Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff
29 minut
Interview ČT24 s Ondřejem Neffem
Komiks miluje Ondřej Neff od dětství. Byl sice dítětem padesátých let, ale vyrůstal na půjčovaných příbězích, které vycházely ještě za první republiky, například ve skautských časopisech. Jeho oblíbenou postavičkou byl Pepek námořník.
Pérák se tiskl načerno u Československých drah
Za minulého režimu byl komiks upozaděný, tolerovaný byl především v podobě pro děti, příkladem je oblíbený Čtyřlístek. Neff přesto komiks kreslil, vydal třeba autorský komiks Pérák. Legendu o protektorátním fantomovi sám napsal i nakreslil.
„V půlce osmdesátých let to už byl opravdu hodně navinulý komunismus, už se daleko lépe dýchalo, takže to bylo možné třeba načerno,“ popisuje. Péráka odnesl do tiskárny Československých státních drah, kde se tiskly jídelní lístky pro jídelní vozy. „Oni mi to tam zmandlovali a říkali: ‚Odnes si to, my o ničem nevíme, a kdyby se někdo ptal, tak všechno popřeme‘,“ vypráví Neff.
Spolupráce se Saudkem začala v jeskyni
Na konci osmdesátých let začal také spolupracovat s výtvarníkem Kájou Saudkem, s nímž je především spojen. Saudek kreslil, zatmco Neff psal scénáře. Prvním společným počinem byl Arnal a dva dračí zuby, námět ovlivnil vydavatel, jímž byla Česká speleologická společnost.
„Sbíral jsem tenkrát materiál pro román, který se odehrával ve výpočetním středisku, takže jsem se nechal najmout jako operátor k takovému velikánskému počítači,“ vypráví Neff. „A volal mě Pavel Nosek, vydavatel Kájových komiksů, jestli bych pro Káju nechtěl udělat scénář. Povídám, že to by mě moc bavilo a o čem by to mělo být. On říká: ‚To je úplně jedno, ale má to jednu podmínku. Děj musí být v jeskyni nebo aspoň ve sklepě‘.“
Musela uzrát nová generace
Po sametové revoluci musela podle Neffa uzrát celá nová generace komiksových autorů. Jmenoval Karla Jerie nebo Michala Suchánka, který do komiksu adaptoval Neffovy povídky. Sám také připravoval on-line komiksový strip Bart sám doma pro svůj internetový deník Neviditelný pes.
„Komiks je šíleně pracná záležitost, aby se tím někdo uživil, musí se tomu opravdu celoživotně věnovat. Takže lidé, kteří u nás dělají komiks, to v podstatě dělají jako radost vedle své obživy,“ upozorňuje.
Komiks je jako film
Neff si všímá, že čtenáři mají o komiks velký zájem, navíc si mohou vybrat podle svého vkusu lehčí zábavu i intelektuálně náročnější příběhy. „Obraz je automaticky emotivní záležitost a oslovuje jiné partie vaší psychiky,“ vysvětluje Neff, čím podle něho komiks oslovuje čtenáře a co stojí za oblibou tohoto média.
Dodává: „Nemyslím si, že to je jenom stravitelností komiksu, má v sobě určitou magii. Ne každý je schopný to vnímat. Vy musíte – komiks je vlastně film – ten film rozvinout v sobě, takže se díváte na komiks, je to pro vás scénář a vy jste ten režisér, který do toho dostane dynamiku.“
