Trosky houfnice Caesar, kterou zničil ruský dron. Reportáž ČT z blízkosti fronty v Charkovské oblasti

Nahrávám video

Nová frontová linie v Charkovské oblasti se zřejmě začíná stabilizovat. Okupačním vojskům se nepodařilo proniknout do obce Lypci. Ukrajinská armáda na místo povolala 92. mechanizovanou brigádu, která tam útočníky odrážela už na jaře 2022. Reportérka ČT Darja Stomatová natáčela s její průzkumnou jednotkou podél nové fronty.

Cestu z Charkova do Ruska znal kdysi každý obyvatel města. Od otevření nové fronty na severu směřuje přímo na bojiště. Kvůli zničenému mostu vojáci nyní chvíli hledají místo, jak se dostat na druhou stranu. Kdo ho zničil, ale není jasné.

Vojáci teď odminovávají oblast. „Pro nás to byla cesta k našim skupinám, které jsou v přední linii kvůli rychlé evakuaci,“ popsal Repin, který je vojákem 92. samostatné mechanizované brigády, aerorozvědky. A co pro něj Charkov znamenal? „Je to mé rodné město. První hlavní město Ukrajiny. Milionové město. Mé rodiště,“ odpověděl.

Rozvědčíkům se podařilo odminovat oblast. Teď zkoušejí, jestli místem projede vozidlo. Centrum obce Lypci je zcela zničené. „(Okupanti) jsou teď vedle hráze. Předevčírem se u naší aerorozvědky objevila diverzní jednotka. Vyskočili jsme a začali jsme po nich střílet,“ řekl Kamaz, voják 92. samostatné mechanizované brigády, aerorozvědky.

Na příjezdové cestě do obce Lypci potkává štáb ČT trosky samohybné houfnice Caesar, kterou poškodil ruský dron Lancet. „Tady vidíte ochranu. Může to pomoci v obraně proti takzvaným FPV dronům, ale před Lancetem to ochránit nedokáže. Bylo to dobré vozidlo,“ ukázal voják.

Uprostřed těžkých bojů se podle vojáků fronta postupně stabilizuje. Ruské okupanty údajně nedávno zatlačili o dva kilometry. Hrozba okupace, tak jako na jaře 2022, ale v obci přesto nadále přetrvává. Nové boje tady zanechávají další šrámy.

Obec Lypci leží na jedné z hlavních silnic vedoucích do Charkova. Obec je vzdálena asi dvě desítky kilometrů od okraje tohoto druhého největšího ukrajinského města, které se Rusové pokoušeli dobýt v prvních měsících své invaze do sousední země. Ukrajinští vojáci je ale v září 2022 během bleskové ofenzivy vytlačili z téměř celé části Charkovské oblasti, kterou Rusové okupovali.

Rusko ale minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu na severu Charkovské oblasti, a otevřelo tím novou frontu. Podle dřívějších informací agentury AP se tam následně zmocnilo území o rozloze přibližně 100 až 125 kilometrů čtverečních, což zahrnuje přibližně sedm vesnic. Rusko podle Reuters tvrdí, že obsadilo dvanáct obcí.

Kyjev poté oznámil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli situaci na frontě zrušil plánované zahraniční návštěvy. Ve čtvrtek uvedl, že se vypravil do Charkova, kde jednal s veliteli ukrajinské armády. Situace je podle něj obecně pod kontrolou, ale zůstává extrémně složitá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
Právě teď

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled