EU by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti, řekl v Bruggách Pavel

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

„Nový geopolitický imperativ vyžaduje novou dynamiku rozšíření. Příliš dlouho jsme nechávali některé evropské země napospas geopolitické manipulaci,“ řekl Pavel s tím, že je nyní nutné dokončit evropskou a atlantickou integraci západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a také Gruzie.

Důležitou roli v rozšiřování EU podle prezidenta hraje i Česká republika, potažmo i celá střední Evropa. Je třeba zajistit, aby nikdo nezůstal stranou, uvedl. Rozšíření je podle Pavla nutné v kontextu stále více antagonického mezinárodního prostředí. „Žádná bezpečnostní hrozba není naléhavější než ruská agrese. Žádná geopolitická výzva není náročnější než asertivní Čína a její přístup k mnoha zemím,“ podotkl český prezident.

Přitom zdůraznil, že rozšíření EU posiluje evropskou bezpečnost a slouží stabilitě demokracií. Unie musí podle Pavla stanovit uchazečským zemím „transparentní a splnitelná“ kritéria členství nebo jasný harmonogram přístupového procesu.

10 minut
Prezident Petr Pavel v Bruggách
Zdroj: ČT24

Havel varoval před nedůvěrou v nové demokracie

Patronka ročníku prestižní akademie College of Europe a mimo jiné i česká rodačka Albrightová si podle Pavla „vizionářsky“ uvědomovala důležitost rozšíření NATO či EU směrem na východ. Tento krok přitom úspěšně prosazovala v rámci americké administrativy. Jako uprchlice také zažila na vlastní kůži „křehkost demokracie“.

Pavel ve svém projevu citoval i bývalého českého prezidenta Václava Havla, který varoval Západ před „nedůvěrou v nové demokracie“. Zároveň apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii, která musí být zachována.

Pavel plánuje uspořádat konferenci o odolnosti demokracie

Pavel ve svém projevu rovněž apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii. Ta podle něj musí být zachována. „Rád bych z odolnosti demokracie učinil jedno z ústředních témat svého prezidentství. Plánuji na toto téma uspořádat v Praze konferenci,“ řekla hlava českého státu.

College of Europe či také Evropské kolegium, je jednou z nejuznávanějších akademických institucí v Evropě. Hlavní kampus se nachází v belgických Bruggách, druhý stojí ve Varšavě. Během příštího roku se chystá otevření kampusu i v albánské Tiraně.

Univerzitu založily v roce 1949 přední evropské osobnosti. Byl mezi nimi třeba Salvador de Madariaga, Winston Churchill, ale také Paul-Henri Spaak či Alcide De Gasperi. Jedním z hlavních cílů instituce je podporovat porozumění mezi národy Evropy.

Patronem ročníku byl Masaryk i Karel IV.

Každý ročník univerzity je pojmenován po takzvaném patronovi, který je vybírán z řad významných Evropanek či Evropanů. Patronem byly v minulosti i některé další osobnosti českých dějin, jako třeba Tomáš Garrigue Masaryk (ročník 1952–1953), Jan Ámos Komenský (ročník 1967–1968), Karel IV. (ročník 1992–1993) či Václav Havel (ročník 2012–2013).

Zahajovací ceremonie se vedle Pavla zúčastnil i někdejší předseda Evropské rady Herman van Rompuy, ale také rektorka školy a bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ta ve svém vlastním projevu stejně jako Pavel vyzdvihla osobnost Albrightové. Zmínila, že jí při jejích politických začátcích česká rodačka osobně dodávala odvahu. Velvyslankyně Spojených států při NATO Julianne Smithová připomněla, že Albrightová se velkou měrou zasloužila o přijetí České republiky a dalších zemí do NATO v roce 1999.

Pavel navštívil Belgii již v dubnu. Během své první cesty do metropole institucí EU ve funkci hlavy státu se setkal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a také šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. Rovněž zavítal i do české sekce Evropské školy v Bruselu a setkal se s krajany žijícími v Belgii.

Pavel chce zvýšit počet českých studentů

Pavel během své návštěvy v Bruggách rovněž vyslovil přání, že by rád zvýšil počet českých studentů na College of Europe. Byla by to podle něj cesta, jak do budoucna zvýšit počet Čechů, kteří pracují v evropských institucích. „Tato instituce připravuje i studenty z České republiky, bohužel zatím v malých počtech s ohledem na administrativní překážky a výši školného,“ uvedl prezident. 

V Bruggách je spolu s prezidentem i český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), se kterým by chtěl toto téma prodiskutovat. „Napadl mě zatím jeden konkrétní návrh, ale uvidíme, do jaké míry bude realizovatelný, a sice zřízení fondu pro stipendia, v němž by se kombinovaly jak státní, tak privátní prostředky. Ten by byl mnohem pružnější a umožnil by tak studovat většímu počtu studentů,“ dodal Pavel.

Od založení v roce 1949 vystudovalo College of Europe okolo sedmnácti tisíc mladých lidí. „Nyní máme každoročně kolem 470 studentů z více než padesáti zemí světa, z toho 340 v Bruggách a 130 ve druhém kampusu ve Varšavě,“ řekl Valentin Dupouey-Sterdyniak, který je šéfem komunikace College of Europe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrovalo se při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útočník pobodal muže u památníku holocaustu v Berlíně

U památníku holocaustu v centru Berlína utrpěl v pátek večer těžká zranění třicetiletý španělský turista, kterého někdo pobodal, informuje server deníku Tagesspiegel. S podezřelým se podle všeho neznal. Policie místo i okolí uzavřela a útočníka po zhruba třech hodinách zadržela. Jeho motiv není znám, napsala agentura Reuters. Zraněný byl převezen do nemocnice.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slabá německá ekonomika definovala předvolební kampaň

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.
před 5 hhodinami

Za neznámé tělo pohrozil Netanjahu Hamásu odplatou. Teroristé pak předali další rakev

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo, které židovský stát obdržel, podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu. Večer pak média uvedla, že Hamás předal Červenému kříži další rakev, izraelská armáda to prověřuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hrdinové beze zbraní. Odhodlání hasičů na Ukrajině zachytil dokument Slib ohni

Bojují beze zbraní, i tak při své práci denně riskují život. Už tři roky bránící se Ukrajina by se bez práce hasičů neobešla. Neustálé ruské údery a jejich zneškodňování mají často za následek výbuch nebo požár, s nímž se musí vypořádat právě sloužící jednotky. Kuráž a proměnu hasičské práce v době ruské agrese na Ukrajině ukazuje dokument s názvem Slib ohni zpravodajky Darji Stomatové a kameramana Jána Schürgera.
před 7 hhodinami

Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, míní ukrajinista Svoboda

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.
před 7 hhodinami

Lodní doprava přes Drážďany stojí, mráz rozhýbal zbytky zříceného mostu

Labská plavební cesta mezi Českem a Německem je od úterý opět uzavřená, a to kvůli detekovaným pohybům zbytku mostu Carolabrücke v Drážďanech, jenž se tam do řeky loni v září zřítil. Podle německých expertů mohou za další pohyby mostu mrazivé teploty, které v noci v týdnu klesaly až na minus jedenáct stupňů Celsia. Uzavřená lodní cesta znamená pro saské a české dopravce velké finanční ztráty.
před 8 hhodinami
Načítání...