Rádio Svobodná Evropa je pro nás klíčové, Taliban se nás snaží umlčet, říká afghánská novinářka

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Význam RFE/RL
Zdroj: ČT24

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.

„Pro mě je (konec vysílání, pozn. red.) nepředstavitelný, abych byl upřímný. Mnoho lidí si myslí, že Rádio Svobodná Evropa je záležitostí sedmdesátých let, kdy lidé poslouchali zakázané stanice a podobně. To už ale mnoho, mnoho let neplatí,“ říká ruský novinář Svobodné Evropy, který kvůli bezpečnosti nechtěl uvést své jméno.

Rádio vysílá zejména do zemí, kde jsou potlačována lidská práva nebo omezována svoboda slova, jako jsou Rusko, Írán nebo Afghánistán. „V afghánském mediálním prostoru byla tohle vždy velmi důležitá organizace. Než se Taliban v roce 2021 chopil moci, státní průzkum zjistil, že 47 procent dospělé populace získává informace z Rádia Svobodná Evropa. To je tedy množství lidí, které každý týden oslovujeme,“ říká afghánská novinářka pracující pro Svobodnou Evropu Malali Bashirová.

Podle Bashirové v Afghánistánu vládnoucí islamistické hnutí Taliban ví, jaký má Svobodná Evropa v zemi vliv, a proto se pokouší zakázat vysílání nebo přístup na webovou stránku rádia. „Dokonce zastrašuje lidi, kteří s námi mluví, a to zejména ženy, které vystupují v našem vysílání přímo z Afghánistánu. Protože ale dbáme na bezpečnost našeho publika, ve vysílání neuvádíme jejich osobní údaje. I proto se tito lidé stále chtějí objevovat na našich platformách,“ vysvětluje Bashirová.

„Zodpovídáme se jen publiku“

Význam stanice jako zdroje nezávislých informací zdůrazňuje i ukrajinský novinář Rádia Svobodná Evropa Oleksandr Shevchenko. „Rádio Svobodná Evropa odvádí klíčovou práci v oblastech, kde lidé absolutně nemají přístup k jiným zdrojům informací, které by byly alternativou k ruské propagandě,“ odůvodňuje, proč je důležité, aby vysílání Svobodné Evropy pokračovalo.

„Rádio Svobodná Evropa je jedno z nejdůvěryhodnějších médií na Ukrajině. My jako žurnalisté si toho hodně vážíme, protože naši práci můžeme dělat čestně. To znamená, že se nemusíme starat o to, co říká náš majitel. Musíme informovat pravdivě a jediný, komu se zodpovídáme, je naše publikum,“ doplňuje s tím, že zprávy Svobodné Evropy jsou důležité i pro ukrajinské uprchlíky v Česku.

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda nyní žaluje Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM) a dvojici jejích představitelů Kari Lakeovou a Victora Moralese s cílem zabránit zrušení federálního grantu určeného rozhlasové stanici. Rádio argumentuje především tím, že americká ústava dává Kongresu výhradní právo rozhodovat o federálních výdajích. Kongres přitom o zrušení financování rádia nerozhodl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Nezávislost veřejnoprávních médií nikdo neohrožuje, říká Nacher. Chcete z nich vládní tlampač, míní Hřib

Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib diskutovali v pořadu 90' ČT24 o chystaném vládním návrhu zákona o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Nacher krok opětovně hájil a argumentoval dalšími zeměmi v rámci EU, které přešly k podobným krokům. Podle Hřiba jde ale jen o snahu připravit veřejnoprávní média o jejich nezávislost. Pořad moderoval Jiří Václavek.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Ticho, pak lži. Československá média předstírala, že se v Černobylu nic nestalo

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.
23. 4. 2026

Odbory ČT a ČRo s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.
22. 4. 2026Aktualizováno22. 4. 2026
Načítání...