Židovské muzeum v Praze

Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.

Zuzana Marešová a Eva Erbenová jsou ženy, které přežily holocaust. Jedna před nacistickým lágrem ujela Wintonovým vlakem, druhá přežila Osvětim a pochod smrti. Za to, že o své zkušenosti s nacistickým režimem šíří osvětu, získaly ve čtvrtek ocenění. Pro pořad 168 hodin s nimi natáčela Eva Koryntová.

Výtvarnice Gertrud Kauders se narodila ve stejném roce jako Franz Kafka, rovněž do pražské německé židovské rodiny. A stejně jako Kafkovo dílo, i to Gertrud se podařilo zachovat díky přátelům. Na rozdíl od svého slavného současníka ale zůstala Gertrud Kauders téměř osmdesát let téměř zapomenuta. Její dílo totiž prakticky celé zmizelo.

Antisemitismus je téma obecné, Židé sice byli první, ale autoritáři a rasisté směřují dále i proti liberálům, kteří hájí demokracii, míní bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, jenž na této pozici skončil po necelých třech dekádách. Projevy nenávisti vůči Židům podle něj rostou vždy, když je svět v krizi, v Interview ČT24 tím vysvětluje i aktuální vývoj.

Soubor šesti rozměrných pláten amerického abstraktního expresionisty Clevea Graye za několik milionů korun věnovala jeho rodina Židovskému muzeu v Praze. Autor k nim inspiraci čerpal během dvou návštěv hlavního města tehdejšího Československa v osmdesátých letech.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, který v neděli nabídla v aukci galerie Adolf Loos v Praze, je na seznamu odcizených děl. Uvedla to kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg. Podle galerie jsou ale všechny nároky dědiců vypořádané.

Kusy rozřezaných židovských náhrobků, které na Václavském náměstí v Praze sloužily jako dlažební kostky, se do hlavního města dostaly nejspíš z bývalého židovského hřbitova v Údlicích na Chomutovsku. Podle ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta byly hroby snadnou kořistí a po celém Česku zbytků rozřezaných náhrobků zbývá mnoho. Řekl to v Událostech, komentářích.

Nacistickou knihu pro děti Jedovatá houba z roku 1938 nabízela tuzemská internetová knihkupectví. V textu se například píše, že „Židé jsou špatní a prolhaní“. Obchody knihu stáhly z prodeje po upozornění na sociálních sítích a případem už se zabývá policie. Federace Židovských obcí žádá o předběžné opatření, které by zamezilo dalšímu šíření.