ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.

„O tom jsem dnes rozhodl, netradičně jsem do toho zasáhl. Nepovažuji za vhodné, aby tam moje podobizna byla. Nechci, aby moje hlava hyzdila naše bankovky, které jsou skvělé,“ uvedl ve čtvrtek Michl. Vznik návrhu se svojí podobiznou vysvětlil tak, že návrhy nechává na odbornících.

Podle původního plánu měl být na bankovce vedle velkého portrétu Tomáše Garrigua Masaryka první československý prezident schovaný ještě v holografické mikrografice. Spolu s ním měl být v hologramu Michlův mikroportrét.

„Je to symbolický most mezi minulostí a současností. Na počátek historie samostatné centrální banky poukazuje vyobrazení T. G. Masaryka, který jmenoval prvního guvernéra a následně členy bankovní rady NBČ. Současnost reprezentuje nynější nejvyšší představitel ČNB, guvernér Aleš Michl,“ sdělil iRozhlasu ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas.

Kritika

„Mimo monarchie se tohle nedělá,“ uvedl například pro server Seznam Zprávy k vyobrazení Michla jako žijícího představitele státu bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. „Jaká je, proboha, historická paralela mezi Masarykem a Michlem? Co mají tyto dvě osoby společného kromě ‚M‘ v začátku jména? To se fakt v bankovní radě nenašel nikdo, kdo by se téhle papalášské nehoráznosti vzepřel?“ dotázal se na síti X bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Bankovka, která bude platná i v běžném obchodním styku, ponese jako první české platidlo holografický přítisk, uvedla ČNB ve středu v tiskové zprávě. Lidé si bankovku budou moct pořídit v příštím roce, přesný termín vydání zatím centrální banka nestanovila.

Přítisk na připravované pětitisícikoruně bude na lícní straně bankovky pod vyznačením nominální hodnoty. Jeho součástí bude speciální logo ke 100. výročí vzniku NBČ, jehož autorem je akademický malíř a autor písma na českých bankovkách Jan Solpera.

Podrobnosti k vydání bankovky, jako přesný termín a objem emise, zveřejní ČNB později. Předběžně vydání pětitisícikoruny plánuje na přelom března a dubna, na kdy připadá výročí ustavující valné hromady NBČ a prvního jednání bankovní rady.

Bankovka bude v prodeji na pokladnách ČNB v Praze, Hradci Králové, Brně a v Ostravě, kde ji budou moci zájemci vyměnit za jiné bankovky a mince v hodnotě pět tisíc korun. Prodej předchozích speciálních bankovek s přítiskem provázel velký zájem veřejnosti, před pobočkami ČNB se tvořily dlouhé fronty.

ČNB v posledních letech vydala dvě bankovky se speciálním přítiskem. V roce 2019 to byla stokoruna ke stému výročí vzniku československé koruny, v roce 2023 tisícikoruna ke třicátému výročí vzniku ČNB a samostatné české měny. I tyto bankovky lze využívat v běžném obchodním styku, specializované numismatické obchody je ale zpravidla prodávají za vyšší než nominální cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...