Československá televize

Záběry revolučních dní se v roce 1989 dostaly do Československé televize díky přenosovým technikům. Ti nechali 17. listopadu auta před branou pro případ, že by pracovníky zavřeli uvnitř, vzpomenul v Událostech, komentářích Antonín Dekoj, tehdejší vedoucí přenosového vozu. Technici propojili eurovizní linky s kamerami v garážích, dění se tak dostalo i na CNN. Když přijeli na Václavské náměstí, davy se rozestupovaly. „Konečně jsme začali plnit to, co by televize plnit měla,“ vzpomíná Dekoj. Podle něj zasáhla „vyšší moc“, že nikdo nevypnul vysílače a policie nevytáhla pendreky.

Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do tehdejšího Československa v noci na 21. srpna 1968, před 56 lety. Pro politickou reprezentaci to znamenalo konec liberálních reforem známých jako pražské jaro. Klíčovou roli tehdy hrála média, tedy i Československá televize (ČST).

Posledními hodinami letošního roku o silvestrovské noci provedou Adéla Gondíková a Richard Genzer v pořadu, který připomene to nejlepší ze zábavné tvorby uplynulých sedmi dekád ve vysílání České televize. Pořad Silvestr – pořád nás to baví nabídne první program před dvaadvacátou hodinou. Na silvestra bavila televize i ve svém prvním roce vysílání.

Zemřela bývalá televizní redaktorka a disidentka Otta Bednářová. Byla signatářkou Charty 77 a představitelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za protirežimní činnost strávila více než rok a čtvrt ve vězení. Zemřela v úterý v nemocnici na pražských Vinohradech ve věku 96 let, informoval její syn Jiří Bednář.

Tři české organizace se rozhodly napodobit loňskou úspěšnou sbírku pro Ukrajinu, a to v době, kdy si Česko připomíná 55 let od vpádu sovětských vojsk do Československa. Organizátoři sbírky plánují za vybrané peníze pořídit zbraně i lékařský materiál pro zemi bránící se ruské agresi. Akci propaguje spot, který využívá analogii s událostmi starými 55 let – fiktivně se v něm ale Československo okupaci brání.

Poslanci si v devadesátých letech většinou mysleli, že je Česká televize jejich. Často o ní nevědí nic ani dnes, myslí si první generální ředitel ČT Ivo Mathé. Původně producent a později kancléř prezidenta Havla volá po zvednutí televizního poplatku, jehož současnou výši označuje za směšnou. „Za pět korun denně dostává divák hodně,“ vysvětluje Mathé, který v podcastu Background ČT24 popisuje i to, jak měl šest dnů na spuštění České televize.

Česká televize slaví sedmdesát let od zahájení vysílání. To bylo spuštěno 1. května 1953, v rámci oslav prvního máje. Úvodní slovo pronesl ředitel Československého rozhlasu, diváky pozdravil taky herec Jaroslav Marvan. Na programu byl třeba přenos inscenace Moliérova Lakomce.

Česká televize začala vysílat seriál Volha. Odehrává se v kulisách někdejší Československé televize v období normalizace, kde vedle malých prospěchářů bez skrupulí ničí životy lidí i příslušníci státní bezpečnosti. Jedním ze seriálových estébáků je i herec Jiří Dvořák. „Je dobře, že se takové věci točí,“ uvedl v Interview ČT24.

Mezinárodní gastronomický řád, světové ocenění kuchařského umění, získal před třiceti lety i český šéfkuchař Petr Doubrava z hotelu Černigov v Hradci Králové. Spolu s ním vlastnilo ocenění v podobě zlatého řetězu celkem asi dvacet kuchařů renomovaných hotelů z celého světa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česká národní rada schválila zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Jaké podmínky museli žadatelé splňovat? A existovala nějaká výjimka pro občany Slovenské republiky?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S blížícím se rozdělením Československa se řešila otázka výstavby celnic na hranicích a daňový systém. Na české straně byly zatím instalovány tři mobilní buňky pro celníky, na slovenské straně žádné. Proto bylo v plánu provizorně zřídit takzvané kontrolní body, které měly fungovat půl roku, než dojde ke zprovoznění normálního režimu s celnicemi na hraniční čáře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rozdělení Československa s sebou neslo také změny v právní oblasti. Od 1. ledna 1993 u nás začali působit výhradně soukromí notáři. Co měli nově v kompetenci a jaká byla jejich odměna za provedené úkony?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S rozdělením Československa souviselo také sídlo budoucího prezidenta na Slovensku, kterým měl být Bratislavský hrad. Ten doposud sloužil jako muzeum a pracoviště historického Slovenského národního muzea, a tak nastala otázka, co bude s vystavenými sbírkami a vzácnými předměty uloženými v depozitáři hradu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ještě před samotným rozdělením federace se na světový seznam kulturního dědictví UNESCO dostaly památky z Československa. Připravované rozdělení státu vyvolávalo pochybnosti týkající se legislativní ochrany a péče o navrhované památky, ale i přesto padlo rozhodnutí, že se součástí kulturního dědictví stane historické centrum Telče, Českého Krumlova a Prahy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Reportáž z Brna zachycuje pomoc potřebným, kterou obstarala charitativní organizace Naděje. Ta lidem v nouzi poskytla štědrovečerní večeři.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rozpad Československa na dva samostatné státy si vynutil změny nejen politickohospodářské, ale třeba i mediální. Výjimkou nebyla ani Československá televize, která se v tuzemsku přejmenovala na Českou televizi. Změny ve vysílání měli diváci na obrazovkách vidět už brzy. O tom, co je od 1. ledna 1993 čeká, je do té doby jediná celostátní televize podrobně informovala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 1992 druhým rokem v Somálsku zuřila občanská válka. Vyhnala desetitisíce lidí do sousední Keni. Ti byli v uprchlických táborech odkázáni na humanitární pomoc. Československo se stalo z jedním ze států, které do keňské metropole dodávaly potravinovou pomoc.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Mobilní telefony se v tuzemsku začaly objevovat v první polovině devadesátých let. Před nimi se ještě v Československu zaváděla jiná komunikační technologie – pagery – pracující na odlišném principu. Masivního rozšíření se však pagery nedočkaly, před přelomem století je vytlačily právě mobilní telefony.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Média, která během éry socialismu vydávali českoslovenští emigranti v zahraničí, po sametové revoluci a nástupu svobodného mediálního trhu často postupně zanikla. To byl i případ kulturní revue Pater noster, jež vládu komunistů v Československu přežila o tři roky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Krátce před Vánocemi 1992 se naposledy sešla k jednání československá vláda. Šlo o poslední federální vládu, jež existovala od 2. července téhož roku a již vedl Jan Stráský. Na úskalí, která členové vlády museli řešit, po jednání zavzpomínali před novináři.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Začátkem devadesátých let se postupně utlumovala těžba nerostných surovin. K nim vedle uhlí patřila i uranová ruda, kterou pro svůj jaderný průmysl i zbraně tolik potřeboval Sovětský svaz. Do SSSR také putovaly veškeré dodávky cenné horniny. Reportáž před 30 lety zachytila vyvezení posledního vozíku uranové rudy v dolu Zadní Chodov na Plzeňsku. Mimoto uvádí, na jaké odvětví se propuštění horníci nejspíš budou orientovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česká národní rada přijala první Ústavu České republiky. Ta se po rozpadu federace stala základním právním dokumentem českého státu. Vládní návrh ústavy ve znění společné zprávy výborů ČNR a schválených pozměňovacích návrhů podpořili poslanci ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL, ČSSD, nezávislí poslanci a většina poslanců Levého bloku a Liberálně sociální unie. Proti byli poslanci SPR-RSČ, a návrh ústavy nepodpořila ani většina poslanců za HSD-SMS. Pro přijetí ústavy hlasovalo 172 zákonodárců, šestnáct jich bylo proti, deset poslanců se hlasování zdrželo. (Uvedená reportáž byla odvysílána ještě před přijetím ústavy ve 21:44.)Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve Stockholmu skončila dvoudenní schůzka Rady ministrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Rada ministrů KBSE mimo jiné rozhodla i o přijetí Česka a Slovenska za řádné členy helsinské organizace. Neobešlo se to ale bez problémů, proces kvůli majetkovým požadavkům komplikovalo Lichtenštejnsko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.