Dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve středu představilo Národní muzeum. Řeč přednesl 7. března 1930 v den svých osmdesátých narozenin na Pražském hradě. Záznam se dochoval na voskovém válečku, který se později dostal do Československého rozhlasu.
Poslechněte si dosud neznámou nahrávku prezidenta Masaryka. Jeho hlas uchoval voskový váleček
2 minuty
Události v kultuře: Národní muzeum odhalilo dosud neznámou nahrávku prezidenta Masaryka
Projev „o potřebách národa a státu“, který zazněl ve Vladislavském sále, byl ve své době přepsán a zveřejněn v tisku. Nahrávka, která zaznamenala zhruba polovinu projevu, však přináší i dosud neznámou pasáž.
TGM v této části děkuje poslancům a senátorům za únorové přijetí dvou zákonů k uctění prezidenta. Prvním byl Zákon o zásluhách T. G. Masaryka, druhým zákonem pak bylo Masarykovi ze státního rozpočtu věnováno dvacet milionů korun k využití podle uvážení.
Poslechněte si unikátní nahrávku:
Filip Šír z digitalizačního oddělení Národního muzea upozornil na to, že prezident Masaryk neměl rád, když ho nahrávali, zvukových záznamů tedy neexistuje mnoho. I okolnosti nálezu fonografického válečku jsou kuriózní. Šlo například o zvláštní formát.
„Je to voskový, hnědý váleček, atypický, 14 centimetrů, který zaznamenal 15 minut. Normální komerční válečky měly tři až čtyři minuty. Navíc tento váleček můžeme přirovnat k diktafonu, záznam z něj měl být později smazán. Správně by ten záznam prostě neměl existovat,“ řekl Šír.
Přesto se pak váleček dostal do Československého rozhlasu a v šedesátých letech putoval do Národního muzea, kde ho po více než půlstoletí přehráli a digitalizovali s pomocí zařízení Endpoint.
Voskový váleček s projevem TGM
Muzeum věří v další objevy
V projevu Masaryk hovořil o podobě demokracie, tehdejší krizi, ale i potřebě lepšího financování vědy a reformy školství. V části zaznamenané pouze písemně promlouvá také o zdravotnictví či zahraniční politice.
„Obsah je zajímavý v tom, jak je nadčasový, jak Masaryk civilním a moudrým způsobem definoval, co je třeba učinit pro rozkvět republiky,“ podotkl ředitel muzea Michal Lukeš.
Zástupci muzea doufají, že se v budoucnu podaří objevit i další část projevu. Upozornili, že digitalizace zvukových záznamů je jednou ze současných priorit muzea, hlavní etapa má začít příští rok.
Ve fonotéce Českého muzea hudby je podle Filipa Šíra na 100 tisíc zvukových nosičů. V budoucnu by díky moderním technologiím mohly být objeveny a digitalizovány například záznamy operních pěvců z počátku dvacátého století a další historické skvosty.
