Česko vyšle do klání o Oscara Vlny

Do boje o cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd Oscar vybrali členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) v kategorii Nejlepší zahraniční film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla, sdělila za akademii Silvie Marková. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

Ve světové premiéře byl snímek Vlny uveden na letošním Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, kde režisér Mádl získal cenu Modrá kostka za mimořádný umělecký výkon. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna. Film, který je zasazený do konce 60. let minulého století, za čtyři týdny od premiéry vidělo téměř 357 tisíc lidí a jeho tržby se blíží k 62 milionům korun.

ČFTA, která stojí za udílením cen Český lev, vybírala při hlasování akademiků ze třinácti českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Za filmem Vlny se v hlasování umístily v abecedním pořadí snímky Amerikánka a Mord.

Slavnostní vyhlášení 97. ročníku cen Oscar se uskuteční 2. března 2025. Oscarový užší výběr patnácti zahraničních filmů americká akademie zveřejní 17. prosince. Nominace pak budou oznámeny 17. ledna 2025.

Nahrávám video

Tvůrce pracoval s pamětníky

Autor a režisér filmu Mádl pracoval s osobními vzpomínkami původních členů mezinárodní redakce Československého rozhlasu, kteří ve filmu vystupují pod skutečnými jmény. Vedle Jiřího Dienstbiera v podání Vojtěcha Kotka to jsou Věra Šťovíčková, kterou hraje Tatiana Pauhofová, Luboš Dobrovský (Martin Hofmann), Jan Petránek (Petr Lněnička) nebo Milan Weiner (Stanislav Majer). Hlavní roli technika Československého rozhlasu, který se v bouřlivé době 60. let musí rozhodnout, co je pro něho a jeho bratra v životě důležité, svěřil Vojtěchovi Vodochodskému.

„Jiří Mádl (snímek) připravoval přibližně deset let. Získával řadu informací od pamětníků, takže se snaží o historickou přesnost. Zároveň je tam nějaký příběh univerzálního, všedního hrdinství, takže je to film, který má atributy takové té klasické filmařiny v nejlepším slova smyslu,“ míní vedoucí redakce kultury ČT Tereza Willoughby. Podle ní jde o Mádlův nejambicióznější projekt.

Nahrávám video

Mádl debutoval jako režisér a scenárista filmem Pojedeme k moři, který si vysloužil tři nominace na Českého lva a získal řadu ocenění na mezinárodních filmových festivalech. Jeho druhým celovečerním filmem je snímek Na střeše, jenž získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Mannheimu i Cenu diváků na MFF Karlovy Vary a byl nominován na Českého lva v sedmi kategoriích.

Jako herec se před kamerou poprvé objevil ve filmu Snowboarďáci v roce 2004. Za roli ve filmu Modelář Petra Zelenky získal Českého lva.

Minulé ročníky

ČFTA vyslala loni v září do boje o Oscara film Bratři režiséra Tomáše Mašína, který vypráví příběh útěku bratří Josefa a Ctirada Mašínových z Československa v době studené války. Do užšího výběru se však film nedostal.

Zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film, v 60. letech Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šestice dalších filmů se probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a Želary Ondřeje Trojana (2003).

Do užšího výběru byl v roce 2019 vybrán film Václava Marhoula Nabarvené ptáče a o dva roky později snímek Agnieszky Hollandové Šarlatán.

ČFTA byla založena v roce 1995. Uděluje filmovou cenu Českého lva a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. Má 405 členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 14 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 16 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 17 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...