Česko vyšle do klání o Oscara Vlny

Do boje o cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd Oscar vybrali členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) v kategorii Nejlepší zahraniční film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla, sdělila za akademii Silvie Marková. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

Ve světové premiéře byl snímek Vlny uveden na letošním Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, kde režisér Mádl získal cenu Modrá kostka za mimořádný umělecký výkon. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna. Film, který je zasazený do konce 60. let minulého století, za čtyři týdny od premiéry vidělo téměř 357 tisíc lidí a jeho tržby se blíží k 62 milionům korun.

ČFTA, která stojí za udílením cen Český lev, vybírala při hlasování akademiků ze třinácti českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Za filmem Vlny se v hlasování umístily v abecedním pořadí snímky Amerikánka a Mord.

Slavnostní vyhlášení 97. ročníku cen Oscar se uskuteční 2. března 2025. Oscarový užší výběr patnácti zahraničních filmů americká akademie zveřejní 17. prosince. Nominace pak budou oznámeny 17. ledna 2025.

Nahrávám video
Události: Vlny Jiřího Mádla se pokusí získat Oscara
Zdroj: ČT24

Tvůrce pracoval s pamětníky

Autor a režisér filmu Mádl pracoval s osobními vzpomínkami původních členů mezinárodní redakce Československého rozhlasu, kteří ve filmu vystupují pod skutečnými jmény. Vedle Jiřího Dienstbiera v podání Vojtěcha Kotka to jsou Věra Šťovíčková, kterou hraje Tatiana Pauhofová, Luboš Dobrovský (Martin Hofmann), Jan Petránek (Petr Lněnička) nebo Milan Weiner (Stanislav Majer). Hlavní roli technika Československého rozhlasu, který se v bouřlivé době 60. let musí rozhodnout, co je pro něho a jeho bratra v životě důležité, svěřil Vojtěchovi Vodochodskému.

„Jiří Mádl (snímek) připravoval přibližně deset let. Získával řadu informací od pamětníků, takže se snaží o historickou přesnost. Zároveň je tam nějaký příběh univerzálního, všedního hrdinství, takže je to film, který má atributy takové té klasické filmařiny v nejlepším slova smyslu,“ míní vedoucí redakce kultury ČT Tereza Willoughby. Podle ní jde o Mádlův nejambicióznější projekt.

Nahrávám video
Tereza Willoughby k nominaci filmu Vlny
Zdroj: ČT24

Mádl debutoval jako režisér a scenárista filmem Pojedeme k moři, který si vysloužil tři nominace na Českého lva a získal řadu ocenění na mezinárodních filmových festivalech. Jeho druhým celovečerním filmem je snímek Na střeše, jenž získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Mannheimu i Cenu diváků na MFF Karlovy Vary a byl nominován na Českého lva v sedmi kategoriích.

Jako herec se před kamerou poprvé objevil ve filmu Snowboarďáci v roce 2004. Za roli ve filmu Modelář Petra Zelenky získal Českého lva.

Minulé ročníky

ČFTA vyslala loni v září do boje o Oscara film Bratři režiséra Tomáše Mašína, který vypráví příběh útěku bratří Josefa a Ctirada Mašínových z Československa v době studené války. Do užšího výběru se však film nedostal.

Zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film, v 60. letech Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šestice dalších filmů se probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a Želary Ondřeje Trojana (2003).

Do užšího výběru byl v roce 2019 vybrán film Václava Marhoula Nabarvené ptáče a o dva roky později snímek Agnieszky Hollandové Šarlatán.

ČFTA byla založena v roce 1995. Uděluje filmovou cenu Českého lva a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. Má 405 členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...