Je dobře, že se točí o normalizaci, říká seriálový estébák Jiří Dvořák

Nahrávám video

Česká televize začala vysílat seriál Volha. Odehrává se v kulisách někdejší Československé televize v období normalizace, kde vedle malých prospěchářů bez skrupulí ničí životy lidí i příslušníci státní bezpečnosti. Jedním ze seriálových estébáků je i herec Jiří Dvořák. „Je dobře, že se takové věci točí,“ uvedl v Interview ČT24.

Volha je velkým příběhem malého práskače. Sleduje řidiče Standu Pekárka (hraje ho Kryštof Hádek), který si začíná plnit sny, když začíná jezdit pro Československou televizi. Možnost vozit na natáčení Karla Gotta ale není zadarmo. Musí donášet státní bezpečnosti. Jiří Dvořák, který k seriálovým estébákům patří, jako herec takovou roli vítá.

„Oni ti padouši, to vám řekne každý herec, se prostě hrajou líp než ty chemicky čistý, neustále pozitivní. Ale vždycky říkám, že za každým zlem je schované něco, co to zlo v člověku probudí, protože člověk se narodí čistý. Potom záleží, do jakého prostředí a s kým se potká, to ho nějakým způsobem formuje,“ domnívá se.

Normalizační sedmdesátá léta, v nichž se Volha odehrává, zažil jako dítě, spoustu souvislostí a příběhů si ale dal dohromady později. Pro roli příslušníka státní bezpečnosti si v tomto ohledu proto zvláštní rešerše připravovat nemusel.

Volha
Zdroj: ČT/Yan Renelt

„Vím, že takoví lidé existovali,“ podotýká, „ale nedokážu si moc představit, co museli prožívat doma. Jestli dokázali opravdu tak rychle přepnout na hodné sousedy, a když se dostali do výslechové místnosti, tak se z nich stala zvířata. Není tajemstvím, že spoustu lidí, kteří spolupracovali s gestapem, si potom přetáhla na svou stranu StB.“

Být hrdý Čech

Podle Jiřího Dvořáka je dobře, že se seriály jako Volha točí. „Je to už klasická věta, že národ, který zapomene svou vlastní historii, je odsouzen ji zopakovat. Nikdo z nás by asi nechtěl, aby se tohle vrátilo,“ míní.

Stejně tak považuje za důležité připomínat současnými budoucím generacím témata spojená s odvahou. Jako příklad uvádí legionáře, jejichž zásluhy byly během protektorátu i následující komunistické totality potlačovány. „Důležitý je tam ještě jeden aspekt, a to je vlastenectví. Být hrdý na to, že jsem Čech, že jsem v této zemi. A neplést si to s nacionalismem, to je něco jiného,“ říká.

Příběhy československých legií docenil zejména, když se stal průvodcem dokumentárních sérií Legie 100. Po stopách boje za československou samostatnost se diváci mohou vydat v iVysílání. V archivu najdou také seriál Volha, jehož premiérové díly vysílá ČT vždy v neděli večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 2 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...