Výtvarnice Gertrud Kauders se narodila ve stejném roce jako Franz Kafka, rovněž do pražské německé židovské rodiny. A stejně jako Kafkovo dílo, i to Gertrud se podařilo zachovat díky přátelům. Na rozdíl od svého slavného současníka ale zůstala Gertrud Kauders téměř osmdesát let téměř zapomenuta. Její dílo totiž prakticky celé zmizelo.
Dílo Gertrud Kauders, zavražděné nacisty, zůstalo zazděné 80 let. Objevili ho až dělníci
Obrazy, kresby a skici Gertrud Kauders byly objeveny náhodou. Když dělníci v roce 2018 při rekonstrukci domu na pražské Zbraslavi probourali zazděný vikýř na půdě, zpoza cihel na ně vypadlo několik uměleckých děl. Nakonec se jich v dalších částech domu našlo celkem na sedm stovek. „Později se ukázalo, že je to vlastně celý Gertin ateliér, jak ho tam ona přenesla ke své kamarádce,“ uvedla kurátorka Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg.
S tehdejší majitelkou domu se Kauders znala ze studií na krajinářské speciálce při pražské Akademii výtvarných umění. Natalia Ivanovna Schutzer se narodila v Moskvě, dům na Zbraslavi obývala nejprve se svým manželem, legionářem Josefem Jahůdkou, po jeho smrti v roce 1938 pak sama.
Svého chotě přežila o čtyři desetiletí, tajnou schránku ale nechala zazděnou. O skrýši věděli jen Nataliini nejbližší příbuzní, nicméně tato informace se z rodinného povědomí časem vytratila.
Z ateliéru do transportu
Svou tvorbu přenesla Gertrud Kauders na Zbraslav nedlouho předtím, než byla v květnu 1942 deportována do Terezína. V ghettu ji okamžitě zařadili do transportu směřující do Lublinu, kam ale nedojela. Cestou byla při selekci přeřazena do vlaku s cílovou stanicí ve vyhlazovacím táboře v Majdanku, kde byla zavražděna.
Gertrud, v rodině přezdívaná Gerti, zůstala celý život svobodná, díky otci, advokátovi, který jí po dosažení plnoletosti zajistil finanční nezávislost, se mohla věnovat své vášni – studiu umění. Formální vzdělání na klasických uměleckých školách byla ženám až na výjimky do konce první světové války odpírána, studovala tedy na ženské akademii při výtvarném spolku v Mnichově či soukromě v Paříži.
První ohledání pláten Gertrud Kauders po nálezu jejího díla
Až na studijní pobyty ale strávila svůj život v Praze, kde se aktivně účastnila spolkového uměleckého života. Ve své tvorbě zachytila mnohá pražská místa, ať už Staroměstskou radnici, Pražský hrad, nebo dnes už nestojící most císaře Františka Josefa I., namalovala ale třeba i několik autoportrétů.
Dědici odkaz rozdělili
V různých částech domu své přítelkyně Natalie Jahůdkové uschovala více než stovku pláten, kvůli skladnosti sňatých z napínacích rámů, a bezmála šest set kreseb. Správa Gertrudina uměleckého odkazu přešla na potomky jejího jediného synovce, kteří žijí na Novém Zélandu a v Austrálii.
„Přestože největší hodnotou souboru, který je věrným otiskem obsahu dobového malířského ateliéru, je jeho celistvost, dědicové nakonec došli k závěru, že z praktických, ale i pietních a dalších důvodů bude nejlépe početné dílo rozdělit do několika menších celků a zajistit tak jeho zastoupení ve vícero významných sbírkách na třech kontinentech,“ přiblížilo další osudy děl pražské Židovské muzeum.
To darem získalo největší část souboru čítající necelých čtyři sta prací, chystá se je restaurovat a také digitalizovat. Další ukryté a znovu objevené obrazy, kresby a skici zůstaly v New Yorku, Washingtonu či ve Wellingtonu.
Dílo výtvarnice Gertrud Kauders zůstalo skryté 80 let (zdroj: ČT24)