Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.
Dodnes nevím, proč Zeman mluvil sprostě. Náhoda to ale nebyla, říká moderátor Pokorný
Jan Pokorný přišel do Československého rozhlasu v roce 1982, aby si splnil povinnou praxi na vysoké škole. Pracovat tam začal o dva roky později. „Nešel jsem do rádia proto, že by mě bavily oficiózní zprávy a průvodci pořady,“ vypráví s narážkou na starší označení moderátorů, kteří podle něj často mluvili jako na schůzích. Jeho ale v rozhlase zaučovali „rozhlasoví bardi“, které vedení rozhlasu během normalizace přesunulo do ranního vysílání, aniž by jim došlo, „že rádio nejvíc boduje ráno“.
Sám „rozhlasové bardy“, mezi které řadí například Karla Mastného nebo Aleš Vovese, poslouchal při cestě do školy, a to hlavně proto, že na rozdíl od ostatních moderátorů mluvili normálně. A právě to dnes radí začínajícím novinářům.
„Občas se stává, že po třech měsících přestanou mluvit a začnou nám hovořit. A to je pak musím vracet zpátky a říkat jim: mluv normálně, nehovoř,“ popisuje s tím, že rádio je jednoduchý a emoční sdělovací prostředek. „Nemá rádo košatost a oficírnost.“ I on se ale musel novinařinu učit, za důležité označuje zahraniční stáže v 90. letech a setkávání novinářů.
Havel chtěl vychlazené pivo
V roce 1994 se Pokorný přesunul na pozici moderátora, na které je s přestávkami dodnes. Za sebou má politické rozhovory s prezidenty, ale i moderování hitparády Formule POP. „Mám pestrý rozhlasový osud. Dneska už bych ty role nemíchal – od DJ až po člověka, který dělá speciál k válce na Ukrajině,“ říká s tím, že právě hudba dělá rádio hezkým. I v této oblasti se ale rozhlas změnil – zatímco v 90. letech o písničkách rozhodoval moderátor, dnes je Radiožurnál vybírá na základě výzkumu mezi posluchači. „Program je pak dokáže řadit tak, aby se střídaly rytmy, nálady a harmonie,“ objasňuje.
Pro Český rozhlas také natáčel pravidelné rozhovory se všemi třemi českými prezidenty. „Václav Havel byl vždycky ztrémovaný a upozorňoval nás, že si před rozhovorem musí odskočit. A měl požadavek, abychom mu na začátku rozhovoru, až ho přestanou přes okno z režie snímat kamery, otevřeli jedno vychlazené lahvové pivo,“ vzpomíná Pokorný s tím, že Václav Klaus chtěl naopak při rozhovoru moderátora rozhodit. „Jediná chvíle, kdy se otevřel a řekl něco do titulku, bylo, když jste mu zalichotili,“ popisuje.
Přinejmenším na jeden rozhovor s dnešní hlavou státu Pokorný nikdy nezapomene. V pravidelných Hovorech z Lán totiž Miloš Zeman v listopadu 2014 použil několik vulgarismů včetně názvu ruské punkové skupiny Pussy Riot, který se snažil přeložit do češtiny.
„Znám Miloše Zemana třicet let a nikdy nemluvil sprostě. Má svůj osobitý smysl pro humor, bohatou slovní zásobu a strukturovanou řeč. Všechno, co řekne, by se dalo okamžitě překlopit do písmenek, ale že vám řekne v živém vysílání Českého rozhlasu tohle? To vám chvíli trvá, než se srovnáte,“ zamýšlí se Pokorný nad tím, proč Zeman mluvil sprostě právě na Radiožurnálu.
„Zajímalo by mě, proč to udělal. Dodnes to nevím. Dám ale krk za to, že to nebyla náhoda, protože mluvčí Ovčáček krátce předtím, než to Miloš Zeman řekl, vyťukával něco do mobilu,“ myslí si Pokorný, který si před následujícím rozhovorem se Zemanem řekl, že ho po případném dalším vulgarismu ukončí. „A on zase řekl vulgární slovo, ale v poslední minutě rozhovoru. Kdybych to ukončil, tak by to bylo falešné hrdinství,“ říká.
Od konce ředitelování lépe spí
Nečekaným překvapením byla pro Pokorného i covidová pandemie, na kterou Český rozhlas zareagoval rozdělením novinářů na dva týmy. „Jeden jsme poslali domů, aby se vysílalo i v případě, že někdo onemocní a ostatní budou muset do karantény,“ popisuje s tím, že do pražského studia nechal navézt spacáky, polní lůžka, ledničky, myčky a zásoby jídla. „Nakonec to nebylo potřeba, ale vyzkoušeli jsme si, že i v krizových situacích dokážeme nejen vysílat, ale i zorganizovat případný krizový provoz,“ těší ho.
Pokorný dvakrát šéfoval Radiožurnálu, v roce 2010 byl zahraničním zpravodajem ve Francii a od roku 2016 působil jako ředitel zpravodajství Českého rozhlasu. Z pozice odešel na konci loňského roku, kdy se ho generální ředitel ČRo René Zavoral rozhodl nahradit bývalou šéfkou zpravodajství Primy Jitkou Obzinovou. Ta ale nakonec kvůli kritice stovek zaměstnanců do funkce nenastoupila. Řízením zpravodajství byl pověřen tehdejší šéf Radiožurnálu Ondřej Suchan, který je od května ve funkci oficiálně.
„Lépe od té doby spím. Neprobouzím se v noci s tím, že druhý den půjdu na Radu Českého rozhlasu vysvětlovat něco, co se podle mě vysvětlovat nemusí,“ přiznává Pokorný, který po konci v čele zpravodajství dostal několik nabídek. „Některé byly mimořádně zajímavé, překvapilo mě to. Ale popřel bych sám sebe, protože od začátku říkám, že pokud budou rádio i jeho představitelé chtít, abych tu byl, tak tu chci být. A s nadsázkou říkám, že budu klidně dělat i vrátného,“ usmívá se.
Na málo práce si ale stěžovat nemůže – moderoval pořady o olympiádě nebo speciál k válce na Ukrajině, v příštích týdnech a měsících pak bude na Radiožurnálu mluvit o výročí atentátu na Heydricha nebo o blížících se komunálních, senátních a prezidentských volbách.
Právě o volbě nové hlavy státu připravuje podcast Čekání na prezidenta s filozofkou Terezou Matějčkovou, ústavním právníkem Janem Kyselou a komentátorem Petrem Nováčkem. „Je to pro mě vítanou příležitostí, jak přemýšlet o hlavě státu,“ doplňuje. Prezidentští kandidáti a jejich týmy se podle něj budou snažit média získat na svoji stranu a vyvíjet na ně tlak. „Myslím si, že zažijeme leccos,“ uzavírá.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple.