Herec a režisér Jiří Mádl je vnímán jako člověk, který se netají svými názory, do této pozice se ale podle svých slov dostal, protože se nebál odpovídat. Odvahy vyjádřit svůj názor se dotýká i jeho chystaný film Vlny, který natáčí podle svého scénáře. Opírá se o skutečné dění v Československém rozhlasu na sklonku šedesátých let. V Interview ČT24 uvedl, že divákům chce zprostředkovat emoce tehdejší doby, ne dávat lekce z historie.
K tématu svého nejnovějšího filmu se Jiří Mádl dostal prý tak trochu za trest. Nedostatečnou docházku při studiu žurnalistiky měl vynahradit textem na základě knihy Od mikrofonu k posluchačům, která na téměř sedmi set stranách shrnuje historii Českého, respektive Československého rozhlasu. Zaujalo ho dění v zahraniční redakci v letech 1967 a 1968, tedy během pražského jara i jeho násilného konce.
Při přípravě filmu vyzpovídal Mádl tehdejší aktéry. „Jejich pohled není tím traumatizovaným pohledem, který si možná trošku neseme jako národ,“ překvapilo ho v souvislosti se srpnem 1968, kdy začala okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
„Lidský duch, který se nenechal zlomit v nich ani v jejich spolupracovnících, a určitě i v mnoha jiných Čechoslovácích, je vítězný. Zároveň bylo jejich vyprávění o letech 1967 a 1968 i dění poté protkané radostí ze života. Mluvili hodně o hudbě. Cítili samozřejmě tíhu té doby, ale pro mě to byli především lidé, kteří věděli o světě a radovali se z toho, že na něm můžou být,“ podotýká.
Chystaný film Vlny nezamýšlí jako lekci historie, ale tehdejších emocí. „Ve chvíli, kdy těm věcem porozumíme, prožijeme je, přestaneme se jich bát, protože se většinou bojíme toho, co neznáme. A věřím, že díky Vlnám budeme celou tu událost, která formovala naši zemi, vnímat autentičtěji,“ přeje si.
Lidská mysl relativizuje zlo
Konec šedesátých let přibližuje divákům na příběhu dvou bratrů. Staršího z nich, hlavního hrdinu Tomáše, popisuje Mádl jako „předobraz průměrného Čechoslováka“, na němž demonstruje, že odhodlání k odporu snižuje pochopitelný strach o jeho blízké.
Je člověk schopen poučit se z historie? Mádl míní, že lidstvo má tendenci zapomínat, tím spíš, že paralely, které se v běhu dějin nabízejí, úplně shodné nikdy nejsou. „Stejný je určitě prvopočátek, motivace zla. Z toho se poučit dá,“ míní.
A svou úvahu rozvádí dál: „Člověku se těžko někdy věří, že zlo může být absolutní. Lidská mysl ho chce trošku relativizovat, což ji vede k tomu, že chce zapomínat nebo nechce vytvářet analogie.“ Nicméně není v tomto ohledu pesimista, poučitelnost současné společnosti podle něho podporuje zřejmě dosud největší přístup k informacím a také vzdělanost.
Zmíněnou morální relativizaci vnímá do jisté míry u současných teenagerů. Nehodnotí ji jako negativní rys, daná je podle něho tím, do jaké doby se dnešní dospívající narodili, a že některé věci jsou pro ně opravdu historií. „Každá generace si přinášela to svoje. Měla svoje zpěváky, herce, filmy, nějaké svoje kulturní znaky. A tato generace je pro mě zajímavá tím, že je rozdrobená do různých vkusů, až na výjimky. Každý má to svoje, a jako generace mají málo společných idolů,“ všímá si také.
Můžu ovlivnit víc než politik
On sám se idolem pro mnohé stal, když se objevil v roce 2004 v jedné z hlavních rolí komedie Snowboarďáci. Studoval tehdy biskupské gymnázium v Českých Budějovicích a už tenkrát se vyjadřoval k veřejnému dění, když jako gymnazista vyvěsil na budovu školy tibetskou vlajku.
Největší pozornosti z jeho podobných aktivit se ale dostalo spotu „Přemluv bábu“, jehož cílem bylo před sněmovními volbami v roce 2010 apelovat na prarodiče, aby nedávali hlas levici, a také přitáhnout mladé lidi k zájmu o politické dění. Herec připouští, že veřejné vyjadřování názorů může být risk pro popularitu, taktizovat v tomto smyslu ale prý nikdy neuměl.
Stát se přímo politikem ovšem podle jeho slov není nic pro něj. „Teď mám větší možnost něco ovlivnit. Kdybych šel do jakékoliv veřejné funkce, pořád věřím, že tam můžou být někteří lepší, ale z pozice režiséra a herce můžu promlouvat na polích, kde třeba ty veřejné osobnosti promlouvat nemůžou,“ vysvětlil.
