Rusové na straně Ukrajiny bojují na východní frontě. Věří, že v jejich vlasti vypukne občanská válka

Nahrávám video

Na východní frontě v současné chvíli plní bojové úkoly legie nazvaná Svoboda Rusku. Po boku Ukrajinců v ní Rusové válčí proti režimu vládnoucímu jejich vlasti. Zpravodaj České televize Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč hovořili se dvěma z nich. „S Ukrajinci bojujeme bok po boku. Máme společný cíl – bojujeme se zlem,“ říká člen legie Alexej. Podporu prý mají i mezi běžnými Rusy, i když omezenou. Muži také věří, že v důsledku invaze v Rusku vypukne občanská válka.

Až do loňského roku měl sovětský památník Oblouk přátelství symbolizovat těsné vazby Ruska a Ukrajiny. Po invazi ale v tezi kremelské propagandy i ve vzájemných vztazích vznikla hluboká trhlina. Možná se už nezacelí, jak přiznávají dva Rusové, kteří bojují v řadách ukrajinské armády.

„My s chlapci, s Ukrajinci, bojujeme bok po boku. Cítím, že ke mě mají pozitivní vztah. Máme společný cíl — bojujeme se zlem,“ říká Alexej, voják legie Svoboda Rusku. Alexej před válkou pracoval na stavbě u Kyjeva, až válečné zločiny příslušníků jeho vlastního národa v Buče a Irpini ho přiměly chopit se zbraně.

Vojáka s přezdívkou Cézar k odboji dle jeho slov přiměl žalostný stav ruské společnosti, z kterého viní prezidenta Vladimira Putina. „Lidé tam žijí bez záchodů, žijí v chatách bez elektřiny i plynu. Bez plynu, který se ale vyváží za hranice,“ uvedl.

Člen legie: Pokud přežiji válku, půjdu do Ruska svrhnout režim

Jednotka má ve znaku ruskou vlajku, ale bez červené barvy, která podle kritiků Putina symbolizuje absolutní moc. Podle zpravodaje České televize na Ukrajině Andrease Papadopulose má legie vyšší stovky členů. Po začátku války se do ní přidali dobrovolníci, zajatí vojáci či militantní odpůrci Kremlu.

„Bojují tam ti, kteří měli třeba rodiny na Ukrajině… To, co provedla ruská armáda třeba v Buče nebo Irpini, masakry kolem Kyjeva je přesvědčily o tom, že by se měli přidat na tuto stranu a bojovat proti společnému nepříteli. Jsou tam také militantní členové ruské opozice, kteří došli k názoru, že režim v Rusku se demokraticky nezmění. (…) Z velké části jednotku tvoří zajatí ruští vojáci, kteří už jednou byli v ukrajinském zajetí a nakonec se po velkých prověrkách ze strany tajné služby rozhodli bojovat za Ukrajinu,“ upřesnil Papadopulos.

Nahrávám video

Legie v současné chvíli plní bojové úkoly na východní frontě. V jednotce se hovoří výhradně rusky, i když velitelé jsou Ukrajinci. Její vojáci tvrdí, že mají podporu i mezi běžnými Rusy — byť zatím velmi omezenou. Věří, že v důsledku rozpoutání konfliktu vypukne v Rusku další občanská válka. 

„Před sto lety se do občanské války zapojilo jedno procento populace. Pokud by teď povstal proti Putinovi jeden a půl milionu lidí, jeho režim by zkolaboval,“ myslí si Cézar. „Pokud přežiji válku za osvobození Ukrajiny, tak tady nezůstanu. Ozbrojený půjdu do Ruska s cílem svrhnout současný diktátorský režim,“ dodal.

Členové legie přiznávají, že pokud by se dostali v Rusku k moci, nemuseli by nutně ihned nastolit demokracii. Zcela jistě by ale usilovali o zacelení ran, které Ukrajině jejich národ způsobil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 5 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 10 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled