Milion lidí bez elektřiny. Charkov se vypořádává s následky útoků na kritickou infrastrukturu

3 minuty
Události: Charkov bez elektřiny
Zdroj: ČT24

Ukrajina v posledních dnech čelí útokům na klíčovou infrastrukturu. Jedním z cílů raket je pravidelně i druhé největší město Charkov. Některé tamní elektrárny jsou kvůli poškození odpojeny a až milion lidí v oblasti na severovýchodě země se tak potýká s výpadky dodávek tepla a elektřiny.

Aktuální situaci ve veterinární klinice v Charkově ocení asi jen sova. Právě nočnímu ptákovi nevadí výpadky elektřiny a světla, řada zvířat ale vyžaduje dohled čtyřiadvacet hodin denně.

„Potřebujeme je léčit. Potřebují teplo, potřebují kyslík. Generátory kyslíku fungují pro zvířata, která mají poškozené plíce nebo nějaké problémy se srdcem, s krevním oběhem,“ vysvětluje veterinář Roman Suvorov.

Ordinace může normálně fungovat i díky generátoru. Ale ani ten kvůli hluku nemůže běžet celý den. Po dvanácté hodině ho musí vypínat, poté mohou na klinice pracovat jen s baterkami.

I přes riziko útoku se snaží elektrárnu opravit

Charkov o energie připravily ruské útoky na klíčovou infrastrukturu. Elektrárnu na kraji města kvůli ostřelování za poslední dva roky třiadvacetkrát odpojili od sítě. Největší ránu jí koncem března zasadila raketa Iskander.

„V tuto chvíli stanice nemůže fungovat, ani neposkytuje elektřinu. Ale děláme vše pro to, abychom toto zařízení obnovili,“ říká ředitel elektrárny TEC-5 Oleksandr Minkovyč. Ještě před válkou přitom zajišťovali elektřinu pro polovinu obyvatel a teplo pro víc než třetinu města.

I kvůli zničení jedné turbíny se v Charkově ocitlo bez dodávek energie okolo milionu obyvatel. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského se Moskva útoky snaží o vylidnění oblasti.

Zaměstnanci se ale i přes nebezpečí dalších úderů pustili do opravy objektu, které potrvají minimálně rok. Jeden ze zaměstnanců elektrárny, Ivan míní, že musí pracovat i přes riziko. Elektřinu potřebují všichni obyvatelé Charkova, říká.

Problémem je, že město je jen pár desítek kilometrů vzdálené od ruských hranic, a střela tak letí necelou minutu. „Nejdřív slyším rakety a alarm se spustí až potom,“ popisuje ředitel elektrárny Minkovyč.

Nedostatek dodávek tepla v Charkově vyřešilo počasí. Na několikahodinové výpadky elektřiny si ale místní i jejich zvířata musejí zvykat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem izraelských úderů byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 7 mminutami

V sobotu poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn.
09:59Aktualizovánopřed 35 mminutami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 12 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 13 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 14 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 17 hhodinami
Načítání...