Ochota přijmout uprchlíky z Ukrajiny je v Česku vysoká, ukazuje průzkum

Drtivá většina lidí v Česku je ochotna přijmout uprchlíky před válkou na Ukrajině, vyplývá z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK. Proti jsou jen tři procenta respondentů. O tom, že ruská invaze uprchlickou vlnu vyvolá, je rovněž výrazná většina dotázaných přesvědčena.

Že konflikt na Ukrajině způsobí migrační vlnu, je pevně přesvědčena rovná polovina z reprezentativního vzorku 808 lidí, na který se výzkumníci obrátili. Že uprchlíci spíše dorazí, se domnívá dalších 39 procent respondentů, v součtu tedy očekává migrační vlnu 89 procent oslovených lidí, zatímco devět procent si nemyslí, že by se lidé dali kvůli ruské invazi ve velkém do pohybu (zbylá dvě procenta oslovených nevěděla).

Podle průzkumu očekávají migrační vlnu více mladší lidé ve věku do 44 let a ti vzdělanější.

Co zapříčiní konflikt na Ukrajině?
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z možných důsledků očekávají lidé v Česku migrační vlnu, pravděpodobné jsou však podle nich i další důsledky. Především se obávají, že Rusko omezí dodávky plynu. To se stane podle 83 procent respondentů, přičemž 32 procent to očekává určitě. Čtyři procenta dotázaných jsou pevně přesvědčena, že se to nestane, spíše se to nestane podle 11 procent. K vyhlášení nejtvrdších ekonomických sankcí vůči Rusku dojde podle 74 procent dotázaných, z nich 37 procent je o tom pevně přesvěčeno, zatímco tři procenta respondentů tvrdé sankce vůbec nepředpokládá. Podle 73 procent dotázaných se Rusko zároveň dostane do mezinárodní izolace.

O čem si naopak jen menšina oslovených (byť výrazná) myslí, že by bylo důsledkem ruského vpádu na Ukrajinu, je nárůst nezaměstnanosti v Česku. Nezaměstnaných by v důsledku dění na Ukrajině mohlo v ČR přibýt podle 21 procent, podle pěti procent dotázaných se tak jistě stane. Naopak 19 procent to jednoznačně vylučuje.

Velká ochota přijmout uprchlíky

Zatímco rozsáhlá migrační vlna z poloviny minulého desetiletí narazila v Česku u nemalé části společnosti na negativní reakce, uprchlíky z Ukrajiny jsou Češi vesměs připraveni přijmout. Že by mělo Česko pomoci každému, komu bude moci, jsou pevně přesvědčeny dvě třetiny oslovených (67 procent) a dalších 30 procent je pro to, aby se pomohlo alespoň části uprchlíků. Pouze tři procenta respondentů jsou jednoznačně proti přijímání uprchlíků z Ukrajiny.

Větší ochota přijmout uprchlíky v ČR je i v tomto případě mezi mladšími a vzdělanějšími lidmi, doplnila agentura.

Názor na přijímání uprchlíků z Ukrajiny do ČR
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z průzkumu vyplývá, že až na tři procenta – a další dvě, která jsou bez názoru – jsou lidé v Česku proti ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodně ji neschvaluje 89 procent lidí oslovených agenturou a dalších šest procent ji spíše neschvaluje. Rozhodně s ní souhlasí jedno procento dotázaných. 

Zároveň se ale většina z nich cítí v Česku bezpečně – 51 procent spíše ano a 22 rozhodně ano. Bezpečně se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině necítí 15 procent lidí, dalších 12 procent neví.

Průzkum provedla agentura STEM/MARK metodou CATI (asistovaného telefonického rozhovoru) na reprezentativním vzorku 808 lidí starších 18 let. Data výzkumníci sbírali v prvních dvou dnech invaze, tedy ve čtvrtek 24. února a v pátek 25. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 2 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 7 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 8 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...