Ochota přijmout uprchlíky z Ukrajiny je v Česku vysoká, ukazuje průzkum

Drtivá většina lidí v Česku je ochotna přijmout uprchlíky před válkou na Ukrajině, vyplývá z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK. Proti jsou jen tři procenta respondentů. O tom, že ruská invaze uprchlickou vlnu vyvolá, je rovněž výrazná většina dotázaných přesvědčena.

Že konflikt na Ukrajině způsobí migrační vlnu, je pevně přesvědčena rovná polovina z reprezentativního vzorku 808 lidí, na který se výzkumníci obrátili. Že uprchlíci spíše dorazí, se domnívá dalších 39 procent respondentů, v součtu tedy očekává migrační vlnu 89 procent oslovených lidí, zatímco devět procent si nemyslí, že by se lidé dali kvůli ruské invazi ve velkém do pohybu (zbylá dvě procenta oslovených nevěděla).

Podle průzkumu očekávají migrační vlnu více mladší lidé ve věku do 44 let a ti vzdělanější.

Co zapříčiní konflikt na Ukrajině?
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z možných důsledků očekávají lidé v Česku migrační vlnu, pravděpodobné jsou však podle nich i další důsledky. Především se obávají, že Rusko omezí dodávky plynu. To se stane podle 83 procent respondentů, přičemž 32 procent to očekává určitě. Čtyři procenta dotázaných jsou pevně přesvědčena, že se to nestane, spíše se to nestane podle 11 procent. K vyhlášení nejtvrdších ekonomických sankcí vůči Rusku dojde podle 74 procent dotázaných, z nich 37 procent je o tom pevně přesvěčeno, zatímco tři procenta respondentů tvrdé sankce vůbec nepředpokládá. Podle 73 procent dotázaných se Rusko zároveň dostane do mezinárodní izolace.

O čem si naopak jen menšina oslovených (byť výrazná) myslí, že by bylo důsledkem ruského vpádu na Ukrajinu, je nárůst nezaměstnanosti v Česku. Nezaměstnaných by v důsledku dění na Ukrajině mohlo v ČR přibýt podle 21 procent, podle pěti procent dotázaných se tak jistě stane. Naopak 19 procent to jednoznačně vylučuje.

Velká ochota přijmout uprchlíky

Zatímco rozsáhlá migrační vlna z poloviny minulého desetiletí narazila v Česku u nemalé části společnosti na negativní reakce, uprchlíky z Ukrajiny jsou Češi vesměs připraveni přijmout. Že by mělo Česko pomoci každému, komu bude moci, jsou pevně přesvědčeny dvě třetiny oslovených (67 procent) a dalších 30 procent je pro to, aby se pomohlo alespoň části uprchlíků. Pouze tři procenta respondentů jsou jednoznačně proti přijímání uprchlíků z Ukrajiny.

Větší ochota přijmout uprchlíky v ČR je i v tomto případě mezi mladšími a vzdělanějšími lidmi, doplnila agentura.

Názor na přijímání uprchlíků z Ukrajiny do ČR
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z průzkumu vyplývá, že až na tři procenta – a další dvě, která jsou bez názoru – jsou lidé v Česku proti ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodně ji neschvaluje 89 procent lidí oslovených agenturou a dalších šest procent ji spíše neschvaluje. Rozhodně s ní souhlasí jedno procento dotázaných. 

Zároveň se ale většina z nich cítí v Česku bezpečně – 51 procent spíše ano a 22 rozhodně ano. Bezpečně se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině necítí 15 procent lidí, dalších 12 procent neví.

Průzkum provedla agentura STEM/MARK metodou CATI (asistovaného telefonického rozhovoru) na reprezentativním vzorku 808 lidí starších 18 let. Data výzkumníci sbírali v prvních dvou dnech invaze, tedy ve čtvrtek 24. února a v pátek 25. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 6 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.