Kosti českých legionářů leží v Samaře na skládce. Rusko o hroby nepečuje tak, jak se zavázalo

12 minut
Reportéři ČT: Ztraceni v daleké zemi
Zdroj: ČT24

V Rusku chátrají některé hroby československých legionářů. V Samaře se jejich ostatky ocitly dokonce na skládce. České úřady i historici si dlouhodobě stěžují na přístup ruské vlády a samospráv k naplňování dohody o péči o válečné hroby. Po stopách památky legionářů se pro Reportéry ČT vydal redaktor Tomáš Vlach, který se tématu dlouhodobě věnuje.

V Samaře v evropském Rusku legionáři v létě 1918 vedli se svými protivníky bolševiky nejtvrdší boje. Dnes je na místě skládka. Před několika lety na ni nákladní auta převezla starý hřbitov, kde spočívaly i ostatky československých vojáků.

Pohřebiště muselo ustoupit nákupnímu centru poblíž samarského nádraží. U něj už sedmým rokem stojí prázdný podstavec. Česko se po celou dobu snaží dosáhnout toho, aby na něj místní úřady dovolily umístit památník, který leží připravený ve skladu.

Podstavec pro pomník československým legionářům v Samaře
Zdroj: ČT24

„Nikdo ruskou stranu netlačí do toho, aby věnovala do našich pomníků miliony. Na našem ministerstvu obrany jsou na to vyčleněny peníze. Jde jenom o to, udělat vstřícný krok a dovolit, aby naše ministerstvo mohlo nechat postavit ten pomník. Tohle je v podstatě to, co bohužel v dnešní době chybí, a spíše se hledají sporná místa a hledá se, jak nevyjít vstříc a jak to neudělat,“ komentuje spor historička Dagmar Martinková.

Štáb ČT se pokoušel získat vyjádření samarské radnice i vedení oblasti. I přes urgování se však nikdo neozval. „V Samaře má levice velmi silnou pozici. A protože naši legionáři byli velmi úspěšní, minimálně v prvopočátku v boji proti bolševikům, tak je to dodnes jakési trauma,“ vysvětluje specifikum města badatel Radim Chrást.

Podobná situace panuje i v nedalekém Novokujbyševsku. I tam je podstavec u železniční stanice Lipjagi a marně se čeká na povolení k instalaci pomníku.

Podstavec pro pomník československým legionářům v Novokujbyševsku
Zdroj: ČT24

Vladivostok

O něco lepší je situace na samém východě Ruska v pacifickém přístavu Vladivostok, odkud legionáři po anabázi odjížděli do vlasti. Tamní hřbitov prošel rekonstrukcí v roce 2005. Česko s Ruskem se však pohádaly o to, že práce, které si česká strana zaplatila, odvedli místní řemeslníci přinejmenším lajdácky.

„Zrekonstruovaný hřbitov ve Vladivostoku byl slavnostně odhalený již v roce 2006, nicméně česká strana vyjádřila svoji nespokojenost na několika následných zasedáních komise pro péči o válečné hroby. A ruská strana v reakci na tyto stížnosti přislíbila svoji finanční účast na následné rekonstrukci,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.

„Dřív tu bylo všechno zarostlé a opuštěné. Ale vaše vláda, váš lid jsou chlapíci, obnovili spravedlnost. Historie je historie a není třeba ji přepisovat,“ myslí si obyvatel Vladivostoku a potomek legionáře Boris Trizna, který reportéra Vlacha po hřbitově provázel. Dodává, že hroby Francouzů, Američanů a Britů, kteří ve městě před sto lety také byli v souvislosti s nasazením v ruské občanské válce, vypadají hůř.

Vladivostocký hřbitov neprošel opravou poprvé; v březnu 1970 ho totiž navštívil tehdejší československý prezident a někdejší legionář Ludvík Svoboda. Cestou na návštěvu Japonska tam strávil celý den. „Podle legendy tam prý pochoval kamaráda,“ vysvětluje historik Petr Alexandrov.

V oficiálním programu ale jakékoliv podrobnosti chybí a Vlachovi se nepovedlo nalézt ani žádné fotografie nebo záznamy přímo ze hřbitova. V normalizační době nebyla vzpomínka na vojáky bojující proti bolševikům vhodná.

Koněv

Spory o pomníky se poslední dobou vyostřují. Před rokem ruská strana najednou odvolala společné zasedání komise, která se o ně má starat. Byla to reakce na pražskou kauzu Ivan Koněv, kdy radnice v Praze 6 pověsila na pomník maršála tabulky vysvětlující jeho roli při maďarském povstání a při invazi do Československa v roce 1968.

Záležitost vyvolala protesty a další bouřlivé reakce. V září nakonec zastupitelé rozhodli, že Koněv půjde pryč a nahradí ho nový památník osvobození metropole za druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem o dotace a výhodné úvěry na renovace domů roste

Stále více domácností žádá o podporu z programu Oprav dům po babičce nebo o zvýhodněné úvěry. Finanční prostředky nejčastěji využívají na zateplení domů nebo modernizaci topení. Zvýhodněný úvěr už využily téměř dva tisíce domácností. V průměru si půjčují 1,5 milionu korun se splatností devatenáct a půl roku. Zájem o samotné dotace je ještě vyšší. Žadatelé mohou zdarma využít odborné poradenství na 1400 kontaktních místech stavebních spořitelen. Největší zájem o informace i dotace mají lidé z Jihočeského kraje.
před 1 hhodinou

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 3 hhodinami

Armáda stahuje až patnáct set balistických vest. Jdou prostřelit

Armáda stahuje balistické vesty z roku 2020, protože při pravidelných zkouškách odolnosti vesta nevydržela a byla prostřelena, píše Právo. Stažení do výstrojních skladů nařídil šéf armádní výstrojní služby Robert Bielený, týkat se to může až 1500 kusů. Vesty přitom měly mít životnost deset let, napsalo Právo. Armáda se ohradila, životnost balistických vest je podle ní standardně pět let, a vesty tak byly na jejím konci. Životnost se může prodloužit, pokud vesta obstojí v certifikovaných zkouškách před vyřazením, dodala armáda.
10:01Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Muž dostal za poplašnou zprávu o ozbrojenci v Praze osm měsíců vězení

Muž, který si vymyslel nepravdivou informaci o pohybu ozbrojeného muže v centru Prahy, odešel od soudu s osmi měsíci vězení. Vyplývá to z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který má ČT k dispozici. Oznámení o střelci v centru Prahy loni 19. prosince prověřovaly desítky policistů. Propátraly budovu právnické fakulty, přilehlé budovy dalších vysokých škol a Dvořákovo nábřeží. Muž se pak při výslechu přiznal, že si vše vymyslel. Hrozily mu až tři roky vězení. Rozsudek zatím není pravomocný, muž se proti němu odvolal.
před 8 hhodinami

Policie odložila případ příspěvku o blokádě Leningradu falešně připisovanému Němcové

Kriminalisté odložili případ falešného příspěvku o blokádě Leningradu, který byl křivě připisovaný senátorce Miroslavě Němcové (ODS). České televizi to potvrdila mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Smyšlený příspěvek ze sociální sítě X se šířil na začátku února letošního roku. V reakci na něj se stala senátorka terčem výhrůžek, mimo jiné od bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva.
před 9 hhodinami

Koordinátorem k bitcoinové kauze je bývalý ústavní soudce Uhlíř

Advokát a bývalý ústavní soudce David Uhlíř se stal koordinátorem k bitcoinové kauze. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) to řekla po schůzce se zástupci koaličních stran a opozičních Pirátů. Na ni zvala zástupce všech sněmovních stran, ANO a SPD odmítly. Uhlíř bude působit jako externí poradce ministerstva. Nejprve se chce seznámit s časovou osou kauzy a věnovat se zadání auditu k postupům ministerstva.
11:01Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
12:00Aktualizovánopřed 10 hhodinami

V prestižních grantech se Česku nedaří, do Prahy putuje jediný

Jen jediný ERC Advanced Grant se letos podařilo získat Česku. Srovnatelně velká Belgie jich má sedmnáct, Rakousko dvanáct, Dánsko osm. Českým vědcům se nedaří soutěž o tyto finance dlouhodobě.
před 14 hhodinami
Načítání...