Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
Kniha, která se používá během židovského svátku Pesach, patřila patnáctiletému Pavlu Lampelovi. Zůstala po něm v terezínském ghettu. Letos v létě ji zástupci brněnské židovské obce vrátili jeho příbuzným – synům jeho sestřenice, kteří žijí v Izraeli.
„Byl to pro ně velice silný okamžik. O svých kořenech v České republice věděli, ale žádný vztah zatím k tomuto místu nenavázali. Domlouváme se, že by přijeli do České republiky, protože chtějí poznat místa, která s jejich rodinou souvisí,“ řekla předsedkyně Centra židovské kultury ŠTETL Eva Yildizová.
Pro příbuzné Pavla Lampela bylo podle ní vrácení knihy natolik důležité, že projekt Knihovna ukradených nadějí finančně podpořili. Pracovníci brněnské židovské obce tak mohou svou činnost dál rozvíjet a pokračovat ve vracení dalších knih. Projekt podporuje také Nadační fond obětem holocaustu a zahraniční instituce.
Terezínská knihovna
V Terezíně byla v roce 1942 zřízena knihovna, do které přicházely kromě knih zabavených deportovaným osobám při jejich příchodu do ghetta také zásilky pocházející převážně z knihoven různých zrušených říšsko-německých židovských organizací.
V roce 1943 vznikla zvláštní skupina takzvaného Talmud komanda, složená z rabínů, teologů, jazykovědců, historiků a knihovníků, jejímž úkolem bylo knihy třídit a katalogizovat. Po osvobození Terezína se jich podařilo zachránit na sto tisíc. Byly převezené do Židovského muzea v Praze a tvoří významnou část Knihovny ukradených nadějí.
Navázání zpřetrhaných vztahů
„Navázání zpřetrhaných rodinných vztahů a pout má obrovský význam. Jednak proto, že se i v dnešní době setkávají potomci rodin, kteří o sobě vzájemně už ani nevěděli, jsou prakticky z celého světa. A potom, že ta idea, pokud se to tak dá říct, holocaustu nezvítězila,“ řekl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.
Knihu svátečních modliteb po svém dědečkovi Corneliu Strachovi získala před deseti lety také Angela Strachová. Její příběh se stal námětem úspěšné divadelní inscenace Příběh knihy.
Pracovníci brněnské židovské obce doufají, že další vrácené knihy budou nyní přibývat rychleji. Svazky už mají očištěné a roztříděné a postupně je digitalizují a katalogizují.
Poznámky, podpisy a data jako vodítko
„Nás zajímá, co všechno majitel zanechal za stopy. Sloužily často také jako určitá forma záznamu, lidé si tam zapisovali různá pro ně důležitá data. Dost často v těch knihách najdeme razítko místa, kde tu knihu majitel nebo někdo z jeho příbuzných a přátel pořídil,“ popsala ředitelka projektu Knihovna ukradených nadějí Kristýna Zubčáková.
Takové stopy ale obsahuje jen přibližně devět a půl tisíce knih. U zbývajících je naděje na vrácení původním majitelům či jejich příbuzným minimální. Svazky v lepším stavu poputují do Centra paměti a dialogu Bubny nebo na putovní výstavu. Ty v horším stavu židovská obec pravděpodobně v souladu s tradicí uloží do země na hřbitově.
