Maďarsko má novou ústavu - ale velmi spornou

Budapešť - Po sporném mediálním zákonu je Maďarsko znovu předmětem zájmu světových médií. Tamní parlament dnes schválil novou ústavu; přijaly ji jen hlasy vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, která má v zákonodárném sboru dvoutřetinovou většinu. Nová ústava byla schválena v době maďarského předsednictví EU a bude platit od počátku příštího roku. Text, který nahrazuje současný dokument z roku 1949, vzbuzuje vlnu kritiky doma i v zahraničí. Opozici a aktivistům se nelíbí její sporné formulace a hlavně nacionalistické vyznění.

Svaz mladých demokratů (Fidesz) v čele s premiérem Viktorem Orbánem kritiku odmítá. Potřebu nového obsahu ústavy zdůvodnil tím, že nynější základní zákon byl za komunismu koncipován podle sovětského vzoru a není tak dostatečně maďarský. Nový text podle Orbána odpovídá 21. století a navíc je „esteticky krásný“. Odvolává se na Boha, svatoštěpánskou korunu, vlast, křesťanství, rodinu a národní hrdost. Ústava také mění oficiální název země z dosavadní Maďarské republiky na Maďarsko.

Pro ústavu hlasovalo 262 poslanců, 44 bylo proti a jeden se zdržel hlasování. Socialisti a liberálové se hlasování nezúčastnili. Proti hlasovala pravicová strana Jobbik. Prezident Pál Schmitt plánuje novou ústavu podepsat 25. dubna, tedy v den výročí drtivého vítězství Fideszu v loňských parlamentních volbách.

Opozice tvrdí, že nová ústava oslabuje demokratickou kontrolu a vyváženost. V budoucnu prý nebude možné změnit řadu zákonů. Vládní Fidesz totiž do nové ústavy zakotvil, že některé změny půjdou udělat jen s dvoutřetinovou většinou hlasů. Sporné je také omezení pravomocí ústavního soudu. Nový dokument kritizují i aktivisté - ústava nepředpokládá homosexuální manželství, nejasná je rovněž otázka potratů.

Podle opozice, která připravuje proti ústavě protestní akce, by měl probíhat dialog se zapojením veřejnosti a různých sociálních skupin. Organizátor protestů Balázs Bodo říká, že se nejdřív mělo diskutovat o tom, jestli je nová ústava nutná, a pokud ano, jaké hodnoty by do ní měly být zahrnuty.

Opoziční socialisté, kteří nový základní zákona označili za „ústavní puč“, uspořádali dnes „paralelní zasedání parlamentu“, kde svým sympatizantům slíbili, že jakmile se dostanou k moci, použijí „všechny demokratické nástroje“, aby „Orbánovu ústavu“ změnili.

Vládní strana ale namítá, že má k dispozici stanoviska občanských organizací a výsledky odborných analýz. Za posledních 20 let se podle ní v Maďarsku nestalo, aby tolik lidí mohlo vyjádřit svůj názor na ústavní proces.

Část ústavy byla napsána na tabletu iPad, podle Budapešti jako vůbec první na světě. Maďarský europoslanec József Szájer na svém blogu uvedl, že část návrhu textu vznikla na jeho iPadu cestou mezi Bruselem a Štrasburkem.

Nová maďarská ústava

* Oficiální název země se stanovuje jen jako Maďarsko (Magyarország), doposud to byla Maďarská republika (Magyar Köztársaság). Maďarština nemá rozdíl mezi slovy „maďarský“ a „uherský“ (magyar), takže název Maďarsko a Uhersko nebo Uhry (Magyarország) v maďarštině splývá. Jako mnohonárodnostní stát s maďarskou hegemonií Uhry existovaly do roku 1918.
* Maďarsko nese odpovědnost za osudy zahraničních Maďarů. Odhaduje se, že mimo desetimilionové Maďarsko žije v zahraničí asi pět milionů Maďarů.
* Preambule nese název Národní konfese a odvolává se na zakladatele uherského království svatého Štěpána, na Boha a vlast. Opozice a nezávislí pozorovatelé označují tón tohoto textu za sentimentální a nacionalistický.
* Národní konfese začíná textem maďarské hymny „Bože, žehnej Maďarovi“.
* „Jsme hrdí, že náš král, svatý Štěpán, před 1000 lety vystavěl na pevných základech maďarský stát,“ je další citát z konfese.
* Státní měnou zůstává forint, ačkoli současná vláda předpokládá přijetí eura (v takovém případě bude nutná změna ústavy).
* Pasáž o ochraně rodiny a manželství; pojem manželství je vysvětlen jako svazek mezi mužem a ženou, ústava tak nepředpokládá homosexuální manželství.
* Lidský plod je chráněn od početí, což může být vykládáno protiinterrupčně.
* Důchodový věk pro neústavní soudce bude snížen o osm let na 62 let; podle soudců to přinese problémy do už tak váznoucího justičního systému; počet ústavních soudců se zvýší o čtyři na patnáct; omezují se pravomoci ústavního soudu. Ten by již neměl posuzovat zákony s dopadem na státní rozpočet.
* Státní dluh země nesmí překročit 50 procent HDP. Pokud státní dluh nad 50 procent HDP vzroste, získá ústavní soud právo posuzovat fiskální a daňové záležitosti.
* Soudy mohou vynášet rozsudky doživotního odnětí svobody bez možnosti podmínečného propuštění.
* Uznává se právo na sebeobranu a na ochranu majetku.
* Referendum o ústavě se nepředpokládá. Ústava obecně zakazuje konání referenda o ústavních změnách.
* Pro schválení řady zákonů je vyžadována dvoutřetinová většina, což podle kritiků znesnadní budoucím vládám tyto zákony měnit.
* Již se nepočítá se závaznými petičními občanskými iniciativami. V nahrazované ústavě doposud platilo, že po 50 000 získaných podpisech se parlament věcí musel zabývat; nově je stanovena padesátiprocentní účast oprávněných voličů pro platnost referenda.
* Pasáž o obecné odpovědnosti za udržitelný rozvoj.
* Garantují se zákony, důstojnost, základní svobody, ochrana práce, ochrana budoucnosti pro děti, adekvátní ochrana žen a seniorů.
* Zvláštní ochranu státu a obyvatel země získají vedle orné půdy a vodních zdrojů také lesy a původní flóra a fauna.
* Váha volebních hlasů voličů s dětmi bude větší oproti bezdětným voličům, rodiče tak získají právo volit za nezletilé potomky.
* Jako územně-správní jednotky budou zavedeny komitáty (vármegye), které byly používány za dob Uherska.
(ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...