Ochota přijmout uprchlíky z Ukrajiny je v Česku vysoká, ukazuje průzkum

Drtivá většina lidí v Česku je ochotna přijmout uprchlíky před válkou na Ukrajině, vyplývá z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK. Proti jsou jen tři procenta respondentů. O tom, že ruská invaze uprchlickou vlnu vyvolá, je rovněž výrazná většina dotázaných přesvědčena.

Že konflikt na Ukrajině způsobí migrační vlnu, je pevně přesvědčena rovná polovina z reprezentativního vzorku 808 lidí, na který se výzkumníci obrátili. Že uprchlíci spíše dorazí, se domnívá dalších 39 procent respondentů, v součtu tedy očekává migrační vlnu 89 procent oslovených lidí, zatímco devět procent si nemyslí, že by se lidé dali kvůli ruské invazi ve velkém do pohybu (zbylá dvě procenta oslovených nevěděla).

Podle průzkumu očekávají migrační vlnu více mladší lidé ve věku do 44 let a ti vzdělanější.

Co zapříčiní konflikt na Ukrajině?
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z možných důsledků očekávají lidé v Česku migrační vlnu, pravděpodobné jsou však podle nich i další důsledky. Především se obávají, že Rusko omezí dodávky plynu. To se stane podle 83 procent respondentů, přičemž 32 procent to očekává určitě. Čtyři procenta dotázaných jsou pevně přesvědčena, že se to nestane, spíše se to nestane podle 11 procent. K vyhlášení nejtvrdších ekonomických sankcí vůči Rusku dojde podle 74 procent dotázaných, z nich 37 procent je o tom pevně přesvěčeno, zatímco tři procenta respondentů tvrdé sankce vůbec nepředpokládá. Podle 73 procent dotázaných se Rusko zároveň dostane do mezinárodní izolace.

O čem si naopak jen menšina oslovených (byť výrazná) myslí, že by bylo důsledkem ruského vpádu na Ukrajinu, je nárůst nezaměstnanosti v Česku. Nezaměstnaných by v důsledku dění na Ukrajině mohlo v ČR přibýt podle 21 procent, podle pěti procent dotázaných se tak jistě stane. Naopak 19 procent to jednoznačně vylučuje.

Velká ochota přijmout uprchlíky

Zatímco rozsáhlá migrační vlna z poloviny minulého desetiletí narazila v Česku u nemalé části společnosti na negativní reakce, uprchlíky z Ukrajiny jsou Češi vesměs připraveni přijmout. Že by mělo Česko pomoci každému, komu bude moci, jsou pevně přesvědčeny dvě třetiny oslovených (67 procent) a dalších 30 procent je pro to, aby se pomohlo alespoň části uprchlíků. Pouze tři procenta respondentů jsou jednoznačně proti přijímání uprchlíků z Ukrajiny.

Větší ochota přijmout uprchlíky v ČR je i v tomto případě mezi mladšími a vzdělanějšími lidmi, doplnila agentura.

Názor na přijímání uprchlíků z Ukrajiny do ČR
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z průzkumu vyplývá, že až na tři procenta – a další dvě, která jsou bez názoru – jsou lidé v Česku proti ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodně ji neschvaluje 89 procent lidí oslovených agenturou a dalších šest procent ji spíše neschvaluje. Rozhodně s ní souhlasí jedno procento dotázaných. 

Zároveň se ale většina z nich cítí v Česku bezpečně – 51 procent spíše ano a 22 rozhodně ano. Bezpečně se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině necítí 15 procent lidí, dalších 12 procent neví.

Průzkum provedla agentura STEM/MARK metodou CATI (asistovaného telefonického rozhovoru) na reprezentativním vzorku 808 lidí starších 18 let. Data výzkumníci sbírali v prvních dvou dnech invaze, tedy ve čtvrtek 24. února a v pátek 25. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 4 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 4 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 10 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 13 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 17 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
3. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled