Pád letadla s prezidentem Kaczynským u Smolenska rozděluje Poláky i 11 let po neštěstí

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

Protestující podnikatelé argumentují tím, že když oni nemohou mít otevřené své živnosti či podniky, tak by ani polská vláda neměla organizovat hromadné pietní akce.

„Podnikatelů dorazilo k náměstí, kde je i pomník smolenské katastrofy, jen několik desítek,“ informoval z Varšavy zpravodaj České televize Lukáš Mathé. „Kde všichni jsou? Přece nás měly být tisíce,“ znělo podle deníku Gazeta Wyborcza z hloučku demonstrantů.

„Ráno došlo k menším potyčkám s policií, která některé demonstranty zadržela,“ dodává Mathé s tím, že po poledni se situace už zklidnila – i proto, že náměstí brání stovky policistů.

Nahrávám video
Zprávy ve 12:00: Lukáš Mathé z Polska k výročí tragédie u Smolensku
Zdroj: ČT24

Spor o příčiny a odpovědnost za tragédii

Neutichá navíc ani spor o příčiny a odpovědnost za katastrofu – ani 11 let od neštěstí. Konzervativci, kteří jsou posledních šest let u moci v čele s Kaczynského bratrem-dvojčetem Jaroslawem, stále tvrdí, že za tragédii může nedbalost tehdejší vlády vedené vůdcem liberálů Donaldem Tuskem.

Ruské vyšetřování příčin nehody přičetlo svého času katastrofu chybám špatně vycvičené posádky, pokračující v pokusu o přistání i za nulové viditelnosti. A tehdejší polské vyšetřování k tomu přidalo i spoluvinu ruských dispečerů, kteří za daného počasí a stavu letiště nezakázali vládnímu letadlu přistát.

Pochybnosti vyvolává i přístup Rusů, kteří dodnes nevydali Varšavě trosky letadla. Tvrdí, že kriminální vyšetřování nehody dosud neskončilo. Jasné je, že „tragédie je stále velkým traumatem pro všechny lidi v Polsku“, uzavírá Mathé.

PiS přišla s hypotézou, že šlo o atentát, důkazy ale nepředložila

Strana Jaroslawa Kaczynského Právo a spravedlnost (PiS) před získáním moci v roce 2015 přišela s hypotézou, že Smolensk byl nejspíše atentátem a že před osudným letem se Tuskova vláda spikla s Rusy a poté tajila příčiny katastrofy.

Nynější kapitulace na hypotézu o spiknutí a o atentátu ve Smolensku podle zpravodajského serveru Onet svědčí o tom, že Kaczynského strana se po pěti letech vlastního vyšetřování ocitla ve slepé uličce a nenašla pro tato tvrzení důkazy.

„Jedenáct let po Smolensku Kaczynski opustil své letité tirády o atentátu,“ napsal server. „Za celou dobu vlády (Kaczynského strany) Právo a spravedlnost (PiS) prokuratura nenašla žádné důkazy o atentátu, jen každý rok sděluje, že vyšetřování je v 'klíčové fázi'.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 21 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...