Československé silvestry byly pro diváka zábavnější, ale jinou zábavu neměl, říká historik ČT

Posledními hodinami letošního roku o silvestrovské noci provedou Adéla Gondíková a Richard Genzer v pořadu, který připomene to nejlepší ze zábavné tvorby uplynulých sedmi dekád ve vysílání České televize. Pořad Silvestr – pořád nás to baví nabídne první program před dvaadvacátou hodinou. Na silvestra bavila televize i ve svém prvním roce vysílání.

Veřejné zkušební vysílání spustila Československá televize 1. května 1953. Už v prvním roce připravila i silvestrovský program. „Technologicky to byla komplikovaná práce, protože televize neměla přenosové vozy, všechno musela točit z jednoho studia v Měšťanské besedě,“ podotýká k začátkům mediální analytik a historik ČT Milan Kruml.

Po úspěchu velké zábavné revue v roce 1959, kterou připravil a uváděl Vladimír Dvořák s Jiřinou Bohdalovou, se tento formát stal silvestrovskou tradicí až do revoluce. „Scénky se musely hodně zkoušet. To nebylo samo sebou. To s Jiřinkou Bohdalovou velice pečlivě nazkoušeli,“ prozradila ze zákulisí herečka Libuše Švormová. 

Všechno jsme dělali živě, vzpomíná Saskia Burešová

Na silvestra byla často v práci také televizní hlasatelka Saskia Burešová. „Někdo přišel na to, že jsem silvestrovský typ, takže jsem měla silvestrů nespočet. Ty služby byly krásné, měly jedinou nevýhodu, že jsem si nemohla ani štamprličku vzít. Všechno jsme dělali živě, takže už den předtím jsem byla nervózní, učila jsem se všechny texty, protože jsme to dělali samozřejmě zpaměti,“ vzpomíná.

Televize postupně – zejména v šedesátých letech – kombinovala živě vysílanou estrádu ze studia s předtočenými pořady a filmy, které se na rozdíl od živého vysílání z počátků v archivu dochovaly. A některé se divácké oblíbenosti těší i při reprízách, třeba komedie Bohouš o stejnojmenném bernardýnovi.

„Mikrokomedie i hudební revue, grotesky. Žánrově to bylo nepoměrně pestřejší a řekl bych, že pro diváka i zábavnější. Ale berme v úvahu, že jinou zábavu v zásadě neměl, jen rádio a televizi,“ poznamenal k programu Československé televize Kruml.

Zábava na závěr roku se navíc snažila vyhnout propagandě. „Proto se lidé na silvestra tak těšili, protože měli pocit, že to je jediný normální den, kdy se je televize nepokouší nějak indoktrinovat a vysvětlovat jim, co si mají myslet,“ vysvětlil Kruml.

5 minut
Milan Kruml o historii silvestrovského vysílání
Zdroj: ČT24

Večerníčky pro dospělé

Připomněl také, že v osmdesátých letech například byly populární pořady pro děti natočené ve verzi pro dospělé. „Třeba Rumcajs nebo Maxipes Fík pro dospělé. Lidé znají například Malý televizní kabaret, jeho pokračování se jmenovalo Frkačky za kačku a vznikl pořad Frkačky s hvězdičkou, se stejnými protagonisty, ale pro dospělé,“ upřesnil.

V porevolučních časech televize silvestrovské estrády víceméně opustila, program upřednostnil speciální vydání už existujících zábavných pořadů a talk show. Střihové pořady ale připomínají i populární silvestrovská vystoupení, oblíbené jsou zejména scénky a vyprávění Vladimíra Menšíka.

K novoročnímu přípitku na silvestra 2023 diváky dovede pořad Silvestr – pořád nás to baví, který se ohlédne za sedmi dekádami silvestrovské zábavy. Humor z archivu, v němž se pod slovem „silvestr“ najde přes šest set příspěvků, doplní novými scénkami. Ještě před tímto silvestrovským koktejlem ČT uvede speciály Zázraků přírody a Všechnopárty. 

3 minuty
Česká televize připomene divákům slavné silvestrovské scénky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...