K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů, řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Změna klimatu zatím podle vědců směřuje k růstu teplot až o několik stupňů do roku 2100, scénáře dalšího vývoje ale současně počítají s velmi malým růstem srážek. Jejich navýšení se odhaduje na deset procent, optimistický výhled je 20 procent, uvedl Ansorge. V Česku je roční průměrný úhrn srážek 680 mililitrů.
Pro českou krajinu jsou podle Ansorgeho typické časté srážky. Dlouhá období bez dešťů, která se vyskytovala v posledních letech, nejsou pro území obvyklá. „Průměr srážek v ČR je od 550 do 800 milimetrů, celorepublikově je to 680 milimetrů,“ řekl. V Česku jsou podle něj však už i místa, kde naprší méně, než kolik se potenciálně vypaří.
Poukázal také na to, že voda je pro krajinu nezbytná, protože ochlazuje mikroklima. To znamená, že u vody je příjemnější klima než ve městech, kde chybí klimatizační efekt vody. „To je hlavní důvod, proč potřebujeme, aby voda v krajině zůstala,“ řekl.
Vodní hospodaření
Ansorge také upozornil, že z větších řek do Česka přitéká pouze voda z Ohře a Lužnice, je tedy nutné hospodařit s vodou, která tady naprší. V dlouhodobém průměru se podle něj vypaří 72 procent srážek, které naprší, a 28 procent odtéká. Změna klimatu logicky povede k většímu vypařování vody, delším obdobím sucha a tím i vysušenější krajině, míní vědec.
V současnosti podle něj zatím změna směřuje spíše k pesimistickým scénářům, ty nejhorší počítají až s růstem o více jak čtyři stupně Celsia do roku 2100. Optimistické scénáře předpovídají růst „jen“ o 1,5 stupně Celsia – jedná se ale o průměr celé planety, střední Evropa se otepluje o poznání více a rychleji.
Podzemní voda už není spolehlivým zdrojem
Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) letos upozornil na to, že Česko se kvůli změnám klimatu nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody. Uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností kolem roku 2030, zatímco dříve se takový růst teploty čekal v roce 2040.
V České republice v současnosti asi padesát procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Nekula řekl, že z dostupného objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje kvůli klimatické změně například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek.
Sucho a nedostatek vody ilustruje například Píšť na Ostravsku, kde před pěti lety téměř vyschnul obecní vrt. Občané tam tehdy mohli používat pračku nebo splachovat jen díky cisternám. Obec zaznamenává úbytek hladiny v hlubinném vrtu od roku 2013 a pomohlo jí až nouzové napojení přes suchovod, respektive následné připojení na vodovodní síť.
„Situace je dnes zajištěná, máme vody dostatek. Bereme opravdu jenom tolik, co je vrt schopen dát, a zbytek se dobere od oblastního vodovodu,“ přiblížil starosta Píště Daniel Fichna.
Stát od roku 2014 podpořil výstavbu 335 kilometrů vodovodní sítě, stabilnější přístup k vláze tak získalo téměř čtvrt milionu lidí.
