Kosti českých legionářů leží v Samaře na skládce. Rusko o hroby nepečuje tak, jak se zavázalo

Nahrávám video

V Rusku chátrají některé hroby československých legionářů. V Samaře se jejich ostatky ocitly dokonce na skládce. České úřady i historici si dlouhodobě stěžují na přístup ruské vlády a samospráv k naplňování dohody o péči o válečné hroby. Po stopách památky legionářů se pro Reportéry ČT vydal redaktor Tomáš Vlach, který se tématu dlouhodobě věnuje.

V Samaře v evropském Rusku legionáři v létě 1918 vedli se svými protivníky bolševiky nejtvrdší boje. Dnes je na místě skládka. Před několika lety na ni nákladní auta převezla starý hřbitov, kde spočívaly i ostatky československých vojáků.

Pohřebiště muselo ustoupit nákupnímu centru poblíž samarského nádraží. U něj už sedmým rokem stojí prázdný podstavec. Česko se po celou dobu snaží dosáhnout toho, aby na něj místní úřady dovolily umístit památník, který leží připravený ve skladu.

Podstavec pro pomník československým legionářům v Samaře
Zdroj: ČT24

„Nikdo ruskou stranu netlačí do toho, aby věnovala do našich pomníků miliony. Na našem ministerstvu obrany jsou na to vyčleněny peníze. Jde jenom o to, udělat vstřícný krok a dovolit, aby naše ministerstvo mohlo nechat postavit ten pomník. Tohle je v podstatě to, co bohužel v dnešní době chybí, a spíše se hledají sporná místa a hledá se, jak nevyjít vstříc a jak to neudělat,“ komentuje spor historička Dagmar Martinková.

Štáb ČT se pokoušel získat vyjádření samarské radnice i vedení oblasti. I přes urgování se však nikdo neozval. „V Samaře má levice velmi silnou pozici. A protože naši legionáři byli velmi úspěšní, minimálně v prvopočátku v boji proti bolševikům, tak je to dodnes jakési trauma,“ vysvětluje specifikum města badatel Radim Chrást.

Podobná situace panuje i v nedalekém Novokujbyševsku. I tam je podstavec u železniční stanice Lipjagi a marně se čeká na povolení k instalaci pomníku.

Podstavec pro pomník československým legionářům v Novokujbyševsku
Zdroj: ČT24

Vladivostok

O něco lepší je situace na samém východě Ruska v pacifickém přístavu Vladivostok, odkud legionáři po anabázi odjížděli do vlasti. Tamní hřbitov prošel rekonstrukcí v roce 2005. Česko s Ruskem se však pohádaly o to, že práce, které si česká strana zaplatila, odvedli místní řemeslníci přinejmenším lajdácky.

„Zrekonstruovaný hřbitov ve Vladivostoku byl slavnostně odhalený již v roce 2006, nicméně česká strana vyjádřila svoji nespokojenost na několika následných zasedáních komise pro péči o válečné hroby. A ruská strana v reakci na tyto stížnosti přislíbila svoji finanční účast na následné rekonstrukci,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.

„Dřív tu bylo všechno zarostlé a opuštěné. Ale vaše vláda, váš lid jsou chlapíci, obnovili spravedlnost. Historie je historie a není třeba ji přepisovat,“ myslí si obyvatel Vladivostoku a potomek legionáře Boris Trizna, který reportéra Vlacha po hřbitově provázel. Dodává, že hroby Francouzů, Američanů a Britů, kteří ve městě před sto lety také byli v souvislosti s nasazením v ruské občanské válce, vypadají hůř.

Vladivostocký hřbitov neprošel opravou poprvé; v březnu 1970 ho totiž navštívil tehdejší československý prezident a někdejší legionář Ludvík Svoboda. Cestou na návštěvu Japonska tam strávil celý den. „Podle legendy tam prý pochoval kamaráda,“ vysvětluje historik Petr Alexandrov.

V oficiálním programu ale jakékoliv podrobnosti chybí a Vlachovi se nepovedlo nalézt ani žádné fotografie nebo záznamy přímo ze hřbitova. V normalizační době nebyla vzpomínka na vojáky bojující proti bolševikům vhodná.

Koněv

Spory o pomníky se poslední dobou vyostřují. Před rokem ruská strana najednou odvolala společné zasedání komise, která se o ně má starat. Byla to reakce na pražskou kauzu Ivan Koněv, kdy radnice v Praze 6 pověsila na pomník maršála tabulky vysvětlující jeho roli při maďarském povstání a při invazi do Československa v roce 1968.

Záležitost vyvolala protesty a další bouřlivé reakce. V září nakonec zastupitelé rozhodli, že Koněv půjde pryč a nahradí ho nový památník osvobození metropole za druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 21 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled