Československý rozhlas

Vysílač Klínovec u Božího Daru na Karlovarsku by mohl získat značku Evropského dědictví (European Heritage Label). Usiluje o to organizace Post Bellum, jejíž badatelé objevili zapomenuté příběhy ze srpna 1968. Po obsazení tehdejšího vysílače vojsky Varšavské smlouvy nařídili vojáci radiotechnikům vysílání vypnout. Ti v něm ale tajně pokračovali další čtyři dny. Zastavila je až palba, která zničila rádiovou techniku.

Do boje o cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd Oscar vybrali členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) v kategorii Nejlepší zahraniční film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla, sdělila za akademii Silvie Marková. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

Film Vlny zavede diváky do Prahy do redakce Československého rozhlasu v turbulentních šedesátých letech minulého století. Dramatický příběh inspirovaný skutečnými příběhy získal na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech cenu diváků a nyní vstupuje do českých kin. Vlny jsou už třetím celovečerním snímkem scenáristy a režiséra Jiřího Mádla.

Herec a režisér Jiří Mádl je vnímán jako člověk, který se netají svými názory, do této pozice se ale podle svých slov dostal, protože se nebál odpovídat. Odvahy vyjádřit svůj názor se dotýká i jeho chystaný film Vlny, který natáčí podle svého scénáře. Opírá se o skutečné dění v Československém rozhlasu na sklonku šedesátých let. V Interview ČT24 uvedl, že divákům chce zprostředkovat emoce tehdejší doby, ne dávat lekce z historie.

Skončilo natáčení dobového dramatu Vlny v režii a podle scénáře Jiřího Mádla. Snímek se vrací k událostem z konce šedesátých let, kdy poměry uvolnilo pražské jaro, které za krátkou dobu ukončily tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vlny tehdejší události zkoumají z pohledu zaměstnanců Československého rozhlasu. Poslední klapka filmu padla při scéně z úvodu příběhu. Odehrává se na potlačených demonstracích vysokoškolských studentů, které se v říjnu 1967 staly předzvěstí reformního procesu.

Pavel Hájek z Radioslavie zapnul osmilampovku Nice. Improvizované studio, které sotva přežilo v bouřce, a odhodlání skupinky lidí umožnilo zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Bylo nutné vsadit na dovednosti techniků, že si poradí s podmínkami, které nebyly optimální, říká Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Režisér a scenárista Jiří Mádl začal natáčet film Vlny. Drama z období konce šedesátých let a pražského jara vypráví o dvou bratrech čelících zkouškám doby, ale odhalí i skutečný příběh korespondentů mezinárodní redakce Československého rozhlasu. Právě před jeho budovou, kde dnes sídlí Český rozhlas, štáb natáčel.

Česká televize slaví sedmdesát let od zahájení vysílání. To bylo spuštěno 1. května 1953, v rámci oslav prvního máje. Úvodní slovo pronesl ředitel Československého rozhlasu, diváky pozdravil taky herec Jaroslav Marvan. Na programu byl třeba přenos inscenace Moliérova Lakomce.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Na pražském Pankráci začala stavba trasy metra D, bude čtvrtou linkou podzemní dráhy v hlavním městě. Posledních téměř třicet let je jedním z hlasů veřejné dopravy v metropoli hlasatelka Dagmar Hazdrová. V rozhovoru s Janou Peroutkovou v Událostech, komentářích vzpomenula ale i na události okupace Československa v srpnu 1968, kdy byla jednou z moderátorek tehdejšího rozhlasového vysílání.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Do Polska odjel v roce 1992, ještě jako zpravodaj Československého rozhlasu. Už jako nejdéle působící zahraniční zpravodaj České televize se Miroslav Karas vrátil loni, bohatší o zkušenosti z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí regionu. Západ ho prý nikdy nelákal, i když Východ ho občas postavil do nezáviděníhodných situací. Polská a ruská média sleduje vedle těch českých každý den, k obědu si pak místo knedlo-vepřo-zelo dá radši zelí se zelím a ruský boršč. Svůj novinářský život za hranicemi přiblížil Miroslav Karas v podcastu Background ČT24.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Do konce roku 1968 zemřelo kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy nejméně 137 Čechoslováků. Vyplývá to z výzkumu historiků. Prameny jsou ale neúplné, protože tehdy nebylo možné úmrtí dostatečně vyšetřit. Nejvíce lidí přitom padlo přímo 21. srpna u Československého rozhlasu.

Předseda Federálního shromáždění a jedna z ústředních postav srpnových událostí roku 1968 Alexander Dubček v předvečer výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa přivítal v Praze sovětské občany, kteří proti okupaci tehdy protestovali přímo v Moskvě. Po projevu předneseném před budovou Československého rozhlasu poskytl ČST rozhovor.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Nedlouho po svých devadesátých narozeninách odešel rozhlasový režisér Karel Weinlich. Za více než půlstoletí práce pro rozhlas režíroval stovky pořadů, především pohádek a programů pro děti. Sám o sobě prý kvůli zaměření své profese říkal, že je „pohádkář český“, píše o něm na svých stránkách Český rozhlas.

Dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve středu představilo Národní muzeum. Řeč přednesl 7. března 1930 v den svých osmdesátých narozenin na Pražském hradě. Záznam se dochoval na voskovém válečku, který se později dostal do Československého rozhlasu.