Starověké boty se do současnosti dochovají jen výjimečně. Tentokrát měli ale němečtí archeologové štěstí, protože našli nejen obvyklé kovové části, ale dokonce i významnou část kožené podrážky.
Římské legie dobyly většinu tehdy známého světa zejména díky tomu, jak rychle dokázaly překonávat vzdálenosti. Bitvy a války vyhrávaly díky tomu, že měly na jednom místě víc vojáků než nepřítel. A k tomu potřebovaly nejen dokonalé cesty, jež tvořily páteř impéria, ale také boty pro vojáky – v této metafoře totiž představují nohy, na nichž tato starověká říše stála.
Bavorští archeologové teď zbytky římských vojenských sandálů objevili. Jsou staré asi dva tisíce let, našly se v Horním Bavorsku u obce Oberstimm a na první pohled nález nijak nepřipomínal obuv. Teprve analýza pomocí rentgenu odhalila povahu nálezu: ve skutečnosti se jedná o pozoruhodně dobře zachovalé sandály římského vojáka, jimž se říkalo caligae. Byly tak dobře zachované, že se v nich našly nejen hřeby připomínající špunty na kopačkách moderních fotbalistů, jež se z těchto sandálů najdou nejčastěji, ale dokonce i významná část podrážky.
„Takové caligae nosili v době Římské říše především římští vojáci,“ uvedla Amira Adailehová, která pracuje jako konzultantka Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. Nález podle ní ukazuje, kolik z životního stylu a oblečení, které s sebou Římané do Bavorska přinesli, převzali i místní obyvatelé. Mezi další nálezy na lokalitě patřila římská keramika, potravinový odpad a spousta nástrojů.
Boty podle archeologů patřily dospělé osobě. Výše popsané hřeby měly podobnou úlohu jako u moderní sportovní obuvi: dodávaly botě stabilitu a pevnou oporu při chůzi po nerovném terénu.
Císařovy nové boty
Některým čtenářům může znít výraz „caligae“ povědomě. Právě podle tohoto slova totiž vznikla přezdívka pro známého římského císaře Gaia Caesara Augusta Germanica, lépe známého jako Caligula. Ten ještě jako malý chlapec doprovázel svého otce, úspěšného vojevůdce Germanica, na jeho výpravách do Germanie. Rád nosil na nohách kopie takových vojenských bot – jeho přezdívka tedy znamená v překladu „Botička“ nebo „Sandálek“.
Císařem se stal na jaře roku 37, po smrti svého příbuzného, císaře Tiberia – hlavně díky popularitě jeho otce Germanica. Krátce poté, co se chopil moci, prodělal vážnou nemoc, možná to byla encefalitida. Ta zřejmě změnila jeho chování, takže začal mít násilnické tendence a projevoval čím dál větší sklony k „orientálnímu stylu vlády“, dokonce zřejmě uvažoval o přesunu hlavního města říše do Alexandrie. Podle historika Suetonia se proslavil i tím, že měl svému koni Incitatovi postavit stáj z mramoru a dokonce z něj měl chtít udělat konzula.
Zemřel 24. ledna roku 41 poté, co se proti němu spikla jeho vlastní pretoriánská garda. Caligula tak zemřel jen několik desítek let předtím, než v Bavorsku někdo vyrobil výše popsaný sandál.
