Rodina a veřejnost se v pražském kostele svatého Klimenta rozloučily s Erazimem Kohákem. Filozof se zkušeností z univerzit v Praze i Bostonu patřil mezi významné české a československé myslitele ekologického hnutí, ve svých textech varoval mimo jiné před negativními dopady konzumu na přírodní zdroje. Zemřel 8. února, ve věku nedožitých sedmaosmdesáti let.
Česko se rozloučilo s Erazimem Kohákem. Filozofem, který varoval před plundrováním přírody
Události: Rodina, přátelé a veřejnost dali poslední sbohem Erazimu Kohákovi (zdroj: ČT24)
Kohák se narodil 21. května 1933 v Praze do rodiny novináře a učitelky angličtiny. Za okupace byli oba jeho rodiče vězněni za odbojovou činnost. Kohák po válce navštěvoval Státní akademické gymnázium. S rodiči v roce 1948 uprchl do Německa, poté odešli do USA.
Pracoval v dělnických profesích a zároveň studoval na Colgateově univerzitě. V roce 1954 získal stipendium a mohl pokračovat ve studiu na Yaleově univerzitě, tam také v roce 1958 získal doktorát. V roce 1960 nastoupil jako asistent na katedře filozofie Bostonské univerzity, kde pak byl jmenován docentem a profesorem. V srpnu 1969 byl krátce v Československu.
Ještě coby student Yaleovy univerzity se oženil s americkou vrstevnicí Frances, se kterou měl tři dcery. V roce 1977 ale přišel rozvod a odchod na sedmnáct let do lesů ve státě New Hampshire, kde žil ve vlastnoručně vybudovaném domku.
„Zčásti to byla ekonomická nutnost, protože po rozvodu jsem dobrovolně dal všechno manželce a dětem. A pak jsem odešel proto, že jsem byl psychicky v hrozně špatném stavu. Ten rozvod pro mě znamenal zhroucení mých představ o životě.“
Erazim Kohák hostem pořadu Před půlnocí na téma skauting (2012) (zdroj: ČT24)
V lesích se vzpamatovával, psal (zde napsal svoji nejúspěšnější americkou knihu The Embers and the Stars, která vyšla v roce 2016 česky jako Oheň a hvězdy), žil s psycholožkou Sheree, jež byla o čtvrt století mladší, na univerzitu do města dojížděl.
Do Česka se Kohák vrátil po roce 1989 a měl zásadní podíl na opětném etablování české filozofie, snažil se také probouzet ekologické povědomí. „Lidé, kteří se orientují na konzum, ztrácejí zájem o věci veřejné. A to je setsakramentsky nebezpečné,“ řekl jednou.
Nadspotřeba se podobá plavbě na Titaniku
V letech 1991 až 1994 učil střídavě v letním semestru v Praze a v zimním semestru v Bostonu. V roce 1995 se vrátil do ČR natrvalo, pak působil jako profesor filozofie na UK v Praze. V letech 2001 až 2005 byl členem Rady České televize. Byl také členem čestné rady Hnutí Duha, předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život na Zemi a čestné rady Dětí Země.
Dlouholetý člen sociální demokracie, za niž v říjnu 2004 neúspěšně kandidoval v Praze 4 do Senátu, patřil i mezi neformální poradce někdejšího premiéra Vladimíra Špidly.
Kohák byl veřejnosti známější jako sympatizant ekologických hnutí než jako filozof, jímž byl vzděláním i povoláním. „Jako filozof mohu poukazovat na to, že zdroje přírody jsou omezené a že zvyšování nadspotřeby se podobá plavbě na Titaniku, mířícího ke srážce s ledovcem.“ řekl jednou.
Podle Koháka potřebuje společnost usilovat o přerozdělování světového bohatství, protože „ekologický problém je dnes problémem sociálním, bídy a nadbytku. Protilátkou proti blahobytu je solidarita“.
Kohák kritizoval krátkodobé zájmy euroatlantické civilizace a neexistenci společného zájmu, angažoval se ale i na místní úrovni: například bránil místní železnice či vesnice ohrožené velkolomy a se svou americkou manželkou Dorothy se účastnil záchrany fotbalového klubu Bohemians.
Kohák také vzbudil pozornost, když den po teroristických útocích na USA v září 2001 prohlásil, že teroristé útočili na „imperiální symboly Ameriky“. Terorismus je podle něj „běsnění bezmocných“ a současná americká politika „vede ke zbytečnému plýtvání životy lidí v údajném boji proti teroristům“. Byl také proti vybudování americké radarové základny v ČR.
V roce 2015 řekl v době uprchlické krize Deníku Referendum: „Jediné, co bychom měli udělat, je otevřít dveře dokořán a přijmout co nejvíce lidí, co jsme schopni.“ Oslavil tehdy také zvolení Jeremyho Corbyna vůdcem Labouristické strany v Británii: „Konečně si labouristé do svého čela zvolili skutečného socana.“
Jeho filozofickými obory byly fenomenologie, sociální filozofie, filozofie sociálních věd a environmentální etika. Nejvíce jej ovlivnil Edmund Husserl („svým rozhodnutím pro rozum jako reflexi, což znamená život v pravdě, svobodě a odpovědnosti“) či T. G. Masaryk. A také přiznal, že se několikrát mýlil: například v tom, že příroda je nekonečná, či ve víře, že přechod od komunismu k demokracii bude trvat jen deset let.
Ocenění od Havla i Zemana
Kohák dostal řadu ocenění. V roce 1996 obdržel Cenu Josefa Vavrouška, o dva roky později mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy, v roce 2009 dostal čestnou medaili Akademie věd za zásluhy o vědu a lidstvo.
V září 2012 byl oceněn stříbrnou pamětní medailí Senátu, o rok později převzal z rukou tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka čestnou plaketu předsedy vlády za celoživotní dílo a přínos pro společnost a v říjnu 2013 ho prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Praktikující evangelík byl od roku 1999 ženatý s Američankou Dorothy, která je o sedm let starší.
Vydal mnoho knih v angličtině i češtině, mimo jiné Jan Patočka: Filozofický životopis, Průvodce po demokracii, Poutník po hvězdách, Člověk, dobro a zlo, Zelená svatozář, Hesla mladých svišťů či Svoboda, svědomí, soužití.
Zpráva o Kohákově úmrtí přišla minulou neděli, bezmála sedmaosmdesátiletý filozof zemřel v sobotu 8. února ráno. Bezprostředně poté vyjádřila lítost nad úmrtím velké osobnosti nejpovolanější instituce – Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.