Tisíce Čechů čekaly od časného středečního rána ve frontě před pobočkami České národní banky (ČNB), aby získaly speciální tisícikorunu s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny a vzniku české koruny. Kromě Prahy se tvořily dlouhé fronty rovněž v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem či Hradci Králové. Banka postupně fronty uzavírala, protože ty, kdo přišli pozdě, by již neodbavila. Ujistila však, že výroční bankovky budou k dispozici i ve čtvrtek. Každý zájemce může koupit nanejvýš pět bankovek. Centrální banka jich vydala 200 tisíc. Lidé už mezitím na internetu tyto bankovky nabízeli za několikanásobně vyšší ceny.
O pamětní tisícikorunu je velký zájem. V mrazech se čekalo v dlouhých frontách
Pražská pobočka otevřela v půl osmé a už v tu dobu se před ní táhla zhruba kilometrová fronta ulicemi Na Příkopě, Panská, Jindřišská a Senovážná téměř až zpět ke vstupu do banky. Někteří lidé ve frontě uváděli, že čekali přes noc navzdory silnému mrazu.
Ani ne hodinu po otevření banky už ale ČNB oznámila, že fronty před svým pražským ústředím a také před hradeckou pobočkou pro tento den z kapacitních důvodů uzavřela. „Nebylo by možné obsloužit všechny zájemce,“ zdůvodnil uzavření front ředitel odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB Jan Mayer.
U ostravské pobočky ČNB se fronta půl hodiny po otevření táhla kolem celého bloku budov až zpět ke vchodu do banky. Měřila přes 400 metrů a čekalo v ní přes tisíc lidí. Rovněž fronta v Brně byla stovky metrů dlouhá. Vedla od pobočky banky v Rooseveltově ulici, klikatila se okolními ulicemi do Jánské, kde se u kolejí obracela zpět. Nejvíce lidí tak stálo ráno v Jánské, a to „obousměrně“. Podobně jako v Praze i v moravské metropoli přišli první lidé čekat na pamětní bankovky již v úterý večer. Po jedenácté hodině dopoledne ČNB frontu v Brně pro tento den z kapacitních důvodů také zavřela.
Speciální tisícikorunu půjde běžně využívat v obchodech. „Jedná se vlastně o normální bankovku. Na její lícní straně je přítisk, který je tvořen jednak doprovodným logem, vpravo od loga je potom přitištěn tisícikorunový kolek,“ shrnul rozdíl od běžných bankovek vrchní expert peněžního oběhu ČNB Jaroslav Moravec.
UDÁLOSTI: Osmihodinové fronty a tisíce lidí před pobočkami České národní banky (zdroj: ČT24)
Logo na výročních tisícikorunách upomíná na třicet let existence centrální banky, kolek zase vychází z originální rytiny tisícikorunového kolku z doby měnové odluky, která se dochovala v technickém archivu Státní tiskárny cenin. Kolky se v roce 1993 označovaly původní československé bankovky využívané do doby, než byla vytištěna nová česká platidla.
Centrální banka bankovku vydala s cílem připomenout širší veřejnosti třicáté výročí měnové odluky. Navázala na stokorunovou bankovku s přetiskem z roku 1919 vydanou u příležitostí stého výročí vzniku československé měny. „U veřejnosti to byl velmi vítaný předmět, tak jsme se to rozhodli zopakovat,“ řekl Jan Mayer.
Pamětní tisícikoruna k 30. výročí rozdělení československé měny
Zájem veřejnosti i sběratelů
„Primárně to je určeno pro širší veřejnost, ale víme, že je i zájem jak z oblasti sběratelů, tak z oblasti různých překupníků,“ doplnil Mayer. Růst hodnoty speciální bankovky v čase ale neočekává. „S ohledem na emisní náklad 200 tisíc kusů si to úplně nemyslíme,“ podotkl.
Už dopoledne se však na internetu objevily nabídky výroční tisícikoruny až za pětinásobek ceny. Kolem jedenácté hodiny nabízeli překupníci tuto speciální bankovku nejméně za zhruba dva tisíce korun, několik nabídek bylo za ceny přes tři tisíce korun a nejdražší za čtyři tisíce až pět tisíc korun za kus.
Ze zkušeností s emisí speciální stokoruny Mayer vyvozuje, že největší zájem o vydanou tisícikorunu bude od středy do pátku. „Začátkem příštího týdne předpokládáme dorozebrání posledních kusů,“ řekl.
Centrální banka připomíná výročí měnové odluky také výstavou Rozděleno!, která se ve středu veřejnosti otevírá v Návštěvnickém centru ČNB a která ukazuje vznik a podobu české měny. V letošním roce také plánuje pořádání konferencí pro odborníky i pro veřejnost zaměřených na vývoj českého bankovnictví nebo na dopady finanční krize v roce 2009 na tuzemský bankovní sektor.