Klimatická změna obírá Česko o vodu. Odpařuje se jí pořád více

K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů, řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Změna klimatu zatím podle vědců směřuje k růstu teplot až o několik stupňů do roku 2100, scénáře dalšího vývoje ale současně počítají s velmi malým růstem srážek. Jejich navýšení se odhaduje na deset procent, optimistický výhled je 20 procent, uvedl Ansorge. V Česku je roční průměrný úhrn srážek 680 mililitrů.

Pro českou krajinu jsou podle Ansorgeho typické časté srážky. Dlouhá období bez dešťů, která se vyskytovala v posledních letech, nejsou pro území obvyklá. „Průměr srážek v ČR je od 550 do 800 milimetrů, celorepublikově je to 680 milimetrů,“ řekl. V Česku jsou podle něj však už i místa, kde naprší méně, než kolik se potenciálně vypaří.

Poukázal také na to, že voda je pro krajinu nezbytná, protože ochlazuje mikroklima. To znamená, že u vody je příjemnější klima než ve městech, kde chybí klimatizační efekt vody. „To je hlavní důvod, proč potřebujeme, aby voda v krajině zůstala,“ řekl.

Vodní hospodaření

Ansorge také upozornil, že z větších řek do Česka přitéká pouze voda z Ohře a Lužnice, je tedy nutné hospodařit s vodou, která tady naprší. V dlouhodobém průměru se podle něj vypaří 72 procent srážek, které naprší, a 28 procent odtéká. Změna klimatu logicky povede k většímu vypařování vody, delším obdobím sucha a tím i vysušenější krajině, míní vědec.

V současnosti podle něj zatím změna směřuje spíše k pesimistickým scénářům, ty nejhorší počítají až s růstem o více jak čtyři stupně Celsia do roku 2100. Optimistické scénáře předpovídají růst „jen“ o 1,5 stupně Celsia – jedná se ale o průměr celé planety, střední Evropa se otepluje o poznání více a rychleji.

Podzemní voda už není spolehlivým zdrojem

Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) letos upozornil na to, že Česko se kvůli změnám klimatu nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody. Uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností kolem roku 2030, zatímco dříve se takový růst teploty čekal v roce 2040.

V České republice v současnosti asi padesát procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Nekula řekl, že z dostupného objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje kvůli klimatické změně například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek.

3 minuty
Události: Příprava na klimatickou změnu v Česku
Zdroj: ČT24

Sucho a nedostatek vody ilustruje například Píšť na Ostravsku, kde před pěti lety téměř vyschnul obecní vrt. Občané tam tehdy mohli používat pračku nebo splachovat jen díky cisternám. Obec zaznamenává úbytek hladiny v hlubinném vrtu od roku 2013 a pomohlo jí až nouzové napojení přes suchovod, respektive následné připojení na vodovodní síť.

„Situace je dnes zajištěná, máme vody dostatek. Bereme opravdu jenom tolik, co je vrt schopen dát, a zbytek se dobere od oblastního vodovodu,“ přiblížil starosta Píště Daniel Fichna.

Stát od roku 2014 podpořil výstavbu 335 kilometrů vodovodní sítě, stabilnější přístup k vláze tak získalo téměř čtvrt milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 5 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...