Rádio Svobodná Evropa je pro nás klíčové, Taliban se nás snaží umlčet, říká afghánská novinářka

Nahrávám video

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.

„Pro mě je (konec vysílání, pozn. red.) nepředstavitelný, abych byl upřímný. Mnoho lidí si myslí, že Rádio Svobodná Evropa je záležitostí sedmdesátých let, kdy lidé poslouchali zakázané stanice a podobně. To už ale mnoho, mnoho let neplatí,“ říká ruský novinář Svobodné Evropy, který kvůli bezpečnosti nechtěl uvést své jméno.

Rádio vysílá zejména do zemí, kde jsou potlačována lidská práva nebo omezována svoboda slova, jako jsou Rusko, Írán nebo Afghánistán. „V afghánském mediálním prostoru byla tohle vždy velmi důležitá organizace. Než se Taliban v roce 2021 chopil moci, státní průzkum zjistil, že 47 procent dospělé populace získává informace z Rádia Svobodná Evropa. To je tedy množství lidí, které každý týden oslovujeme,“ říká afghánská novinářka pracující pro Svobodnou Evropu Malali Bashirová.

Podle Bashirové v Afghánistánu vládnoucí islamistické hnutí Taliban ví, jaký má Svobodná Evropa v zemi vliv, a proto se pokouší zakázat vysílání nebo přístup na webovou stránku rádia. „Dokonce zastrašuje lidi, kteří s námi mluví, a to zejména ženy, které vystupují v našem vysílání přímo z Afghánistánu. Protože ale dbáme na bezpečnost našeho publika, ve vysílání neuvádíme jejich osobní údaje. I proto se tito lidé stále chtějí objevovat na našich platformách,“ vysvětluje Bashirová.

„Zodpovídáme se jen publiku“

Význam stanice jako zdroje nezávislých informací zdůrazňuje i ukrajinský novinář Rádia Svobodná Evropa Oleksandr Shevchenko. „Rádio Svobodná Evropa odvádí klíčovou práci v oblastech, kde lidé absolutně nemají přístup k jiným zdrojům informací, které by byly alternativou k ruské propagandě,“ odůvodňuje, proč je důležité, aby vysílání Svobodné Evropy pokračovalo.

„Rádio Svobodná Evropa je jedno z nejdůvěryhodnějších médií na Ukrajině. My jako žurnalisté si toho hodně vážíme, protože naši práci můžeme dělat čestně. To znamená, že se nemusíme starat o to, co říká náš majitel. Musíme informovat pravdivě a jediný, komu se zodpovídáme, je naše publikum,“ doplňuje s tím, že zprávy Svobodné Evropy jsou důležité i pro ukrajinské uprchlíky v Česku.

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda nyní žaluje Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM) a dvojici jejích představitelů Kari Lakeovou a Victora Moralese s cílem zabránit zrušení federálního grantu určeného rozhlasové stanici. Rádio argumentuje především tím, že americká ústava dává Kongresu výhradní právo rozhodovat o federálních výdajích. Kongres přitom o zrušení financování rádia nerozhodl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat v pátek 5. června

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 6 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 4. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 4. června 2026.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 09:23

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
3. 6. 2026
Načítání...