šoa

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.

Antisemitismus je téma obecné, Židé sice byli první, ale autoritáři a rasisté směřují dále i proti liberálům, kteří hájí demokracii, míní bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, jenž na této pozici skončil po necelých třech dekádách. Projevy nenávisti vůči Židům podle něj rostou vždy, když je svět v krizi, v Interview ČT24 tím vysvětluje i aktuální vývoj.

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Architekt Petr Haimann se v roce 1941 jako tříletý chlapec z brněnské židovské rodiny ocitl v terezínském ghettu. Jeho otec Karel Haimann byl projektantem a autorem vzduchotechniky v brněnské vile Tugendhat. V Terezíně pracoval jako instalatér. Němci ho potřebovali, a to ho i s manželkou a synem zřejmě zachránilo před transportem do Osvětimi.

Vězni vyhlazovacích a koncentračních táborů slyšeli dunění děl, které ohlašovalo blížící se osvobození. Jenže život byl pořád mnohem vzdálenější než smrt. Nacisté hnali Židy Evropou na otrocké práce, v rozpadající se Říši se hodila každá levná pracovní síla. Dlouhé pochody měly navíc odvést svědky genocidy co nejdál od Spojenců. K posledním měsícům před koncem války se v díle s názvem Osvobození? vrací Příběhy 20. století. Třetí řada se pokouší postihnout obraz holocaustu na území Československa – na základě vzpomínek těch, kteří přežili. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Izraelský prezident Chajim Herzog během čtvrtého dne své oficiální návštěvy Československa navštívil pražské židovské město. Zde si prohlédl synagogy i Starý židovský hřbitov. Poté zavítal do Terezína, kde vzdal úctu obětem nacismu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Česko má třetí největší sbírku svědectví pamětníků totalitních režimů a historických událostí na světě jménem Paměť národa. Před ní se nachází jen projekt Šoa režiséra Stevena Spielberga a sbírka Washingtonského muzea holocaustu. Unikátní český archiv, který je dostupný i na internetu, přináší hlavně příběhy oponentů a obětí totalit dvacátého století. O projektu mluvil v Událostech, komentářích jeden z jeho zakladatelů Mikuláš Kroupa.