Poslechněte si dosud neznámou nahrávku prezidenta Masaryka. Jeho hlas uchoval voskový váleček

Nahrávám video

Dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve středu představilo Národní muzeum. Řeč přednesl 7. března 1930 v den svých osmdesátých narozenin na Pražském hradě. Záznam se dochoval na voskovém válečku, který se později dostal do Československého rozhlasu.

Projev „o potřebách národa a státu“, který zazněl ve Vladislavském sále, byl ve své době přepsán a zveřejněn v tisku. Nahrávka, která zaznamenala zhruba polovinu projevu, však přináší i dosud neznámou pasáž.

TGM v této části děkuje poslancům a senátorům za únorové přijetí dvou zákonů k uctění prezidenta. Prvním byl Zákon o zásluhách T. G. Masaryka, druhým zákonem pak bylo Masarykovi ze státního rozpočtu věnováno dvacet milionů korun k využití podle uvážení.

Poslechněte si unikátní nahrávku:

Filip Šír z digitalizačního oddělení Národního muzea upozornil na to, že prezident Masaryk neměl rád, když ho nahrávali, zvukových záznamů tedy neexistuje mnoho. I okolnosti nálezu fonografického válečku jsou kuriózní. Šlo například o zvláštní formát.

„Je to voskový, hnědý váleček, atypický, 14 centimetrů, který zaznamenal 15 minut. Normální komerční válečky měly tři až čtyři minuty. Navíc tento váleček můžeme přirovnat k diktafonu, záznam z něj měl být později smazán. Správně by ten záznam prostě neměl existovat,“ řekl Šír.

Přesto se pak váleček dostal do Československého rozhlasu a v šedesátých letech putoval do Národního muzea, kde ho po více než půlstoletí přehráli a digitalizovali s pomocí zařízení Endpoint.

Voskový váleček s projevem TGM
Zdroj: Národní muzeum

Muzeum věří v další objevy

V projevu Masaryk hovořil o podobě demokracie, tehdejší krizi, ale i potřebě lepšího financování vědy a reformy školství. V části zaznamenané pouze písemně promlouvá také o zdravotnictví či zahraniční politice.

„Obsah je zajímavý v tom, jak je nadčasový, jak Masaryk civilním a moudrým způsobem definoval, co je třeba učinit pro rozkvět republiky,“ podotkl ředitel muzea Michal Lukeš.

Zástupci muzea doufají, že se v budoucnu podaří objevit i další část projevu. Upozornili, že digitalizace zvukových záznamů je jednou ze současných priorit muzea, hlavní etapa má začít příští rok.

Ve fonotéce Českého muzea hudby je podle Filipa Šíra na 100 tisíc zvukových nosičů. V budoucnu by díky moderním technologiím mohly být objeveny a digitalizovány například záznamy operních pěvců z počátku dvacátého století a další historické skvosty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
21:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 3 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 17 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
včera v 16:35

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
včera v 14:23

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.