V Česku a na Slovensku dodnes žijí příbuzní Masaryka. Reportéři ČT některé z nich vypátrali

Nahrávám video

Minulý týden uplynulo 86 let od úmrtí prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. V Česku a na Slovensku dodnes žijí desítky jeho příbuzných. Málokdo o nich ale ví, žijí běžné životy jako kdokoliv jiný. Někteří potomci rozvětveného rodu Masaryků teď udělali výjimku a vystoupili ze stínu. Na prvního československého prezidenta a další předky zavzpomínali pro pořad Reportéři ČT. Natáčel David Vondráček.

V Česku je příjmení Masaryk velmi vzácné, vyskytuje se 146krát. Občanů Česka z rodu prvního československého prezidenta žije nyní v tuzemsku 24. Dva z nich jsou přímí potomci prezidenta. Jde o syny již zemřelého rockového hudebníka Jana Jakuba Kotíka: Tabera a Armanda, kterým je nyní 18 a 17 let. Jsou praprapravnuky prezidenta a na veřejnosti nechtějí vystupovat. 

Dvaadvacet dalších Masarykovců v Česku jsou vnuci a pravnuci Imricha Masaryka. Imrich byl bratrancem takzvaného druhého stupně ministra zahraničí Jana Masaryka, někdy se rovněž říká bratranec z druhého kolene.

Prezident Masaryk se s předky dnešních Masaryků žijících v Česku stýkal často. Zval je i na Pražský hrad. Příbuzenstvu vzdálenému i bližšímu pomáhal i finančně a prezidentská kancelář jim zřizovala práci.

Imrich Masaryk

Tak se k ní dostal i Imrich Masaryk, kterému zařídili od roku 1945 místo na Pražském hradě, kde byl až do roku 1951 zřízencem prezidentské kanceláře. V Praze se následně oženil a z jeho svazku žije v Česku jeho rozvětvené příbuzenstvo. 

Jeho vnuk Tomáš Masaryk žije s rodinou v Bakově nad Jizerou. Pracuje v mladoboleslavské škodovce a je místopředsedou místního rybářského svazu. „Jsem na to jméno pyšný, že jsem Masaryk,“ podotýká Tomáš. Pracuje v odborech Škoda Auto jako IT technik. „Mám na starosti webové stránky, podporu nebo tisknu členům průkazky, vytvářím různé prezentace, připravuju podklady ke kolektivnímu vyjednávaní,“ dodává. 

Tomáš má dvě sestry – Olgu a Michaelu. Paní Michaela žije v Mělníku. Se svými dětmi navštěvuje vždy 7. března, v den narození prezidenta, jeho sochu v Masarykově kulturním domě. Podle ní byl její děda Imrich Masaryk usměvavý člověk. „Vždycky mě bral do náruče. To si pamatuju. I dle těch fotek, co mám,“ podotýká.

Pravnučka Imricha Masaryka Sára Fišerová, která studuje strojní fakultu na ČVUT, se o tom, že je příbuzná s českým státníkem, dozvěděla od maminky a babičky. „Mě to dost zaskočilo, ale vlastně jsem byla potěšená, protože to je velká část naší historie,“ podotýká.

Další sestra Tomáše, paní Olga, bydlí v Českých Budějovicích a má tři děti. „Vyrůstala jsem v 80. letech, kdy nebylo moc populární se jmenovat zrovna Masaryk,“ popisuje Olga. Vystudovala optiku, optometrii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Poté při práci vystudovala dálkově obor sociální péče psychorehabilitační, a to kvůli synovi, který se narodil s tělesným a psychickým handicapem.

Paní Olga si ze svého širšího příbuzenstva nejvíce váží dcery prezidenta Alice, která byla v Československu u počátku státní péče o handicapované. „Byla to dáma, která byla velice emancipovaná a vznesla sem sociální práci a dalo by se říct, že položila základní kameny socializace,“ dodává. 

Paní Olgu zvala počátkem 90. let často do Prahy vnučka Tomáše Garrigua Masaryka, historička umění Anna Masaryková. „Bylo mi 18 let a pamatuji si jen ten podkrovní byt na Klárově, kde byla obrovská knihovna, spoustu knih, a kde byla stará dáma,“ popisuje Olga. 

V roce 1951 musel Imrich Masaryk z Hradu odejít. V době zostřujícího se třídního boje nemohl člověk s příjmením Masaryk dělat tehdejšímu prezidentu Klementu Gottwaldovi ani dveřníka. „Výhledy do budoucnosti byly pro mě odstrašující a v této bezradné situaci při ustavičném nátlaku jsem po dlouhém váhání, uvažování a bezesných nocích teda pod nátlakem žádost podal,“ píše v záznamech.

Imrich Masaryk se po propuštění z Hradu podruhé oženil. Vzal si paní Martu, vyučenou řeznici, s níž už děti neměl. Její synovec Miroslav Štefl založil na svém statku Ležky u Podbořan malé letní Muzeum nejnovějších generací Masarykovců. A také pořádá jejich srazy u něj v Ležkách nebo v Hodoníně, rodišti TGM.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 4 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově. K 18:00 padly rekordy na desítkách stanic po celé republice.
11:36Aktualizovánopřed 30 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD zařazením do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze. Ministerstvo vnitra sdělilo, že vyčká na písemné vyhotovení rozsudku.
14:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Primátor Karviné Wolf nepůjde do vazby, rozhodl pravomocně soud

Soudkyně Okresního soudu v Ostravě propustila po téměř čtyřhodinovém jednání primátora Karviné Jana Wolfa (nestr., dříve SOCDEM) obviněného v korupční fotbalové aféře. Státní zástupce pro něj žádal vazbu, protože se obával, že bude ovlivňovat svědky. Soudkyně ale návrhu nevyhověla, zmiňované důvody neuznala. Novinářům to po skončení jednání řekl mluvčí soudu Dalibor Zecha. Proti rozhodnutí se není možné odvolat, Wolf, který vinu odmítá, tak bude stíhán na svobodě.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zákon o státních zaměstnancích

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě. Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani se svými úpravami normy, kterou nyní dostane k posouzení Senát.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

České řeky jsou na suchu. Některé úseky na Sázavě, Ohři nebo Lužnici jsou nesjízdné

Sucho a tropické teploty komplikují i průběh vodácké sezony. Většina vodních toků je špatně sjízdná a do konce týdne se bude situace ještě zhoršovat. České televizi to řekl Martin Pecha z oddělení povrchových vod a předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu. Nedostatek vody brání sjíždění například úseků Sázavy, Otavy, Lužnice nebo Ohře. Naopak Vltava má díky zásobám Lipna vody dostatek.
před 3 hhodinami

VideoDoksanský a Demetrashvili se přeli o to, kdo má být v čele delegace na summitu NATO

Vláda a prezident Petr Pavel se přou o to, kdo bude v čele delegace na summitu NATO v Ankaře. Pavel tvrdí, že prezident je automaticky vedoucím delegace, pokud v ní je. Zařadit ho do ní ve středu uložil vládě Ústavní soud. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by „nemělo logiku“, aby prezident Pavel delegaci vedl. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „On (Pavel) není tím, kdo reprezentuje názory vlády. Nereprezentuje její postoje, nereprezentuje ani ten pohled na rozpočet, částky, které dáváme na obranu,“ dodal. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) ovšem shoda na základních otázkách existuje a účast prezidenta na summitu může být ku prospěchu. „Pravou pragmatickou politikou a zdravým selským rozumem by bylo využít respektu pana prezidenta, který má v rámci NATO,“ řekla.
před 8 hhodinami
Načítání...