ČT24

Varšava odmítla v Radě EU prodloužit ochranu uprchlíkům z Ukrajiny. Směrnice nakonec prošla i proti vůli polské vlády. Ta v předvolební kampani nasadila vůči Kyjevu ostrý tón. Oznámila také, že od nového roku zřejmě přestane uprchlíkům vyplácet finanční podporu. To může jejich život v zemi zkomplikovat, soudí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Ukrajinská uprchlice Katia Škurativská si po několika měsících v Polsku našla práci. Pomáhá v charitě, v provizorní škole pro ukrajinské děti. Na začátku jí finančně vypomohl stát. „Bylo to 300 zlotých (1500 korun) jednorázově a později jsem dostávala i přes 500 zlotých (2500 korun) na dítě,“ vypočítává. 

Dokud neměla práci, mohla jako matka čerpat v přepočtu asi 200 korun denně na bydlení. Polská vláda nyní dala najevo, že tyto dávky neprodlouží. „Pomoc měla dočasný charakter. Skončí zřejmě na počátku příštího roku,“ uvedl mluvčí polské vlády Piotr Müller.

Tlak na přijetí práce

Vládní příspěvky už nehrají tak výraznou roli a podle šéfa organizace Inteuro Kryziska Kality docházelo k jejich zneužívání, i samotnými Poláky. „Ten systém měl své vady. Chceme-li jim pomoci, sežeňme jim práci,“ říká Kalita. 

V Polsku zůstává zhruba jeden milion ukrajinských uprchlíků. Na sedmdesát procent z nich práci už má a bez finanční pomoci se obejde, uvádí zpravodaj ČT. „Ale podle nás je tady odhadem dalších asi 300 tisíc lidí z kategorie těch nejohroženějších. A právě oni ukončením finanční pomoci utrpí. Jde o matky s dětmi do sedmi let, starší a invalidy,“ říká vedoucí projektů Polského centra mezinárodní pomoci Zofia Kwoleková.

Protiukrajinská rétorika je vyhrocená

Experti upozorňují na vyhrocenou protiukrajinskou rétoriku před volbami. Vláda ještě může otočit. „Vždyť ani nevíme, kdo bude po 15. říjnu vládnout. Všechny scénáře jsou otevřené,“ podotýká expert na migraci a profesor Varšavské univerzity Maciej Duszczyk. 

Problém s neochotou financovat pomoc Ukrajincům se nyní týká i různých sbírek a charit, včetně té, ve které pracuje Škurativská. Z roku na rok jim ubyly skoro tři čtvrtiny dřívějších soukromých dárců, doplňuje zpravodaj Papadopulos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
před 2 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...