Antisemitismus roste v krizi a nekončí u Židů, upozorňuje Pavlát

Interview ČT24: Leo Pavlát (zdroj: ČT24)

Antisemitismus je téma obecné, Židé sice byli první, ale autoritáři a rasisté směřují dále i proti liberálům, kteří hájí demokracii, míní bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, jenž na této pozici skončil po necelých třech dekádách. Projevy nenávisti vůči Židům podle něj rostou vždy, když je svět v krizi, v Interview ČT24 tím vysvětluje i aktuální vývoj.

„Můžeme mluvit o statistikách. Ano, ty naznačují celosvětový nárůst antisemitských činů. Je to pravděpodobně dáno i tím, že to téma je sledováno a více evidováno,“ míní Pavlát.

Podle něj nárůst lze vyložit také tím, že je svět v krizi. „Vždy, když je krizová situace, narůstá antisemitských projevů, to je jednoznačné. Když začala covidová pandemie, nastal raketový nárůst protižidovských projevů s tím, že je to celé židovská záležitost. Je to také způsobené stále častějším užíváním sociálních sítí,“ dodal.

Antisemitismus podle Pavláta není výlučně židovským tématem: „Židé byli první, ale autoritářské, rasistické, nedemokratické režimy směřovaly dál i proti těm, kteří byli liberální, kteří byli pro demokracii, kteří odmítali rasismus. Téma je to obecné.“

Pavlát poukázal na to, že antisemitismus je spjatý s levicovým a pravicovým extremismem. „Nový fenomén je, že si tyto postoje osvojí ti, kteří jsou vyhraněně antidemokratičtí, mají výhrady vůči systému jako takovému. Jiný směr je potom dezinformační scéna,“ popisuje. Dělení na levici a pravici proto podle něj není v tomto ohledu již tolik důležité.

Kritizoval také „stádní uvažování“ a obviňování z osobního neúspěchu někoho jiného. „Vždy je jednodušší hledat někde nějakého nepřítele. Tady už se stává nepřítelem demokratický systém,“ říká Pavlát.

Reálné artefakty trumfují ty virtuální, věří Pavlát

Když Pavlát nastoupil v devadesátých letech na pozici ředitele Židovského muzea v Praze, bylo jeho cílem opravit historické synagogy a připravit další expozice, které by zachycovaly duchovní a kulturní kontext židovského života v Čechách a na Moravě. Dalším cílem bylo modernizovat náboženské a muzejní budovy, což se částečně podařilo. Úspory na úpravu Klausovy synagogy bylo ovšem nutné během pandemie koronaviru přesměrovat na provoz muzea.

„Já věřím, že se to podaří. Doufal jsem, že budu odcházet z muzea, kde už všechno bude, protože za ty necelé tři desítky let se muzeologie posunula úplně jinam. Samozřejmě Židovské muzeum v Praze na to reagovalo,“ dodal bývalý ředitel.

Pavlát připouští, že židovská muzea v Berlíně nebo Varšavě mají fascinující virtuální exponáty, ale sám preferuje reálné artefakty, kterými pražská instituce disponuje v hojné míře. „Vidět autentické předměty ze 17. nebo 18. století a vědět, že jsou to předměty dotýkané lidmi, kteří s nimi žili. To je pro vnímavého člověka zajímavé,“ popsal.

Kromě toho muzeum schraňuje nahrávky pamětníků, kteří zažili holocaust neboli šoa. „Hned v devadesátých letech dvě přeživší, Anna Hindráková a Anna Lorencová, zahájily toto nahrávání. Je to důležité jako historické svědectví,“ zdůraznil Pavlát a připomněl, že během komunismu k nahrávání nedocházelo. Zaznamenávání vzpomínek pamětníků se zabývají i další organizace, jako je Post Bellum nebo Spielbergova nadace.

Práci s pamětníky se věnují i školní projekty. „Bohužel čas běží a těch autentických přeživších, kteří by mohli jezdit do škol, už je opravdu minimálně,“ podotýká Pavlát. Podle něj je potřeba holocaust správně zasadit do kontextu a připravit pro to vzdělávací programy i metodiku.

Sbírky muzea vznikaly už za války

Podle slov bývalého ředitele není Židovské muzeum v Praze běžné muzeum, jiná jsou větší nebo bohatší, ale to pražské je přímo spjaté s osudem Židů v Čechách a na Moravě. Většina sbírkových předmětů se totiž do muzea dostala za druhé světové války, kdy docházelo k zavírání synagog a ke konfiskaci židovského majetku.

„Tehdy z iniciativy pražské židovské komunity Karla Steina vzešel návrh německým úřadům, že by se všechna judaika shromáždila v židovském muzeu, které existovalo od roku 1906,“ řekl Leo Pavlát. Tehdy už muzeum nefungovalo pro návštěvníky, ale mohlo se stát velkým skladištěm o několika desítkách budov.

„Máme odklady o tom, že z židovské komunity vzešla snaha zachránit, co zachránit jde, s určitou nadějí, že až válka skončí, že se ten majetek vrátí židovským komunitám. Samozřejmě si nikdo nepředstavoval vyhlazení Židů. Na druhou stranu nemáme doklady o tom, co s tím chtěli dělat ti Němci,“ prohlásil Pavlát a dodal, že okupanti s majetkem možná chtěli obchodovat, protože se jednalo o lokální iniciativu, které nevzešla z Berlína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda schválila nominaci Bradáčové na post nejvyšší státní zástupkyně

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu navrhl na funkci nejvyšší státní zástupkyně pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Je přesvědčený, že Bradáčová ve funkci obstojí. Nejvyššího žalobce jmenuje vláda, která ve středu nominaci Bradáčové schválila. Funkci má zastávat od dubna. Blažek bude od 18:28 hostem Interview ČT24.
10:34AktualizovánoPrávě teď

Vláda schválila navýšení náborového příspěvku vojákům

Novelu zákona o vojácích z povolání, která počítá mimo jiné s navýšením náborového příspěvku a benefitů pro vojáky, vláda schválila. Na prvním zasedání v novém roce také podpořila poslanecký návrh zákona, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Dále schválila, že bezplatně převede 17 obcím postiženým povodněmi státní pozemky.
12:34Aktualizovánopřed 34 mminutami

NSS musí projednat stížnost exsenátora Karpíška kvůli volbám na Rokycansku

Nejvyšší správní soud (NSS) musí projednat volební stížnost bývalého senátora Pavla Karpíška (ODS), jenž loni neobhájil křeslo na Rokycansku. Původně se návrhem z formálních důvodů nezabýval, podle nálezu Ústavního soudu však chyboval. Ústavní soudci uložili NSS, aby návrh projednal a rozhodl o něm, pokud budou splněny ostatní podmínky řízení. Na výsledek voleb a složení Senátu nemá nález vliv, ten by měl až případný zásah NSS. Karpíšek rozhodnutí Ústavního soudu vítá.
10:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Baví mě, že můžu vypadat jako zástupce více asijských komunit, říká herec

Inscenace My děti z druhé ruky balancuje na hraně dokumentární výpovědi a autorské fikce a divákům přibližuje, jaké to je, neznat své biologické rodiče nebo etnický původ. Autory inscenace, v níž zároveň účinkují, jsou herci Michal Sikora a Martina Znamenáčková. Oba přitom mají s výše popsanými tématy osobní zkušenost. Zároveň se v Událostech, komentářích shodli, že neznat přesně svůj původ může být v určitých ohledech i výhodou.
před 5 hhodinami

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
před 7 hhodinami

Pokud dojde k mému vydání, neustoupím, řekl Okamura. Pospíšil si za oznámením stojí

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Výstraha varuje před náledím. Kvůli ledovce se srazily autobusy

Během úterního večera a v noci se může místy znovu vytvářet náledí nebo zmrazky. Nejprve v západní polovině Čech, později i jinde. Aktuální výstraha meteorologů platí do středečních 09:00 pro celou republiku. Na Kladensku se na ledovce srazily dva autobusy. Kvůli kluzkým silnicím nejede ve Středočeském kraji 23 autobusových spojů, omezení se dotklo i Prahy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

MAPA: Letos se má otevřít 74 kilometrů nových dálnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce letos otevřít 74,1 kilometru nových dálnic a 25,2 kilometru silnic první třídy. Hotová bude dálnice D1 a výrazně se rozšíří severní propojení Čech a Moravy po dálnici D35. Dalších 64,4 km dálnic a 45,4 km silnic první třídy se začne stavět, oznámilo ŘSD. Dál platí plán, že základní dálniční síť by měla být hotová v roce 2033, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V loňském roce stát zprovoznil 110 kilometrů nových úseků dálnic.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...