Poslechněte si dosud neznámou nahrávku prezidenta Masaryka. Jeho hlas uchoval voskový váleček

2 minuty
Události v kultuře: Národní muzeum odhalilo dosud neznámou nahrávku prezidenta Masaryka
Zdroj: ČT24

Dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve středu představilo Národní muzeum. Řeč přednesl 7. března 1930 v den svých osmdesátých narozenin na Pražském hradě. Záznam se dochoval na voskovém válečku, který se později dostal do Československého rozhlasu.

Projev „o potřebách národa a státu“, který zazněl ve Vladislavském sále, byl ve své době přepsán a zveřejněn v tisku. Nahrávka, která zaznamenala zhruba polovinu projevu, však přináší i dosud neznámou pasáž.

TGM v této části děkuje poslancům a senátorům za únorové přijetí dvou zákonů k uctění prezidenta. Prvním byl Zákon o zásluhách T. G. Masaryka, druhým zákonem pak bylo Masarykovi ze státního rozpočtu věnováno dvacet milionů korun k využití podle uvážení.

Poslechněte si unikátní nahrávku:

Filip Šír z digitalizačního oddělení Národního muzea upozornil na to, že prezident Masaryk neměl rád, když ho nahrávali, zvukových záznamů tedy neexistuje mnoho. I okolnosti nálezu fonografického válečku jsou kuriózní. Šlo například o zvláštní formát.

„Je to voskový, hnědý váleček, atypický, 14 centimetrů, který zaznamenal 15 minut. Normální komerční válečky měly tři až čtyři minuty. Navíc tento váleček můžeme přirovnat k diktafonu, záznam z něj měl být později smazán. Správně by ten záznam prostě neměl existovat,“ řekl Šír.

Přesto se pak váleček dostal do Československého rozhlasu a v šedesátých letech putoval do Národního muzea, kde ho po více než půlstoletí přehráli a digitalizovali s pomocí zařízení Endpoint.

Voskový váleček s projevem TGM
Zdroj: Národní muzeum

Muzeum věří v další objevy

V projevu Masaryk hovořil o podobě demokracie, tehdejší krizi, ale i potřebě lepšího financování vědy a reformy školství. V části zaznamenané pouze písemně promlouvá také o zdravotnictví či zahraniční politice.

„Obsah je zajímavý v tom, jak je nadčasový, jak Masaryk civilním a moudrým způsobem definoval, co je třeba učinit pro rozkvět republiky,“ podotkl ředitel muzea Michal Lukeš.

Zástupci muzea doufají, že se v budoucnu podaří objevit i další část projevu. Upozornili, že digitalizace zvukových záznamů je jednou ze současných priorit muzea, hlavní etapa má začít příští rok.

Ve fonotéce Českého muzea hudby je podle Filipa Šíra na 100 tisíc zvukových nosičů. V budoucnu by díky moderním technologiím mohly být objeveny a digitalizovány například záznamy operních pěvců z počátku dvacátého století a další historické skvosty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...