Umělá inteligence se rozhodla ovládnout svět, ale naštěstí je tu ještě Ethan Hunt. V osmém a údajně závěrečném filmu ze série Mission: Impossible se i v českých kinech od 22. května pustí do Posledního zúčtování. Účty si v hlavní roli opět přišel vyřídit Tom Cruise, který se do „nemožné mise“ poprvé pustil před třiceti lety při natáčení v Praze. Ale nejspíš na něj nevzpomíná rád.
Nejnovější příspěvek do série Mission: Impossible měl světovou premiéru na aktuálním festivalu v Cannes. Nástup filmové delegace doprovodilo živě hrané hudební téma z tohoto špionážního thrilleru.
Série vystřídala několik režisérů – od Národa grázlů se mise drží Christopher McQuarrie –, ale agentem Ethanem Huntem a hlavní hvězdou zůstává celou dobu dnes už dvaašedesátiletý Tom Cruise, který věku vzdoruje i tentokrát řadou krkolomných kaskadérských kousků. „Nevadí mi setkání s neznámem. Mám ten pocit rád. Je to pro mě prostě emoce. Je to něco, co mě neochromuje,“ okomentoval v Cannes kaskadérské výzvy, včetně „chůze“ po letícím dvouplošníku.
„V Mission: Impossible má Tom Cruise šanci ukázat, jak dobrý je kaskadér, ale herecké výkony se od něj moc nečekají. Mám trochu problém s tím, že jeho postava se v akčních i neakčních scénách chová skoro stejně celých třicet let. Což je zvláštní, protože na začátku to byl vizuálně rozjívený hošík a dneska je mu přes šedesát, je to na něm vidět, ale chová se víceméně stejně,“ podotkl v rozhovoru s Jolkou Krásnou ve Studiu 6 filmový publicista František Fuka.
Velká zahraniční produkce
První mise se na plátnech odehrála v roce 1996. Odstartoval ji – podle scénáře – masakr elitní špionážní jednotky na americké ambasádě v Praze. Nespravedlivé podezření padne na agenta Ethana Hunta a ten se navzdory smrtelnému nebezpečí pouští do pátrání po pravdě na vlastní pěst.
Štáb Mission: Impossible v čele s režisérem Brianem De Palmou patřil k západním filmařům, kteří v devadesátých letech hledali v Česku nové (a levnější) lokace. I když výjimečně natáčely hvězdy z Hollywoodu i v předlistopadovém Československu.
Třeba v osmdesátých letech poskytly Praha a Žatec kulisy pro romantický příběh Jentl s Barbrou Streisandovou v roli židovské dívky, která se vydává za chlapce, aby se mohla vzdělávat. Pro americkou herečku a zpěvačku šlo zároveň o režijní debut, asistenta režie jí dělal Zdeněk Troška. Ve stejné dekádě se také do Československa vrátil Miloš Forman, aby zde režíroval Amadea.
Mission: Impossible s rozpočtem osmdesáti milionů dolarů byla podle slov vedoucího produkce Jaroslava Kučery z firmy Prague International Films svým rozsahem největší projekt, který zahraniční produkce do té doby v Česku natáčela. Jak velkou pozornost Cruisova přítomnost vzbudila, dokládá i to, že se s ním sešel i tehdejší prezident Václav Havel. Hovořili prý zejména o kultuře, zněla prvotní informace.
Tom Cruise do Česka přiletěl v březnu 1995 a ubytoval se v prezidentském apartmá hotelu Praha. Ještě než se pustil do Mission: Impossible, v níž figuroval nejen jako hlavní hvězda, ale poprvé i jako producent, stihl uvést osobně českou premiéru jiného svého snímku – benefičního promítání Interview s upírem. Nadaci pomáhající dětské onkologii v Motole předal výtěžek z filmu ve výši čtvrt milionu korun.
Mission: Impossible, film vycházející ze stejnojmenného seriálu, se točil v Národním muzeu, hotelu Evropa i v dekoraci postavené v barrandovských ateliérech. Několik nocí se filmovalo na Karlově mostě a ostrově Kampa. Filmaři tamním občanům nabídli možnost ubytování v hotelu a na požádání i zatemnění oken, uvádí dobová zpráva České tiskové kanceláře. Tuto možnost ale využila prý jen jedna rodina. Poslední záběry vznikaly na Staroměstském náměstí.
Horor, řekl o natáčení v Praze producent
Jen pár dní po opuštění českých lokací popsal hlavní producent Paul Hitchcock v ČTK tři týdny práce v Praze jako „horor a neštěstí“. „I Tom Cruise, který je jedním z producentů filmu, byl velmi frustrován a při našich pracovních schůzkách to na sobě dal znát. Dostávali jsme slib za slibem, který nikdo neplnil. Neustále docházelo k nějakým překvapením – ta překvapení byla finanční,“ prohlásil.
Konkrétně si stěžoval na navýšení ceny za pronájem Lichtenštejnského paláce od vládních úřadů. Částka oproti původní ústní dohodě, která zněla osmdesát tisíc korun za den, se měla jen pár dní před natáčením vyšplhat až na půl milionu. Hitchcock se také zmínil, že na zmíněné schůzce s Havlem intervenoval za řešení „lakoty byrokratů“. A žehral na neochotu pražských úřadů a neschopnost české produkce, která prý způsobovala „chaos asi jako při vylodění spojenců v Normandii“.
Běžný sazebník, ohradil se Úřad vlády
Úřad vlády se následně proti kritice ohradil. Cena prezentovaná za pronájem Lichtenštejnského paláce jako „původní dohoda" podle vyjádření tehdejšího vedoucího Úřadu vlády Igora Němce (tehdy ODS) nikdy nepadla. Podotkl, že palác byl pronajat za ceny „běžného sazebníku“. „Nepředpokládám, že realizace amerického filmu by se měla dít za finanční podpory daňových poplatníků České republiky,“ podotkl Němec.
Kritická slova hollywoodského producenta odmítla rovněž produkční společnost Prague International Films. Od samého začátku byl scénář filmu Mission: Impossible přepracováván a česká produkce měla málo informací, ale se všemi změnami se vyrovnala, uvedl zástupce společnosti Oldřich Mach. „Například jestliže jsme vozidla v počtu přes sto kusů zaparkovali v prostoru Kampy a natáčení bylo změněno a zahájeno na druhé straně Karlova mostu, tato změna si vyžádala určitý čas přesunu,“ vysvětloval v reakci na Hitchcockovu zmínku o chaosu.
Spory kvůli údajně předraženým lokacím neunikly ani zahraničním médiím. Psal o nich třeba The New York Times. Tato „konfrontační atmosféra“ podle autorky článku otevřela téma pociťované ostře zahraničními podnikateli, kteří si v Praze stále více stěžovali na předražené taxislužby, ceny v restauracích a platby při obstarávání různých povolení.
Tehdejší ředitel společnosti AB Barrandov Václav Marhoul (a také režisér a scenárista, který svůj debut, film Mazaný Filip, natočil až o pár let později) s odstupem několika měsíců podotkl, že aféra měla „jepičí život“ a její příčinou byla řada nedorozumění. „Filmařská rodina je malá a producenti dobře vědí, že každá mince má dvě strany,“ komentoval vyjádření amerických filmařů a londýnského producenta, že budou varovat své kolegy před natáčením v Praze. Setkal se prý s mnoha producenty, kteří na věc hledí rozumně.
Cruise se vrátil, ale ne hned
Nicméně časopis Business Week v roce 1997 psal, že spory s produkcí Mission: Impossible, respektive chamtivost Čechů, tuzemský filmový průmysl poškodily. Demonstruje to na poklesu zájmu: zatímco jen v roce 1993 přitáhly nízké náklady či dobré scenérie do Česka čtyřicet západních filmových štábů, v roce 1996 vznikalo v českých lokacích jen deset celovečerních titulů.
Natáčení v Praze si po fiasku s Cruisem měli rozmyslet třeba tvůrci muzikálu Evita, přednost dali Budapešti. Magazín ale kvituje, že Češi se snaží přilákat západní filmaře zpět novým kontrolním mechanismem a daňovými úlevami.
Na spory zapomněl i Cruise, protože se v roce 2010 do českého hlavního města vrátil, aby tu natočil čtvrtý snímek „nemožné mise“. Češi a turisté ho tak mohli zahlédnout ve vyšehradských kasematech, na Hradčanech, v historické čističce odpadních vod v Bubenči i v mladoboleslavské věznici. Ruské uniformy a nápisy v azbuce ale naznačovaly, že tentokrát Praha nezůstane Prahou. Že suplovala Moskvu, se potvrdilo, když byl Mission: Impossible – Ghost Protocol uveden v prosinci 2011 do kin. Pražský hrad se stal Kremlem.
