Kosti českých legionářů leží v Samaře na skládce. Rusko o hroby nepečuje tak, jak se zavázalo

Nahrávám video

V Rusku chátrají některé hroby československých legionářů. V Samaře se jejich ostatky ocitly dokonce na skládce. České úřady i historici si dlouhodobě stěžují na přístup ruské vlády a samospráv k naplňování dohody o péči o válečné hroby. Po stopách památky legionářů se pro Reportéry ČT vydal redaktor Tomáš Vlach, který se tématu dlouhodobě věnuje.

V Samaře v evropském Rusku legionáři v létě 1918 vedli se svými protivníky bolševiky nejtvrdší boje. Dnes je na místě skládka. Před několika lety na ni nákladní auta převezla starý hřbitov, kde spočívaly i ostatky československých vojáků.

Pohřebiště muselo ustoupit nákupnímu centru poblíž samarského nádraží. U něj už sedmým rokem stojí prázdný podstavec. Česko se po celou dobu snaží dosáhnout toho, aby na něj místní úřady dovolily umístit památník, který leží připravený ve skladu.

Podstavec pro pomník československým legionářům v Samaře
Zdroj: ČT24

„Nikdo ruskou stranu netlačí do toho, aby věnovala do našich pomníků miliony. Na našem ministerstvu obrany jsou na to vyčleněny peníze. Jde jenom o to, udělat vstřícný krok a dovolit, aby naše ministerstvo mohlo nechat postavit ten pomník. Tohle je v podstatě to, co bohužel v dnešní době chybí, a spíše se hledají sporná místa a hledá se, jak nevyjít vstříc a jak to neudělat,“ komentuje spor historička Dagmar Martinková.

Štáb ČT se pokoušel získat vyjádření samarské radnice i vedení oblasti. I přes urgování se však nikdo neozval. „V Samaře má levice velmi silnou pozici. A protože naši legionáři byli velmi úspěšní, minimálně v prvopočátku v boji proti bolševikům, tak je to dodnes jakési trauma,“ vysvětluje specifikum města badatel Radim Chrást.

Podobná situace panuje i v nedalekém Novokujbyševsku. I tam je podstavec u železniční stanice Lipjagi a marně se čeká na povolení k instalaci pomníku.

Podstavec pro pomník československým legionářům v Novokujbyševsku
Zdroj: ČT24

Vladivostok

O něco lepší je situace na samém východě Ruska v pacifickém přístavu Vladivostok, odkud legionáři po anabázi odjížděli do vlasti. Tamní hřbitov prošel rekonstrukcí v roce 2005. Česko s Ruskem se však pohádaly o to, že práce, které si česká strana zaplatila, odvedli místní řemeslníci přinejmenším lajdácky.

„Zrekonstruovaný hřbitov ve Vladivostoku byl slavnostně odhalený již v roce 2006, nicméně česká strana vyjádřila svoji nespokojenost na několika následných zasedáních komise pro péči o válečné hroby. A ruská strana v reakci na tyto stížnosti přislíbila svoji finanční účast na následné rekonstrukci,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.

„Dřív tu bylo všechno zarostlé a opuštěné. Ale vaše vláda, váš lid jsou chlapíci, obnovili spravedlnost. Historie je historie a není třeba ji přepisovat,“ myslí si obyvatel Vladivostoku a potomek legionáře Boris Trizna, který reportéra Vlacha po hřbitově provázel. Dodává, že hroby Francouzů, Američanů a Britů, kteří ve městě před sto lety také byli v souvislosti s nasazením v ruské občanské válce, vypadají hůř.

Vladivostocký hřbitov neprošel opravou poprvé; v březnu 1970 ho totiž navštívil tehdejší československý prezident a někdejší legionář Ludvík Svoboda. Cestou na návštěvu Japonska tam strávil celý den. „Podle legendy tam prý pochoval kamaráda,“ vysvětluje historik Petr Alexandrov.

V oficiálním programu ale jakékoliv podrobnosti chybí a Vlachovi se nepovedlo nalézt ani žádné fotografie nebo záznamy přímo ze hřbitova. V normalizační době nebyla vzpomínka na vojáky bojující proti bolševikům vhodná.

Koněv

Spory o pomníky se poslední dobou vyostřují. Před rokem ruská strana najednou odvolala společné zasedání komise, která se o ně má starat. Byla to reakce na pražskou kauzu Ivan Koněv, kdy radnice v Praze 6 pověsila na pomník maršála tabulky vysvětlující jeho roli při maďarském povstání a při invazi do Československa v roce 1968.

Záležitost vyvolala protesty a další bouřlivé reakce. V září nakonec zastupitelé rozhodli, že Koněv půjde pryč a nahradí ho nový památník osvobození metropole za druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 1 hhodinou

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 13 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 15 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 16 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.