Československé silvestry byly pro diváka zábavnější, ale jinou zábavu neměl, říká historik ČT

Posledními hodinami letošního roku o silvestrovské noci provedou Adéla Gondíková a Richard Genzer v pořadu, který připomene to nejlepší ze zábavné tvorby uplynulých sedmi dekád ve vysílání České televize. Pořad Silvestr – pořád nás to baví nabídne první program před dvaadvacátou hodinou. Na silvestra bavila televize i ve svém prvním roce vysílání.

Veřejné zkušební vysílání spustila Československá televize 1. května 1953. Už v prvním roce připravila i silvestrovský program. „Technologicky to byla komplikovaná práce, protože televize neměla přenosové vozy, všechno musela točit z jednoho studia v Měšťanské besedě,“ podotýká k začátkům mediální analytik a historik ČT Milan Kruml.

Po úspěchu velké zábavné revue v roce 1959, kterou připravil a uváděl Vladimír Dvořák s Jiřinou Bohdalovou, se tento formát stal silvestrovskou tradicí až do revoluce. „Scénky se musely hodně zkoušet. To nebylo samo sebou. To s Jiřinkou Bohdalovou velice pečlivě nazkoušeli,“ prozradila ze zákulisí herečka Libuše Švormová. 

Všechno jsme dělali živě, vzpomíná Saskia Burešová

Na silvestra byla často v práci také televizní hlasatelka Saskia Burešová. „Někdo přišel na to, že jsem silvestrovský typ, takže jsem měla silvestrů nespočet. Ty služby byly krásné, měly jedinou nevýhodu, že jsem si nemohla ani štamprličku vzít. Všechno jsme dělali živě, takže už den předtím jsem byla nervózní, učila jsem se všechny texty, protože jsme to dělali samozřejmě zpaměti,“ vzpomíná.

Televize postupně – zejména v šedesátých letech – kombinovala živě vysílanou estrádu ze studia s předtočenými pořady a filmy, které se na rozdíl od živého vysílání z počátků v archivu dochovaly. A některé se divácké oblíbenosti těší i při reprízách, třeba komedie Bohouš o stejnojmenném bernardýnovi.

„Mikrokomedie i hudební revue, grotesky. Žánrově to bylo nepoměrně pestřejší a řekl bych, že pro diváka i zábavnější. Ale berme v úvahu, že jinou zábavu v zásadě neměl, jen rádio a televizi,“ poznamenal k programu Československé televize Kruml.

Zábava na závěr roku se navíc snažila vyhnout propagandě. „Proto se lidé na silvestra tak těšili, protože měli pocit, že to je jediný normální den, kdy se je televize nepokouší nějak indoktrinovat a vysvětlovat jim, co si mají myslet,“ vysvětlil Kruml.

Nahrávám video
Milan Kruml o historii silvestrovského vysílání
Zdroj: ČT24

Večerníčky pro dospělé

Připomněl také, že v osmdesátých letech například byly populární pořady pro děti natočené ve verzi pro dospělé. „Třeba Rumcajs nebo Maxipes Fík pro dospělé. Lidé znají například Malý televizní kabaret, jeho pokračování se jmenovalo Frkačky za kačku a vznikl pořad Frkačky s hvězdičkou, se stejnými protagonisty, ale pro dospělé,“ upřesnil.

V porevolučních časech televize silvestrovské estrády víceméně opustila, program upřednostnil speciální vydání už existujících zábavných pořadů a talk show. Střihové pořady ale připomínají i populární silvestrovská vystoupení, oblíbené jsou zejména scénky a vyprávění Vladimíra Menšíka.

K novoročnímu přípitku na silvestra 2023 diváky dovede pořad Silvestr – pořád nás to baví, který se ohlédne za sedmi dekádami silvestrovské zábavy. Humor z archivu, v němž se pod slovem „silvestr“ najde přes šest set příspěvků, doplní novými scénkami. Ještě před tímto silvestrovským koktejlem ČT uvede speciály Zázraků přírody a Všechnopárty. 

Nahrávám video
Česká televize připomene divákům slavné silvestrovské scénky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 2 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 22 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
včera v 16:13

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026
Načítání...