Polsko na summitu EU zablokovalo společné prohlášení o migraci

5 minut
Události: Neformální summit lídrů zemí EU v Granadě
Zdroj: ČT24

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

„Jsem premiérem Polské republiky. Jsem odpovědný za bezpečnost Polska a jeho občanů. Proto jako odpovědný politik odmítám celý odstavec závěrů summitu, který se týká migrace,“ prohlásil Morawiecki na sociální síti X.

Samo hostitelské Španělsko patří k těm unijním zemím, kam první kroky uprchlíků směřují nejčastěji. Přitom samotné místo pátečního setkání – granadský palác Alhambra – je nejznámější a také poslední baštou Maurů, kteří do Španělska přišli v osmém století ze severní Afriky.

Obdobně jako italský ostrov Lampedusa mají i španělské Kanárské ostrovy v posledních týdnech problém se zvládáním vysokých počtů nových migrantů. Jižní křídlo EU si dlouhodobě stěžuje na to, že jim unijní partneři nepomáhají. „Nesmí se stávat, že některé oblasti naší země čelí veškeré této nelegální migraci a musí se s ní vypořádat bez solidarity ze strany ostatních evropských zemí,“ podotknul španělský premiér Pedro Sanchéz.

Členské země ve středu schválily poslední část rozsáhlé reformy migračních pravidel, která mají vycházet vstříc zemím jižní Evropy. V krizových situacích mají mít možnost urychlit azylová řízení. Ostatní země mají vypomoci převzetím žadatelů o azyl nebo finančními příspěvky.

Na schválení stačila dvoutřetinová většina členských států, rozhodnutí tak nedokázaly zvrátit ani Polsko a Maďarsko. Svůj odpor ale nevzdávají. „Polsko to rozhodně odmítá, především z důvodu bezpečnosti naší země. Ať už ve Francii, v Nizozemsku a dalších zemích, příčinou špatné bezpečnostní situace jsou ilegální imigranti,“ tvrdil šéf polské vlády Morawiecki.

Díky reformě by měly úřady vracet lidi bez nároku na azyl hned od hranic a zabránit jejich nekontrolovaným přesunům po zemích EU. To se projevuje například v Belgii, kde není pro migranty dost ubytování, musejí někteří nocovat přímo v bruselských ulicích.

I proto chtějí členské státy nová pravidla schválit co nejdřív, chybí jim ještě dohoda s europarlamentem. „My Evropané rozhodneme o tom, kdo a za jakých podmínek přijde do Evropy. Ne převaděči a pašeráci,“ konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Lyeynová.

Za tři čtvrtě roku budou evropské volby a migrace může do kampaně zásadně promluvit. Jak ukázalo i španělské jednání, po letech je opět na čele agendy.

Rozšiřování sedmadvacítky

Dalším z klíčových témat bylo kromě migrace i rozšíření EU, o něž nyní usiluje osm států s postavením kandidáta na členství. Ze zemí, které už zahájily vstupní rozhovory, jsou nejdále Srbsko a Černá Hora.

Proces přistoupení zemí k EU musí být podle šéfky Komise von der Leyenové založen na zásluhách. Dodala, že „neexistují žádné zkratky, žádný automatický vstup do EU“. Představitelé nynější sedmadvacítky se v závěrečné deklaraci shodli, že „rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity“. Prohlášení dále jen obecně říká, že na rozšířenou unii musí být „připravena jak EU, tak i budoucí členské státy“.

„Aspirující členové musí zintenzivnit své reformní úsilí, zejména v oblasti právního státu,“ píše se v závěrečném prohlášení. Souběžně s tím ale musí i sedmadvacítka provést „nezbytné reformy“.

O zahájení přístupových jednání do konce roku usiluje také Ukrajina, k tomu je ovšem potřeba souhlas všech členských států. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána je nutné otázku prodiskutovat. „Víte, (Ukrajina) je země ve válce, nikdy jsme se nerozšiřovali o zemi, která je ve válce,“ poznamenal. „Nevíme, kde jsou její skutečné hranice, kolik lidí v ní žije, takže je to složité.“

Fiala: EU nemůže přistupovat váhavě

Český premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Orbánova slova uvedl, že mezi unijními lídry převládal otevřený postoj k přístupovým rozhovorům s Ukrajinou. Unie prý nemůže dál přistupovat k otázce svého rozšiřování současným váhavým způsobem a musí pro země aspirující na členství vytyčit jasnější plán.

Podle českého premiéra je důležité se zemí napadenou Ruskem zahájit přístupové rozhovory, přičemž v tomto duchu na summitu hovořila „naprostá většina vystupujících“. „Jsem přesvědčen, že to je naprosto převládající postoj mezi lídry,“ uvedl Fiala.

Předseda Evropské rady Charles Michel letos v létě uvedl, že by EU měla být připravená přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo během něj došlo k reformě Unie. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.

Nizozemský premiér Mark Rutte pak vyzval k „zodpovědnému“ přístupu k rozšiřování. „Různé země chtějí vstoupit do Evropské unie a je důležité, abychom jim dali skutečnou vyhlídku na členství. Musíme to ale udělat zodpovědně,“ napsal na sociální síti X. Znamená to podle něj držet se podmínek založených na trvalých reformách, zejména v oblasti právního státu. „Musíme také uvažovat o dopadech rozšíření. Je tedy užitečné diskutovat o tom, jak by mohla EU dále efektivně fungovat, když se připojí nové členské státy,“ připojil.

Důležitost rozšíření EU zdůraznil v Granadě i litevský prezident Gitanas Nauseda. „Nemělo by se stát rukojmím institucionálních problémů. Vzhledem ke geopolitickému významu rozšiřovacího procesu EU musíme nejdříve přijmout rozhodnutí o rozšíření EU a teprve potom hovořit o institucionálních reformách,“ prohlásil. Ukrajina, Moldavsko a další země musí podle něj pokročit v provádění reforem, což by se mělo projevit i na doporučeních Evropské komise. „Musíme tento pokrok řádně vyhodnotit a přijmout rozhodnutí o zahájení jednání koncem tohoto roku,“ dodal litevský prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 6 mminutami

Ruský útok zranil v Charkově osm lidí

Po ruském dronovém útoku v Charkovské oblasti v noci na středu utrpělo zranění osm lidí včetně čtyřletého dítěte, informoval na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Moskva tvrdí, že na ruské území v noci mířilo přes sto ukrajinských dronů.
před 15 mminutami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 36 mminutami

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 6 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 9 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 9 hhodinami

Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Řidič, který v Liverpoolu zranil 50 lidí, zůstává ve vazbě

Řidič, který v pondělí večer v Liverpoolu zranil 50 lidí, zůstává ve vazbě kvůli podezření z pokusu o vraždu a řízení pod vlivem drog. Informovala o tom v úterý odpoledne liverpoolská policie, podle níž je v péči lékařů nadále jedenáct lidí. Dle místních médií jsou všichni ve stabilizovaném stavu.
26. 5. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...