Rodina a veřejnost se v pražském kostele svatého Klimenta rozloučily s Erazimem Kohákem. Filozof se zkušeností z univerzit v Praze i Bostonu patřil mezi významné české a československé myslitele ekologického hnutí, ve svých textech varoval mimo jiné před negativními dopady konzumu na přírodní zdroje. Zemřel 8. února, ve věku nedožitých sedmaosmdesáti let.
Kohák se narodil 21. května 1933 v Praze do rodiny novináře a učitelky angličtiny. Za okupace byli oba jeho rodiče vězněni za odbojovou činnost. Kohák po válce navštěvoval Státní akademické gymnázium. S rodiči v roce 1948 uprchl do Německa, poté odešli do USA.
Pracoval v dělnických profesích a zároveň studoval na Colgateově univerzitě. V roce 1954 získal stipendium a mohl pokračovat ve studiu na Yaleově univerzitě, tam také v roce 1958 získal doktorát. V roce 1960 nastoupil jako asistent na katedře filozofie Bostonské univerzity, kde pak byl jmenován docentem a profesorem. V srpnu 1969 byl krátce v Československu.
Ještě coby student Yaleovy univerzity se oženil s americkou vrstevnicí Frances, se kterou měl tři dcery. V roce 1977 ale přišel rozvod a odchod na sedmnáct let do lesů ve státě New Hampshire, kde žil ve vlastnoručně vybudovaném domku.
„Zčásti to byla ekonomická nutnost, protože po rozvodu jsem dobrovolně dal všechno manželce a dětem. A pak jsem odešel proto, že jsem byl psychicky v hrozně špatném stavu. Ten rozvod pro mě znamenal zhroucení mých představ o životě.“
V lesích se vzpamatovával, psal (zde napsal svoji nejúspěšnější americkou knihu The Embers and the Stars, která vyšla v roce 2016 česky jako Oheň a hvězdy), žil s psycholožkou Sheree, jež byla o čtvrt století mladší, na univerzitu do města dojížděl.
Do Česka se Kohák vrátil po roce 1989 a měl zásadní podíl na opětném etablování české filozofie, snažil se také probouzet ekologické povědomí. „Lidé, kteří se orientují na konzum, ztrácejí zájem o věci veřejné. A to je setsakramentsky nebezpečné,“ řekl jednou.
Nadspotřeba se podobá plavbě na Titaniku
V letech 1991 až 1994 učil střídavě v letním semestru v Praze a v zimním semestru v Bostonu. V roce 1995 se vrátil do ČR natrvalo, pak působil jako profesor filozofie na UK v Praze. V letech 2001 až 2005 byl členem Rady České televize. Byl také členem čestné rady Hnutí Duha, předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život na Zemi a čestné rady Dětí Země.
Dlouholetý člen sociální demokracie, za niž v říjnu 2004 neúspěšně kandidoval v Praze 4 do Senátu, patřil i mezi neformální poradce někdejšího premiéra Vladimíra Špidly.
Kohák byl veřejnosti známější jako sympatizant ekologických hnutí než jako filozof, jímž byl vzděláním i povoláním. „Jako filozof mohu poukazovat na to, že zdroje přírody jsou omezené a že zvyšování nadspotřeby se podobá plavbě na Titaniku, mířícího ke srážce s ledovcem.“ řekl jednou.
Podle Koháka potřebuje společnost usilovat o přerozdělování světového bohatství, protože „ekologický problém je dnes problémem sociálním, bídy a nadbytku. Protilátkou proti blahobytu je solidarita“.
Kohák kritizoval krátkodobé zájmy euroatlantické civilizace a neexistenci společného zájmu, angažoval se ale i na místní úrovni: například bránil místní železnice či vesnice ohrožené velkolomy a se svou americkou manželkou Dorothy se účastnil záchrany fotbalového klubu Bohemians.
Kohák také vzbudil pozornost, když den po teroristických útocích na USA v září 2001 prohlásil, že teroristé útočili na „imperiální symboly Ameriky“. Terorismus je podle něj „běsnění bezmocných“ a současná americká politika „vede ke zbytečnému plýtvání životy lidí v údajném boji proti teroristům“. Byl také proti vybudování americké radarové základny v ČR.
V roce 2015 řekl v době uprchlické krize Deníku Referendum: „Jediné, co bychom měli udělat, je otevřít dveře dokořán a přijmout co nejvíce lidí, co jsme schopni.“ Oslavil tehdy také zvolení Jeremyho Corbyna vůdcem Labouristické strany v Británii: „Konečně si labouristé do svého čela zvolili skutečného socana.“
Jeho filozofickými obory byly fenomenologie, sociální filozofie, filozofie sociálních věd a environmentální etika. Nejvíce jej ovlivnil Edmund Husserl („svým rozhodnutím pro rozum jako reflexi, což znamená život v pravdě, svobodě a odpovědnosti“) či T. G. Masaryk. A také přiznal, že se několikrát mýlil: například v tom, že příroda je nekonečná, či ve víře, že přechod od komunismu k demokracii bude trvat jen deset let.
Ocenění od Havla i Zemana
Kohák dostal řadu ocenění. V roce 1996 obdržel Cenu Josefa Vavrouška, o dva roky později mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy, v roce 2009 dostal čestnou medaili Akademie věd za zásluhy o vědu a lidstvo.
V září 2012 byl oceněn stříbrnou pamětní medailí Senátu, o rok později převzal z rukou tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka čestnou plaketu předsedy vlády za celoživotní dílo a přínos pro společnost a v říjnu 2013 ho prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Praktikující evangelík byl od roku 1999 ženatý s Američankou Dorothy, která je o sedm let starší.
Vydal mnoho knih v angličtině i češtině, mimo jiné Jan Patočka: Filozofický životopis, Průvodce po demokracii, Poutník po hvězdách, Člověk, dobro a zlo, Zelená svatozář, Hesla mladých svišťů či Svoboda, svědomí, soužití.
Zpráva o Kohákově úmrtí přišla minulou neděli, bezmála sedmaosmdesátiletý filozof zemřel v sobotu 8. února ráno. Bezprostředně poté vyjádřila lítost nad úmrtím velké osobnosti nejpovolanější instituce – Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
