Česká televize si připomíná sedmdesát let v éteru

Nahrávám video

Česká televize slaví sedmdesát let od zahájení vysílání. To bylo spuštěno 1. května 1953, v rámci oslav prvního máje. Úvodní slovo pronesl ředitel Československého rozhlasu, diváky pozdravil taky herec Jaroslav Marvan. Na programu byl třeba přenos inscenace Moliérova Lakomce.

„Existovalo jedno studio, kde byly dvě kamery, jeden stůl, a u toho se všechno odehrávalo. Technika v té době byla strašně nespolehlivá, tehdy nebylo ani žádné záznamové zařízení,“ popsal počátky vysílání při příležitosti oslav 60. výročí před deseti lety tehdejší ředitel techniky ČT Rudolf Pop. Dodal, že průkopníci nového média museli být především nadšenci a taky dobří improvizátoři.

První pokus o šíření audiovizuálního signálu proběhl ale už v roce 1948 v rámci výstavy rozhlasu MEVRO v Praze. Jako první vysílač sloužil ten na Petřínské rozhledně. 

Televizor měl ale ze začátku doma málokdo. „V úplných počátcích měli televizor jen lidé v Praze a okolí, na celé území Československa se dostal až počátkem 60. let. Zpočátku to fungovalo tak, že se na televizi lidé chodili dívat do domu kultury, knihoven, závodních klubů nebo k sousedům,“ popsal tehdejší situaci Petr Bednařík z katedry žurnalistiky FSV UK.

Opravdu pravidelné vysílání začalo až 25. února 1954. Neprobíhalo ale každý den, jen třikrát týdně. Zpočátku televize spadala pod Československý rozhlas, vysílaly se hlavně živé hry, sportovní přenosy, ale i dokumenty a filmy. Od rozhlasu se ČST odtrhla v roce 1959.

Už od roku 1956 se mohli diváci dozvědět o nejnovějším dění, začaly se totiž vysílat Televizní aktuality a zajímavosti. O tři roky později přibyl publicistický pořad Zvědavá kamera.

V šedesátých letech se začal stavět komplex na Kavčích horách v místě původní zahrádkářské kolonie, kde dodnes ČT sídlí. Podle autora knihy Televize? Televize! Milana Krumla se v této době televize dostala na úroveň srovnatelnou se západními zeměmi. „Když vznikla, tak to bylo nejlínější médium, po vás nic nechtělo. Chtělo, abyste zapnula knoflík a dívala se. To si myslím, že takzvaná lineární televize má pořád. A o to víc je to výzva pro tvůrce, aby obsah, který nabízejí divákům, byl co nejatraktivnější,“ srovnal Kruml.

Za nejvýraznější změnu, kterou televizní vysílání prošlo, považuje obrovskou nabídku pestrosti televizních žánrů, které se vyvíjely od konce 40. let. Dále je to technologický vývoj, jde například o přenosy z vesmíru. „A samozřejmě se změnil způsob a technologie výroby,“ dodal Kruml.  

Nahrávám video

V roce 1968 sehrála důležitou roli publicistika, posilovalo i zpravodajství. Na podzim tohohoto roku ale ÚV KSČ zastavil vysílání politicko-publicistických pořadů, což byl jen začátek dalšího oklešťování a personálních změn.

Během normalizace televize stagnovala. V roce 1970 spustila druhý program, v sedmdesátých letech pak oba kanály přešly na barevné vysílání.

Během prvních dní sametové revoluce si televize držela odstup od dění v ulicích. Řada televizních zaměstnanců tento přístup ale odmítala, a nakonec se jim podařilo dosáhnout svobodného vysílání. Č(S)T se následně zbavila řady zkompromitovaných lidí, přejmenovala některé pořady spojené s obdobím normalizace a postupně se transformovala do dnešní podoby.

  • 1948 První pokus o šíření audiovizuálního signálu. Proběhl v rámci výstavy rozhlasu MEVRO v Praze.
  • 1953 Odstartováno vysílání Československé televize.
  • 1954 Zkušební vysílání přechází na pravidelné vysílání (3 dny v týdnu).
  • 1955 Realizována výstavba nového televizního vysílače v Ostravě a vytvořeno první televizní studio na Moravě a ve Slezsku.
  • 1961 Vzniká Televizní studio Brno.
  • 1970 Dostavba první etapy budovy na Kavčích horách. Televizní vysílání se rozšiřuje o druhý program.
  • 1973 Televize začíná vysílat barevně.
  • 1992 Vzniká Česká televize.
  • 2005 Začíná vysílat první zpravodajský kanál v zemi, ČT24. Zároveň započalo digitální vysílání.
  • 2006 Česká televize spouští provoz sportovního kanálu ČT4 (ČT Sport).
  • 2012 Ukončení přechodu na zemské digitální vysílání.
  • 2013 Česka televize spouští dva nové kanály ČT :D a ČT art.
  • 2018 ČT uskutečnila první přenos z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.
  • 2020 začal vysílat program ČT3 zaměřený na archivní pořady.
  • 2022 skončilo vysílání ČT3.
  • Zdroj: ČT

Interaktivní expozice v Galerii ČT

Během uplynulého víkendu otevřely své dveře veřejnosti studia ČT na pražských Kavčích horách, v Ostravě a v Brně. Návštěvníci si mohli prohlédnout kulisy ze známých pořadů, filmů a seriálů, nahlédnout do zákulisí zpravodajství a setkat se s osobnostmi z obrazovky.

Od 3. května se mohou lidé přijít podívat na interaktivní výstavu, která připomene oblíbené pořady posledních dekád. Interaktivní expozice Telka slaví 70 v Galerii ČT nabídne třeba interaktivní kvíz o pořadu Toulavá kamera nebo recepty z Peče celá země. Nebudou ale chybět ani oblíbené pohádky z dílny České televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 2 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...