Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.
Fiala při této příležitosti poděkoval všem institucím i jednotlivcům, kteří se snaží vytrvale o to, aby si lidé holocaust připomínali. „Stal se jedním z klíčových milníků naší historie a naléhavě nám připomíná, že v lidech je kromě dobra také skryto i zlo a že se my musíme neustále snažit, abychom nedali zlu příležitost,“ dodal s tím, že holocaust byl největším zločinem v moderních dějinách Evropy, připravil o život miliony lidí, kteří se ničím neprovinili.
„Étos celého poválečného světa byl založen na heslu: ‚Nikdy víc.‘ Bylo to heslo naléhavé a bylo to heslo pro všechny srozumitelné,“ podotkl s tím, že to znamenalo poučení a uvědomění si, že je nebezpečné jen na někoho ukázat prstem a dát mu za vinu vlastní problémy a „jak krátkozraké je dát průchod nenávisti a dívat se stranou, když se s kýmkoliv přestane zacházet jako s lidskou bytostí“.
Tento étos „Nikdy víc“ podle Fialy nyní slábne a vytrácí se. „Snaží se je přerušit jiná hesla, slyšíme je v nenávistných antisemitských výkřicích na protiizraelských demonstracích po celé Evropě,“ prohlásil s tím, že antisemitismus a etnická nenávist je lakmusovým papírkem toho, že s naším světem není něco v pořádku.
„Nesmíme je tolerovat, protože tím to vždy začíná. (...) Máme společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době a každý den,“ zdůraznil.
Vystrčil: Poučme se z minulosti
Hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí podle Vystrčila zůstat v kolektivní paměti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést. „Za jeden z konkrétních projevů toho, že své povinnosti plníme, i když občas pozdě, je letošní otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Doufám, že bude konečně sloužit jako důstojné vzpomínkové místo,“ dodal.
„Věnujeme čas obětem, přeživším a tím ukazujeme vůli se poučit z minulosti,“ dodal. Připomněl, že Židé se znovu po 79 letech stali terčem brutálního násilí, když na Izrael v říjnu loňského roku zaútočili teroristé z Hamásu. Podle Vystrčila je nutné stát za Izraelem.
Zmínil, že rok 2024 je rokem voleb. „Volí se po celém světě – v Evropě, Americe a bude se volit v dalších částech světa. Hrozí, že budou zvoleni ti, kteří budou chtít zapomenout to, co nesmíme zapomenout,“ dodal Vystrčil a zmínil krajní pravici a populisty.
„Prožíváme nelehké časy a ekonomická situace není jednoduchá, ale byla horší. Není náhoda, že nacistická ideologie našla úrodu v ekonomicky zdecimovaném Německu,“ uvedl a podotkl, že o to důležitější jsou taková setkání. Zdůraznil, že holocaust je varováním, jak je důležité nezapomenout a předcházet zločinům proti lidskosti.
Na setkání vystoupila také bývalá vězeňkyně nacistického tábora Osvětim-Březinka a předsedkyně Českého osvětimského výboru Doris Broulová. Připomněla nejen novou vlnu antisemitismu, ale také islamofobii nebo útoky Čechů na ukrajinské uprchlíky a střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Všechny tyto činy mě naplňují nesmírným smutkem,“ řekla. Požádala zúčastněné, aby v sobě nacházeli dobro a šířili ho především pravdou. Kdyby totiž zvítězila lež, byla by to podle ní porážka samotného lidství.
Zástupce romské komunity Michal Mižigár v projevu apeloval na politiky, aby se zasadili o definici anticiganismu. Až bude rasismus proti Romům brán vážně, budu se takových setkání jako nyní účastnit s pocitem, že jsme se opravdu poučili, uvedl.
Lipavský: Nesmíme zapomenout
Vzpomínkové setkání se uskutečnilo již ve čtvrtek také na ministerstvu zahraničních věcí. Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) při této příležitosti uvedl, že holocaust je jednou z nejtemnějších stránek v moderní historii a je naší povinností zajistit, aby nikdy nebyla zapomenuta.
„Zbývá jen hrstka těch, kteří byli svědky hrůz nacistů. Měli bychom využít této příležitosti, vyslechnout jejich svědectví a předat je dalším generacím,“ řekl Lipavský. Lidé by se podle něj měli poučit z hrůz holocaustu. „Nesmíme nikdy znovu ignorovat projevy antisemitismu, xenofobie a rasismu,“ zdůraznil ministr. Předsudky a nenávist nesmí mít podle něj ve společnostech místo, ať už se odehrávají ve fyzickém světě, nebo na internetu.
Den památky obětí holocaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
K vězňům osvětimského tábora patřilo také padesát tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.
Podle průzkumu, který si nechal ve Spojených státech udělat časopis The Economist, se ukazuje, že dvacet procent lidí ve věku 18 až 29 let souhlasí s výrokem, že holocaust je mýtus. Stejně je to u osmi procent dotazovaných ve věku 30 až 44 let.
„Je to dáno povrchností, nezájmem, nevzdělaností, mravní otupělostí, ale také změtí informací v této době. Platí všechno a nic, pro mnohé lidi nejsou fakta dostatečně relevantní, aby se jim dalo věřit. Již nyní slyšíme, že to, co se stalo 7. října v Izraeli, se vlastně nestalo. A to je krátce poté,“ poukazuje bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
„To, že nějaká část populace nevěří tomu, že se holocaust stal, nebo že má nějaké antisemitské či rasistické názory, je věc, která nás doprovází. Možná jsme si v 90. letech naivně mysleli, že se to časem ztratí. Nyní ale dobře vidíme, že s tím budeme muset žít a dál s tím pracovat. A jestli je tady nějaký nárůst, je spojen podle mě s obrovskou nejistotou, nestabilním světem a s tím, že lidé hledají jednoduchá vysvětlení. Vidíme tady nárůst teorie spiknutí, i kvůli sociálním sítím, ale nejen kvůli nim. A antisemitismus je jednou z těch nejvlivnějších teorií spiknutí,“ upozornil v pořadu 90' ČT24 Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.
