Polsko zruší disciplinární komoru pro soudce. Neplnila prý povinnosti

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński avizoval, že země zruší disciplinární komoru nejvyššího soudu. Tu kritizovala Evropská komise jako nástroj tlaku výkonné moci na justici, což považuje za porušení demokratických principů. Polská vláda chce podle Kaczyńského komoru reformovat.

„Zrušíme disciplinární komoru v podobě, v jaké nyní existuje, a tímto způsobem zmizí předmět sporu,“ ohlásil Kaczyński.  Komora rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby.

Brusel se s Varšavou o disciplinární komoru a další aspekty polské justiční reformy pře již čtyři roky. Několikrát už ve věci rozhodoval Soudní dvůr EU. Dospěl mimo jiné k závěru, že zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Stejně zhodnotil i normu, jež umožňuje polské vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu.

V červenci soudní dvůr rozhodl o tom, že disciplinární režim polských soudců odporuje unijnímu právu. Varšavě nařídil, aby okamžitě přestala uplatňovat předpisy týkající se kárného orgánu. Polsko má čas do 16. srpna, aby rozhodnutí unijního soudu splnilo. Jinak by mohly hrozit vysoké pokuty, připomněl server Gazeta.pl. Ve čtvrtek činnost komory částečně zablokovala předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Manowská.

Manowskou za to ostře kritizoval architekt soudní reformy, ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, podle kterého kroky předsedkyně nejvyššího soudu jsou v rozporu s ústavou a zákony.

Komoru nerušíme kvůli soudu EU, tvrdí Kaczyński

Kaczyński nyní zdůrazňuje, že Varšava disciplinární komoru nezruší kvůli soudnímu verdiktu, jelikož Polsko toto rozhodnutí neuznává. Přesahuje podle něj unijní smlouvy a rozšiřuje působnost unijních soudů. Se zrušením kárného orgánu podle předsedy PiS počítají už dávno připravované vládní plány.

„Chceme komoru zreformovat nikoliv kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, ale prostě proto, že tato komora neplnila své povinnosti,“ nechal se slyšet Kaczyński. Disciplinární komoru nedávno kritizoval za nesplněná očekávání i premiér Mateusz Morawiecki.

Evropská komise na oznámení Polska reagovala rezervovaně. Její mluvčí konstatovala, že Brusel kroky Varšavy vzal na vědomí a nyní je bude analyzovat. Komise také očekává, že Polsko do 16. srpna poskytne informace, jak bude zaručeno naplňování rozhodnutí Soudního dvora EU.

Evropská komise kritizovala stav polské justice ve svém druhém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech sedmadvaceti členských zemích. Konstatovala, že „reformy polského soudního systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám“.

Někteří právní odborníci podle agentury Reuters zrušení komory považují za pouhou kosmetickou změnu, která Soudní dvůr EU neuspokojí. „Pouhé rozpuštění disciplinární komory neřeší problém dřívějších nezákonných rozhodnutí a sankcí ze strany tohoto orgánu,“ uvedl profesor evropského práva Laurent Pech z londýnské Middlesex University. „Pokud chtějí vyhovět zákonům EU, je to docela snadné. Musí zvrátit vše, co udělali za posledních pět let. Žádná jiná cesta neexistuje,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 54 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...