Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
Kožené části oblečení příliš často nepřežívají, alespoň ve srovnání s železem, bronzem nebo jinými kovy. Ale občas se najdou, hlavně v prostředí, kde je jen málo kyslíku. Což v bažinách a vlhké půdě dotyčné části Anglie opravdu je.
Takže vědci našli jižně od Hadriánova valu a v pevnosti Magna „pořádný botník“. Pro archeology je to poklad, který jim prozrazuje spoustu informací o tom, jak chodili civilisté i vojáci v době Římské říše. A to včetně těch obřích.
Magna znamená latinsky „velká“. A velké byly i boty, které se tam našly. Pozoruhodné bylo pro vědce už jen to, že dokázali určit jejich velikost – to se nepovede kvůli poškození u 99 procent nalezeného obutí. Průměrná velikost obuvi nalezené v této oblasti se pohybuje kolem britské velikosti 7 až 8, což by byla naše 40–40,5. To je o něco méně, než je dnešní průměr: v Česku máme 42–43.
Jenže v Magně se našla bota mnohem větší: britská velikost 14, tedy 48, což je i na dnešek, kdy jsou lidé vyšší než v minulosti, poměrně mimořádné. Zajímavé je, že to není jediná „obří“ obuv z Magny, archeologové tam totiž nacházejí větší boty častěji. Na začátku tohoto roku bylo vykopáno dvaatřicet bot, z nichž osm bylo nejméně třicet centimetrů dlouhých, což odpovídá britské velikosti 13 až 14. Ale proč právě tam?
Emma Frameová, vedoucí archeoložka vykopávek v Magně, navrhuje: „Musíme předpokládat, že to souvisí s tím, že lidé, kteří zde žili, měli větší nohy a byli tedy také potenciálně vyšší. Ale nevíme to.“ Tato úvaha by naznačovala, že v Magně mohli být někteří vojáci vybíráni právě pro svou výšku – podobně jako si vysoké muže vybíraly například gardové jednotky v novověké Evropě. Jenže pro to archeologové nemají důkazy, protože pohřebiště v této oblasti zatím nemají moc prozkoumaná.
Archeologie nemůže zavrhnout ani další možnosti
Jenže to není jediná možnost, jakou vědci zvažují. Co když to nebyly obyčejné boty? Nemohlo se jednat o nějakou specializovanou obuv, do níž se například dávalo více vrstev ponožek či onucí, nebo mohly dokonce sloužit jako nějaká forma sněžnic či bot do bláta se stejnou funkcí?
Tomu by nasvědčoval jeden dochovaný dopis z této oblasti. Jeho autor v něm děkoval za doručení teplého prádla a onucí na nohy, které zřejmě sloužily k ohřátí během chladných nocí, jež zde byly během zim časté. Ty mohly trápit především vojáky, kteří nebyli na chlad zvyklí – existují například důkazy o tom, že přímo v Magně sloužili lukostřelci ze Sýrie.
A ani to není poslední možnost. Historici totiž vědí, že se v Římě používaly také obvazy. Což u vojáků bylo pravděpodobnější než u jiných lidí – a pokud měl někdo silně zavázané nohy, nutně potřeboval větší boty, aby se mu bandáž do nich vešla. Podobnou roli by mohly mít také u někoho se silnými otoky na dolních končetinách, což je opět u legionářů pravděpodobnější.
Archeologové zatím víc nevědí, ale to je podstata jejich práce: začínají s minimem důkazů, ale postupně se dostávají od prostého objevu k jeho popisu, interpretaci a také vysvětlení. V tomto případě budou hledat další důkazy jak v tomto místě, zejména ty kosterní, ale také musí procházet objevy z jiných míst spojených s legiemi, kde mohly mít podobné boty stejnou roli.
