Jan Patočka

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Do Prahy zavítal významný francouzský filosof Jacques Derrida. V rozhovoru pro Deník ČST zmiňuje Václava Havla jako příklad politika, který si je vědom užitečnosti filosofie pro praktickou politiku, a Jana Patočku jako inspirační zdroj pro jeho vlastní myšlení.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zděšené tváře, údiv, ale i rezignace - tak vypadaly výrazy herců, kteří se přesně před 45 lety sešli v Národním divadle. Na příkaz komunistické strany se zde 28. ledna 1977 konala snad nejviditelnější normalizační propagandistická akce té doby - podepisování takzvané Anticharty. Provolání, které mělo odsoudit Chartu 77 požadující dodržování lidských práv, tehdy podepsaly stovky umělců, kteří tak zároveň stvrdili svůj souhlas s normalizací. Někteří tvrdili, že to pro ně byla jediná cesta, pokud chtěli dál veřejně působit. Až na výjimky málokdo svůj podpis pod Antichartou veřejně odvolal. Originální podpisové archy se navíc nezachovaly.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol, který zemřel ve věku 84 let, patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech také stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po listopadu 1989 se objevil v politice, zasedal ve Federálním shromáždění, byl ministrem školství v Tošovského vládě i kandidátem na prezidenta.

Jeden z nejvýznamnějších učenců v české historii Jan Amos Komenský žil v nelehké době, kterou desítky let ovlivňovala náboženská válka mezi katolíky a protestanty. Kvůli ní musel Komenský opustit i rodnou Moravu, kam se nikdy nevrátil. Evropou se v té době také šířil mor, který zapříčinil smrt mnoha Komenského blízkých. Učenec už tehdy prosazoval dodržování pravidel, která měla zabránit šíření nákazy. V rozjitřené době, kdy řada lidí vyháněla nakažené do lesů, ale hlavně vyzýval k soucitu a pomoci nemocným. Učitel národů zemřel 15. listopadu 1670.

Rodina a veřejnost se v pražském kostele svatého Klimenta rozloučily s Erazimem Kohákem. Filozof se zkušeností z univerzit v Praze i Bostonu patřil mezi významné české a československé myslitele ekologického hnutí, ve svých textech varoval mimo jiné před negativními dopady konzumu na přírodní zdroje. Zemřel 8. února, ve věku nedožitých sedmaosmdesáti let.

Jak název inscenace hry Miroslava Bambuška Kacířské eseje, již uvádí pražské Studio hrdinů, napovídá, dotýká se osobnosti významného filozofa Jana Patočky. Bambušek i celý tým si přitom s těžkým a stále aktuálním tématem poradili na výbornou.

Ve věku 75 let zemřel britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton, jenž působil v takzvané podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Scruton podle prohlášení na svých internetových stránkách zemřel po šestiměsíčním boji s rakovinou. Loni v listopadu v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) obdržel za činnost v podzemní univerzitě stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Literární Cenu Jaroslava Seiferta letos dostane filozof Miroslav Petříček. Porota ocenila jeho knihu Filosofie en noir, kterou minulý rok vydalo vydavatelství Karolinum. Věnuje se proměnám myšlení ve dvacátém století, zejména po tragédii holocaustu. Petříček ocenění převezme v prosinci v rezidenci pražského primátora. Prestižní cenu udílí už od roku 1986 Nadace Charty 77.

Ve věku 71 let v úterý zemřel politolog, politický filozof, vysokoškolský pedagog, publicista a někdejší disident Rudolf Kučera. Na svém webu to oznámila Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem, kde v posledních letech Kučera působil na katedře politologie a filozofie. Po revoluci 1989 stál u zrodu univerzitního oboru politologie v tehdejším Československu.

Jediné existující televizní nahrávky s filozofem Janem Patočkou získal po několikaletém úsilí jeho pražský archiv. Českým akademikům při tom výrazně pomohl i francouzský stát. Slavnostní předání archivních záznamů, na kterých Patočka vysvětluje smysl Charty 77, se uskutečnilo v úterý večer na francouzské ambasádě v Praze.